V létě je centrum přeplněné turisty a lázeňskými hosty, mimo sezonu se z města stává poklidné místo s malebnými zákoutími. Dvě tváře má Třeboň na Jindřichohradecku, která mezi jihočeskými obcemi zvítězila v hodnocení kvality života.
Kde se nejlépe žije na jihu1. Třeboň Místo pro život – kraje |
„Příliš mne to nepřekvapilo. Z různých stran slýchám na Třeboň chválu, ačkoli je to přece jen z větší části hlas těch, kteří zde trvale, či dlouhodobě nežijí. Ale i to je poměrně běžné,“ reagovala na výsledek průzkumu starostka Terezie Jenisová.
V průzkumu společnosti Obce v datech se hodnotilo všech 206 obcí s rozšířenou působností v České republice.
„Jde o větší obce se správním obvodem, u nichž většinou není problém získat objektivní data ze statistik a veřejných zdrojů. Analýzu jsme dělali rok, vycházeli jsme například z dat orgánů státní správy, čísel Českého statistického úřadu a také máme naprogramované internetové roboty, kteří získávají informace z dostupných webových databází a map,“ popsal metodiku Jan Havránek za Obce v datech.
Na základě 29 kritérií, jako je dostupnost služeb, nabídka práce, míra znečištění, dostupnost bydlení, spolkový život či dojezdová vzdálenost k lékařům, měřila analýza takzvaný index kvality života.
„Naší hlavní snahou není složit žebříček měst, abychom ukazovali, kde je kvalitní život a kde ne. Chceme rozvířit debatu, co by se dalo dělat lépe. Snažíme se poskytnout argumenty občanům, až budou diskutovat o rozvoji obce s jejím vedením. Když má město například vysoké skóre v životním prostředí, může investovat v jiných oblastech, kde je slabší,“ vysvětlil Havránek.
Dodal, že za rok chce s kolegy výzkum aktualizovat, protože jedině tak mohou pak obce zjistit, zda se v jednotlivých oblastech posouvají kupředu.
Pořadí jihočeských měst bylo pro mnohé z nich více či méně příjemným překvapením. Kromě Třeboně k těm šťastnějším patřily pětitisícové Trhové Sviny, které skončily v kraji jako druhé co do kvality života. Celorepublikově jsou páté.
Uspěly v kategorii materiální zabezpečení a vzdělání, ze kterého si odnesly plný počet bodů. Znamená to, že v lokalitě netrpí na nedostatek pracovních příležitostí, žije tu málo lidí v hmotné nouzi, je tu dobrá dostupnost bydlení a kapacity škol jsou dostačující.
„Máme tu gymnázium i učiliště, ale taky dobře fungující polikliniku. Zřejmě proto jsme tak vysoko,“ myslí si starosta Pavel Randa. „Dostupnost bydlení se u nás také lepší, v lokalitě u hřbitova by letos mělo vzniknout 18 parcel pro bytovou výstavbu. Ještě nám chybí obchvat, ten je asi nejdůležitější. Trasu už máme schválenou v územním plánu, ale v blízké době se zatím budovat určitě nebude,“ doplnil Randa.
Místní tu mají všechno po ruce, což potvrzuje Eliška Mrázová, která tu žije několik let s rodinou. „Trhové Sviny jsou klidné, zároveň nejsou tak malé. Pořád je tu něco nového, najdete tu kosmetický salon i obchod s biopotravinami. Není nutné kvůli tomu jezdit do Budějovic,“ potvrzuje.
Obec předčila právě krajské město, které je v kvalitě života celorepublikově osmé a v kraji bere bronz. Z výsledků je také zajímavé umístění Kaplice, která přeskočila turisty oblíbený Český Krumlov.
Nejslabší hodnocení v průzkumu si vysloužily Strakonice, Tábor a Blatná, přičemž Tábor je celkově na 110. příčce. Pro druhé největší město v kraji je takové umístění špatným vysvědčením, zároveň municí pro opozici před komunálními volbami, jak předvídá současný starosta Jiří Fišer.
„Pro Tábor je to špatný výsledek, to nebudu zastírat. Na druhou stranu lidem doporučuji, aby se přijeli do Tábora podívat. Agentura si vytáhla tvrdá data ze statistické ročenky a ministerstva financí, ale ta nevypovídají nic o tom, jak se v obci lidé cítí, jaký je inventář města v budovách a jestli má to místo srdce. Výsledek si ale určitě pro sebe zanalyzujeme,“ uvedl Fišer.
Příliš dobrý výsledek neměl ani Jihočeský kraj v hodnocení Místo pro život 2018. Zatímco loni se blýskl na druhém místě, pro tento rok klesl na sedmé mezi 14 kraji.
„V letošním roce průzkum doplnila anketa mezi 2 800 obyvateli všech regionů,“ uvedl mluvčí projektu David Pavlát. Jihočeši například hodnotili nejhůře ze všech krajů rozvoj infrastruktury. Naopak ocenili kvalitu životního prostředí.
