„Pozitivně se v době největších omezení projevil slabší provoz na silnicích. Na druhou stranu musíme počítat také s vlivem vytápění v domácnostech, které má na kvalitě ovzduší výrazný podíl,“ podotýká Zdeněk Klimeš, vedoucí krajského odboru životního prostředí.
Míra čistoty vzduchu se ale na jihu vytrvale zvyšuje.
„Koncentrace škodlivin mají za poslední roky setrvalou či mírně klesající tendenci. Krátkodobé a mimořádné epizody na dlouhodobý stav většinou výrazný vliv nemají,“ vysvětluje Marek Hladík z plzeňského oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), které monitoruje situaci i na jihu.
Co se týče koncentrace škodlivin ve vzduchu, není podle něho navíc průmysl největším problémem na jihu. „Ten se společně s teplárnami projevuje spíše na koncentracích oxidu siřičitého, tam jsou ale téměř stejné hodnoty jako u lokálních topenišť, která jsou naopak největším producentem tuhých znečišťujících látek, tedy polétavého prachu,“ dodává Hladík.
V minulosti pak nejvíce k horší kvalitě vzduchu přispívaly vedle tepláren i kamenolomy. Díky modernizacím se ale negativní dopady jejich provozu postupně snižovaly.
Údaje ČHMÚ ukazují, že lokální jihočeská topeniště, což jsou v naprosté většině případů domácnosti, mají také zásadní vliv na tvorbu dalších zdraví nebezpečných látek. Automobily se pak v kraji podílejí ze dvou třetin na tvorbě oxidů dusíku, jež mají za následek vznik kyselých dešťů nebo přízemního ozónu.
Chtějí snížit emise
Významnou měrou se na kvalitě ovzduší podílejí také nevyzpytatelné rozptylové podmínky, které mají vliv na prostupnost škodlivých látek do vyšších vrstev atmosféry.
„Z ostatních sledovaných škodlivin se pak Jihočeši nejvíce potýkají s benzo(a)pyrenem, jehož největší koncentrace lze vysledovat v okolí větších měst, ale i v táborské aglomeraci,“ vysvětluje Hladík. Celkově se v roce 2016 jednalo pouze o dvě procenta plochy kraje, kde hodnoty překonaly limity.
Vedle Táborska jsou logicky největším znečišťovatelem České Budějovice. Zde by ale mohlo v následujících letech dojít k zásadnímu kroku vedoucímu ke snížení emisí. „Teplárna České Budějovice totiž plánuje vybudovat novou spalovnu odpadů, takzvané ZEVO, pro kterou budou platit velmi přísné limity. Nahradí tím dosavadní výrobu tepla spalováním uhlí a dojde k významnému snížení emisního zatížení lokality,“ potvrzuje Zdeněk Klimeš.
Budějovická radnice dále reaguje na proměny klimatu spojené se znečišťováním ovzduší také vytvářením takzvané Místní adaptační strategie. Ta má za úkol popsat současný stav ve městě a určit důležité kroky v boji proti nepříznivým změnám v životním prostředí.
Situaci by mohli majitelé kotlů na pevná paliva
„Prioritou pro nás vedle hospodaření s vodou nebo snahou o využívání alternativních zdrojů energie je také snaha co nejvíce omezit spalování fosilních paliv, jež mají na kvalitu ovzduší zásadní vliv,“ vysvětluje náměstek budějovického primátora Ivo Moravec. Podle něho se strategie bude zabývat také městskými ekosystémy, zelení nebo budovami a infrastrukturou ve městě.
S teplárnami také souvisí vize kraje, podle něhož je důležité omezovat plýtvání tepla, které vzniká v průmyslových odvětvích jako vedlejší produkt. Důkazem může být i budování horkovodu vedoucího z Jaderné elektrárny Temelín do krajského města.
„Musíme také najít hranici mezi povolováním nových výrobních linek a závodů a zaměstnaností v regionu. Naštěstí nejsme průmyslově zaměřeným regionem, takže to pro nás prozatím není palčivá otázka,“ dodává Klimeš s tím, že zhoršit situaci by do budoucna mohli majitelé kotlů na pevná paliva.
