Pětadvacet tun materiálu přemístila za necelé dva roky replika středověkého jeřábu na Jakobínce, která stojí v areálu hradu v Rožmberku nad Vltavou.
Nejdřív stroj pomáhal řemeslníkům snést z vrcholku věže poškozené stavební prvky a suť a poté jej používali při zvedání materiálu do výšky téměř 40 metrů, když obnovovali střechu a stavěli nový vyhlídkový ochoz.
Ojedinělý experiment obnovy Jakobínky se strojem na lidský pohon postaveným podle skic Leonarda da Vinciho fungoval jako hodinky. Ale teď jako by se mu nechtělo jednu z dominantních vyhlídek v malebném Rožmberku nad Vltavou opustit.
Ačkoli najatá firma měla dřevěný středověký jeřáb s velkým kolem během posledních čtrnácti dní rozebrat, poctivě zhotovená replika zůstává stále na svém místě.
„Demontáž jeřábu se zkomplikovala a ukázala jako neproveditelná. Jeho spoje jsou tak srostlé, že nejdou rozpojit, aniž bychom ho poškodili,“ uvedl ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Památkáři postupně zavrhli variantu sejmutí jeřábu těžkým autojeřábem. „Takový, který nahoru dosáhne, se na místo nedostane kvůli nedostatečnému prostoru a hlavně své hmotnosti. Nevyšla ani varianta s vrtulníkem. Pilot nejtěžšího stroje v Česku odmítl tak těžkou konstrukci zvedat,“ uvedla mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.
Nakonec se podařilo sehnat specialisty na výškové práce, kteří po zkoušce tvrdí, že srostlé spoje uvolní pomocí hydraulického klínu. Nyní vyroste na věži podpůrné lešení a ve středu a ve čtvrtek se specialisté pokusí jeřáb rozebrat.
Jeřáb chtějí vystavit v rožmberském hradním areálu
Replika jeřábu podle projektanta Víta Mlázovského a tesaře Petra Růžičky vznikla bez použití elektřiny jen pomocí ruční práce a vyšla na 2,3 milionu korun.
„Je to jediná světová replika středověkého jeřábu ozkoušená v praxi. V budoucnu bychom ji rádi vystavili v rožmberském hradním areálu, kde bude sloužit jako exponát i didaktická pomůcka,“ sdělil Pavelec.
Čtrnáct metrů dlouhý a sedm metrů vysoký jeřáb na lidský pohon unese půl tuny. Proti dnešním moderním strojům to není žádný obří výkon, ale památkáři s ním při experimentální obnově části Jakobínky dokázali od podzimu 2017 do letošního 5. srpna zvládnout všechny naplánované práce.
„Za léta chátrání se na věži nahromadilo spousta nepůvodních prvků a stačily vzrůst i stromy. To vše muselo pryč. Dále jsme na vrchol dopravili množství nové malty, kamenů a cihel. Vyzvedli jsme devět replik kamenných krakorců, šest replik římsových desek, hranoly a latě na nový krov, několik palet modřínových šindelů pro novou krytinu a dubové trámky a fošny pro obnovený ochoz,“ vyjmenoval stavební technik David Říha z budějovického památkového ústavu.
Cena za kompletní obnovu věže je bezmála 12 milionů
Data získaná během tohoto mimořádného experimentu památkáři teprve vyhodnocují. Podle Říhy si však už ověřili, že středověcí stavitelé uměli dosáhnout vysoké přesnosti, jakou dnes ovládáme díky moderním přístrojům.
„K zaměření stavby postačila krokvice namísto nivelačního přístroje anebo totální stanice, a to se stejným výsledkem. Při transportu objemných břemen, který dnes zvládáme s použitím těžké mechanizace, si uměli poradit chytrým využitím geometrie, kladky a lidské síly. Dále jsme ověřili, že dřevo lze krátkodobě konzervovat i bez použití moderní chemie. To platí také o promazávání pohyblivých součástí sádlem namísto ropných produktů,“ srovnal Říha.
Experimentální část obnovy Jakobínky zahrnující také stavbu dřevěného vřetenovitého lešení vyšla na 5,5 milionu korun. Řemeslníci tu dál pracují na montáži ochozu, doplnění podlahy, restauraci středověkých schodišť i zábradlí.
Nově osadí i dobové repliky dveří, oken a mříží. Celou opravu věže završí osazení plechové makovice na její vrchol. Cena za kompletní obnovu věže je bezmála 12 milionů, všechny práce mají skončit v září a od nové turistické sezony se Jakobínka otevře veřejnosti.
„Někteří lidé rychle zapomněli na to, že jsme měli léta na očích chátrající Jakobínku, a kritizovali, že se opravy vlečou a jsou drahé. Ale bylo fascinující sledovat, jak se při obnově věže využívá rukodělná práce podle našich předků,“ uvedla rožmberská starostka Lenka Schwarzová.
