Sešli jsme se u budějovického náměstí Přemysla Otakara II., o jehož proměně se už řadu let pouze mluví. Jak do této vleklé diskuse za poslední roky promlouval útvar hlavního architekta?
Měl jsem například přednášku k tomu, jak místo dnes funguje. Došlo i na řadu jednání nejrůznějších stran, u nichž jsme byli. Nejvíc se řeší stromy a parkování. Podle mě by tam neměly být vzrostlé stromy, ale dovedu si představit ty mobilní kvůli pestrému využívání náměstí. Do pásu parkovacích míst bych pak umístil nějaké posezení se zelení. Náměstí je velice cenné, srovnatelné s Pražským hradem, protože Pavel Janák (autor úpravy náměstí ze třicátých let 20. století, pozn. red.) byl hradní architekt. Važme si ho.
Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích slouží podle místních hlavně jako místo pro setkávání.
Proč se však za dlouhé roky nepodařilo nějaký zásah uskutečnit? Nemohl pro to díky svým pravomocem udělat víc právě útvar hlavního architekta?
Ty máme velmi malé, v podstatě žádné. Poskytujeme totiž poradenskou službu z odborného hlediska a náš hlavní nástroj je přesvědčování. Jednáme nad všemi projekty, které se v Budějovicích připravují. Proč to trvá dlouho? Vycházejme z toho, že Budějovice jsou spíše konzervativnější město, což se táhne celou jeho historií.
Můžete se ohlédnout za sedmi lety a zmínit nejvýznamnější akce, u kterých jste byli?
Silnou složku našeho útvaru tvoří doprava. Toto téma ve městě často veškerou aktivitu zastíní a nemyslím si, že oprávněně. Jsme však i u developerských zájmů. Vytvořili jsme proto pomůcku, díky které od stavebníků chceme znát, jestli v okolí jejich záměru jsou školy, zdravotnická zařízení a další. Cílem je, aby investor pomohl tím, že například některé služby pomůže vybudovat. Třeba v areálu Dubičný potok má stát škola. Je toho ale víc, od roku 2014 jsme představili možnost rozvoje kulturního domu Slavie, připravovali jsme Dům umění či parkovací dům u sportovní haly. Projekty se pak předávají napříč odbory a vypisuje se veřejná zakázka.
Když mluvíte o Slavii, co říkáte na to, jak pokračují přípravy této významné rekonstrukce?
K soutěži došlo za využití velmi odborných porotců. Důležité je, jak to budou vnímat obyvatelé. Je to hodnotná stavba, jedna z nejvýznamnějších v Budějovicích. Zásadní bude hodnocení veřejnosti.
Vítězná vizualizace na proměnu kulturního domu Slavie.
Slavii se nejspíš podaří opravit. Na druhou stranu je tu řada akcí, jako Multifunkční centrum Dlouhá louka nebo právě parkovací dům, které zůstávají či zůstanou na papíře. Proč je v Budějovicích problém dovést významné akce do konce?
Jak víte, město je složitý organismus. Setkává se v něm řada protichůdných názorů a cílů, ať už jde o občany, stavebníky nebo politiky. Dosažení složité shody trvá delší dobu. Za problém považuji i to, že se nedaří mířit na správný cíl. Buď si vezmeme moc velké sousto, což je třeba Rejnok, nebo něco příliš malého.
Nemohl váš útvar do některých projektů víc zasahovat? Existuje něco, co vás mrzí, že nevyšlo?
Vidím tu jeden problém. Ve své profesi se snažím hledat koncepční řešení, tedy dlouhodobé. To je v rozporu s kompetencí politiků, kteří mají období poměrně krátké a chtějí za tu dobu něco udělat. A zůstává i problém s velkým významem dopravních staveb.
Podívejte se na České Budějovice v roce 2013, kdy jste nastoupil do funkce, a nyní. Co se změnilo nejvíc?
Město se naštěstí zásadně nemění. Všichni vnímáme, že se staví byty. Jsou to developerské projekty. Zastavěly většinu jednoduchých parcel a snaží se vstupovat i do složitějších. To přináší řadu problémů. Budějovice jsou unikátní město s potenciálem a my si to málo říkáme. Buďme rádi, že se příliš významně nemění. Celá řada věcí, které tady chyběly, se však postupně připravují.
Společně nahlížíme do mapy města. Je vidět, že se staví na všech světových stranách. Berete to za přirozený jev, nebo je developerských projektů příliš?
Město je postavené ze soukromých prostředků. To platí od jeho založení a nepovažuji to za problém. Potíž je v tom, že radnice nemá nastavená pravidla, aby si u těchto záměrů vymohla doplnění některých chybějících funkcí.
Zřejmě jste vnímal i negativní reakce, které bytové domy často vyvolávají. Snažil jste se stížnosti veřejnosti tlumočit?
Znovu se musím vrátit k tomu, že naše pravomoce jsou omezené a navíc tady je poměrně benevolentní územní plán. My se o to ale pochopitelně pokoušíme. Předjímáme, že je veřejnost citlivá na některé věci či záměry. Každý člověk chce mít ve svém okolí spíše klid.
Bývalý vojenský areál Čtyři Dvory, kde je oblíbený park nebo třeba hokejová hala.
Pojďme k jednomu konkrétnímu místu – bývalému vojenskému areálu Čtyři Dvory. Mimo jiné se tam staví byty a v přípravě je obchodní dům. Pozemky tam má i město.
Tomu se věnujeme celých sedm let, co jsem ve funkci. Ale radnice to řešila už dřív. Stále hledáme správnou formu, ale obtížně se nachází vhodná občanská vybavenost, tedy to, co dělá město městem. Dlouho se plánoval Rejnok, který z pochopitelných důvodů nevznikl. Teď připravujeme sportovní areál s vodním světem a halou. Zároveň pokračuje důležitá soutěž na výstavbu městského bytového domu. Jsou to asi nejcennější pozemky, které radnice vlastní.
Řešili jste i soukromé aktivity?
Trváme třeba na parkování pod zemí nebo vysazování zeleně. Přinutili jsme také investora obchodního domu, aby navrhl zelenou střechu a stěny. Propojili jsme i autory parku a nákupního centra. Přeji si, aby tam vzniklo něco jako druhé centrum, jež spojí dvě sídliště.
Ve funkci skončíte v březnu. Jste spokojený s tím, co jste zvládl?
Když vám někdo řekne, že je spokojený s tím, co udělal, asi mu nebudete věřit (směje se). Vždy se to dá udělat lépe. Podařilo se nám ale stabilizovat útvar, který je na magistrátu asi nejmladší. Funguje dobře, jsme schopni konzultovat všechny projekty, které se připravují, což je podstatná část naší práce. Zároveň se podílíme na investicích radnice. Pojmenovali jsme priority a ty se daří posunout do přípravné fáze.
V roce 2013 jste MF DNES řekl, že se městský architekt může věnovat každodenní osvětě při kontaktu se stavebníky a projektanty. Potvrdilo se vám to?
Zrovna tohle se podle mě podařilo. Spojili jsme se s místními kolegy architekty. Každý projekt představovali a my nad ním diskutovali. Oni dostanou nějaký úkol od investora, který má své zájmy, ale na druhou stranu my máme etickou povinnost nedrancovat město. O to jsme se snažili a myslím, že se to dařilo.
Občas se na vás snášela kritika, že v Budějovicích netrávíte mnoho času. Máte pocit, že vás to limitovalo při práci?
Je třeba vycházet z toho, jak vypadala výzva na toto místo. Pozice městského architekta nemá legislativní rámec a všude ho svým způsobem hledají. Je otázkou, co od této osoby očekáváte. Dotyčný by měl mít pochopení a porozumění, jak je možné s městem nakládat, abychom ho nepoškodili. Můj externí úvazek má problém v tom, že nejste v pravidelném kontaktu s vedením města. Ale požadavek a záměr zněly, aby tuto pozici zastával někdo zvenku. Já mám díky tomu určitý nadhled. Přináší to výhody i nevýhody.
