Letní kina v Černé v Pošumaví a v Horní Plané u přehrady Lipno od sebe dělí necelých osm kilometrů. Autem byste z jednoho k druhému přejeli za 10 minut. Přesto jsou od sebe vzdálená několik světelných let.
Venkovní biograf v Černé v Pošumaví totiž loni jako první zařízení podobného typu v Česku prošel digitalizací a může promítat premiéry v nejvyšší kvalitě. V Horní Plané si o letošních prázdninách naopak mohli o Muži z oceli, Velkém Gatsbym nebo Revivalu nechat jenom zdát. Tamní kino má starou 35mm promítačku a místo novinek na digidiscích může promítat jen starší filmy na klasických pásech.
A digitalizace se promítla do návštěvnosti. Zatímco v Plané za červenec a srpen napočítali 407 diváků, v Černé návštěvnost šplhala přes 3 500 lidí. Plné hlediště tam nezajistily jen letní filmové hity, ale i osobní přístup rodiny Rolčíkovy, která má kino sedmým rokem v pronájmu.
K Lipnu za atmosférou
Vladimír Rolčík i jeho žena přes rok pracují jako učitelé hudby, přes léto se však "usídlí" ve stánku s občerstvením a v promítací kabině. "Nejprve prodávám lístky, pak jdu pustit film. Manželka je u občerstvení, které si lidé mohou koupit i v průběhu filmu. Když je pěkně, přijíždí lidé z Vyšebrodska, Krumlovska nebo Budějovicka. A když se ptám, proč nešli do multikina, řeknou, že přijeli za atmosférou," tvrdí 58letý Rolčík s tím, že místní tvoří jen jedno procento diváků.
Digitalizaci zvládl biograf před rokem jako první letní amfiteátr v zemi. Teď už je digitálních kin víc, jedno prvenství však Rolčíkovým zůstává. Jinde technologii na zimu přesouvají do kamenného kina, v Černé projektor patří pouze létu s filmem pod hvězdami.
"Technologii staršího typu zafinancovalo město, vyšla na 1,1 milionu korun. Jinak bychom museli kino zavřít. Jako se to stalo v Krumlově," říká filmový fanoušek Rolčík.
Digiprojektor, který může vyjít až na 2,5 milionu korun, si Rolčík pochvaluje. "Dokonalý obraz, žádné škrábance. Problém je jen s klíči ke spuštění filmu, které distributor pošle třeba hodinu před začátkem," dodává. Část míst v kině je zastřešená, opravilo se třeba i pódium před plátnem. V létě se tu konal LipnoFest, pro děti divadelníci připravili pohádkové středy.
Úplně jiná situace panuje právě v sousední Plané s několika stovkami diváků za prázdniny. Ještě před deseti lety jich přitom byly tisíce.
"Nechci být pohřebníkem kina, ale máme problémy sehnat filmy. Na digiprojektor peníze nemáme, chceme aspoň instalovat DVD projektor," říká ředitel tamního Kulturního a informačního centra Luděk Štěpánek. Na DVD se ale k premiérám dostanou kinaři se zpožděním.
Příští rok opět zdarma
V českobudějovickém letním kině Háječek o prázdninách promítali starší filmy dva dny v týdnu a pak několik novinek. Tím nejnovějším byl Atlas mraků z loňska. Do letňáku však přesto zavítaly tisíce lidí a pro některé obyvatele představoval film s dekou a repelentem klasický páteční program.
Zaplněné hlediště zajistilo zejména nulové vstupné. Letní provoz dotovala radnice částkou 200 tisíc korun. V minulosti při podobné skladbě filmů se vstupným do kina zavítalo jen pár zájemců.
"Jsme spokojeni a počítáme, že promítání do rozpočtu dáme i příští rok," prohlašuje náměstkyně primátora Ivana Popelová.
Podle místopředsedy Asociace provozovatelů kin Přemysla Šoby byla letošní sezona pro letňáky zlomová. "Letos ještě bylo pár premiér na 35mm kopiích, příští rok už ta možnost nebude. Letní kina se musí přeorientovat, třeba promítat z blu-ray. Nemůžou ani moc počítat s tím, že by dostala na digitalizaci dotaci od státu, ten se přikloní spíš ke kamenným kinům," říká Šoba s tím, že v Česku funguje asi deset digitalizovaných letních kin.
Premiéry a očekávané hity však letos v létě tolik netáhly ani do běžných kin. V červenci přišlo asi 800 tisíc lidí, loni to byl milion.
