Za propadem stojí podle včelařů hlavně nenápadný brouček, který nápadně změnil českou krajinu – kůrovec. Kvůli němu byly v posledních letech zdecimované jehličnany a na mnoha místech padly celé lesy. Jak MF DNES řekl tajemník Českého svazu včelařů František Krejčí, chybí nyní nektar pro včely na medovicový, tedy lesní med.
Podle oficiálních statistik, které publikuje ministerstvo zemědělství, se snížil výnos na jedno včelstvo ze zhruba 13 na méně než 10 kg medu na včelstvo, v roce 2022 byl výnos 10,8 kg. Tato čísla jsou ale podle odborníků podstřelená. Podle jednatele společnosti obchodující s medy Medokomerc Milana Špačka je problémem, že neexistuje přesná evidence medové výtoče. „Jsou to vždy odhady a za nás velmi nepřesné. Pokud mluvíme s velkými včelaři, nikdo z nich nebude včelařit, pokud nedosáhne na průměrnou snůšku aspoň 30–40 kg/na včelstvo. Průměr srážejí malovčelaři, kde je výnos mnohem menší,“ vysvětluje.
Medová Ostrava: Včely se zabydlují na ochozu radnice ve výšce 40 metrů |
Podle tajemníka svazu dokáže nejlepší včelstvo v „olympijské“ úrovni vytvořit za rok i metrák medu. „Ale to vám nedají všechna včelstva na všech stanovištích,“ dodává. Před kůrovcem on sám vytáčel kolem 40 kg, nyní po úbytku jehličnanů mezi 20 až 30 kg. Podle Krejčího je také možné, že včelaři uvádějí menší množství, protože se chtějí vyhnout hranici příjmu 30 tisíc korun, od kterého je povinné, aby prodej medu danili.
Méně produkce, více dovozů
Spolu s klesajícím množstvím medové produkce klesá také soběstačnost ČR v této komoditě. Zatímco kolem roku 2017 se ještě pohybovala na 93 procentech a dříve bylo Česko i spíše exportérem, od roku 2019 padá. Podle Českého statistického úřadu dosáhla předloni 66,3 procenta, o rok dříve šlo o 60,4 procenta. Rostou tak ve velkém dovozy medu.
Podobně je na tom celá EU, podle posledních údajů bylo kryto dovozy 37 procent evropské spotřeby medu, zejména z Ukrajiny (zhruba čtvrtina dovezeného zboží) a Číny (21 procent). Zatímco u ukrajinského medu se v minulosti ve větším řešily problémy s antibiotiky, u čínského falšování. Do ČR se v posledních letech dováželo přes 5000 tun medu za více než čtvrt miliardy korun ročně, zatímco dříve šlo o zhruba 3500 tun.
Důvodem změny podmínek dovozu medu ze třetích zemí jsou výsledky koordinované akce EU, které ukázaly, že významné procento medu dováženého je falšované.
Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád
EU se nyní snaží falšování medů omezit. Podle Státní veterinární správy (SVS) začne od konce letošního listopadu platit, že každá zásilka medu pocházející ze zemí mimo EU bude muset pocházet ze zařízení schváleného Evropskou komisí. „Důvodem změny podmínek dovozu medu ze třetích zemí jsou výsledky koordinované akce EU, které ukázaly, že významné procento medu dováženého je falšované,“ vysvětluje ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Podle Špačka půjde jenom o byrokratické omezení, Krejčí si také není zatím účinností nařízení jistý. „Už nyní si nikdo netroufne říct, že je med falšovaný, skoro ani akreditované laboratoře,“ tvrdí. Podle něj je Čína známá výrobou umělých medů z glukózo-fruktózového sirupu barvených karamelem s přídavkem trestí a pylových zrn, skoro nerozpoznatelných od normálních. „Takových opatření už bylo mraky. Možná se to na chvíli zlepší, než zase přijdou na to, jak to obejít,“ říká tajemník svazu.
Letošek bude průměrný
Zatímco ještě před několika měsíci předpovídal svaz kvůli výkyvům teplot a mrazům, že bude medu proti loňsku o polovinu až dvě třetiny méně, nyní už očekává průměrný rok. Podle Špačka bylo ochlazení pro včely záchranou. „Ve včelstvech bylo před ochlazením velmi málo létavek. To jsou včely, které létají pro nektar. Včelstva tak měla čas se dostat takzvaně do síly, neboť jich před ochlazením bylo v úlech málo. Díky tomuto zesílení se včely mohly ihned po opětovném oteplení vrhnout na snůšku, hlavně z řepky a ovocných stromů,“ popisuje.
„Mami, ve zdech je příšera,“ tvrdila holčička. Dům ovládlo 60 tisíc včel |
Někdy tak podle něj včely dokázaly snést až pět kilogramů nektaru za den. „Samozřejmě v určitých lokalitách snůška velká nebyla, ale v průměru zatím pozorujeme průměrnou produkci květového medu,“ dodal. Ceny by se v letošním roce také příliš měnit neměly, podle ČSÚ stál kilogram medu nyní v květnu necelých 180 korun.
