„Sice nedošlo k fyzickému stažení výpovědí, ale lékaři se vrátili do služeb v běžném provozu. Výjimkou je jedno oddělení, kde jsme se zaměstnanci dohodli, že směnný provoz ponechají až do konce tohoto roku,“ popsal Ivo Houška, ředitel Nemocnice Tábor.
Ta dříve patřila mezi zařízení, kterých se výpovědi lékařů dotkly nejvíce. Přesčasy v ní odmítlo sloužit sedmdesát doktorů a nemocnice musela nastavit speciální opatření pro zachování provozu.
Spory se dotkly také budějovické nemocnice. Prosincové přesčasy v ní odmítlo sloužit přes 80 doktorů. Díky početnému personálu však nemusela omezovat své služby. „Vzhledem k tomu, že provoz nemocnice nebyl výpověďmi významně ovlivněný, nemá na něj vliv ani jejich stahování,“ sdělila mluvčí Iva Nováková. Dodala, že svou výpověď zatím stáhlo 40 lékařů.
Stav se pomalu lepší také v písecké nemocnici. Tam po úspěšných jednáních sice stáhli svou výpověď pouze dva ze 14 lékařů. Nyní se k nim však připojují i další. „Zbylých dvanáct se stažením svých výpovědí čekalo na podpis kolektivní smlouvy. To nastalo 21. prosince a od té doby své výpovědi berou zpět i další z nich,“ potvrdil ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.
Vláda musí řešit další problémy
Výsledky jednání mezi zástupci odborů i vlády však sledují i v nemocnicích, které se do protestu lékařů nezapojily. Platí to třeba pro tu v Prachaticích, která se zaměstnanci o přesčasech nadále jedná a snaží se udržet kvalitu a rozsah poskytované péče.
Její ředitel Michal Čarvaš uvedl, že výsledek jednání narušily vztahy mezi nemocničním personálem. „Výrazně vyšší navýšení mezd pro lékaře a farmaceuty než pro ostatní nemocniční personál logicky vyvolává na pracovišti sociální napětí,“ upřesnil.
Zástupci nemocnic se shodují i v tom, že stažením výpovědí problémy v českém zdravotnictví nekončí. Doufají, že vláda jejich řešení neodloží. „O změnách ve zdravotnictví se stále diskutuje. Ze zkušeností se však obáváme, zda z debaty vzejdou konkrétní a termínově zakotvené kroky,“ řekla mluvčí budějovické nemocnice Nováková.
Ředitelé ostatních zařízení v kraji připomínají, že klíčovými tématy teď jsou nezbytná reforma vzdělávání a umožnění praxe či podmínky pro udělení akreditací všude tam, kde je poskytovaná akutní lůžková péče. Poslední velká oblast je restrukturalizace lůžkového fondu.
„Věřím tomu, že pro vládu byly události posledních měsíců natolik alarmující, že systémová reforma zdravotnictví bude nyní její prioritou. Kromě zdravotnictví se bude snad týkat i školství, ve kterém se budoucí lékaři a další zdravotnické profese připravují na výkon profese,“ dodal Tomáš Fiala, ředitel nemocnice ve Strakonicích, kde výpověď z přesčasů nepodal žádný z lékařů.
