Všech pět posledních zaměstnanců navštívil už v pátek jejich brněnský zaměstnavatel z firmy Mercaton Co. a rozdal jim výpovědi. Pracovní poměr jim vypršel 31. března, poslední dva dny si vybírali dovolenou.
Výpovědi byly dalším krokem vedoucím k ukončení výroby tradiční značky poté, co budova skončila v dražbě. Zchátralou továrnu koupila za 5,9 milionu korun obec, která chce v její části tradiční keramickou značku obnovit.
Do skladů keramičky si jezdili každé léto vybírat filmaři z pražské FAMU a pak se její výrobky objevovaly hlavně v pohádkách. Typická hrdějovická keramika by na první pohled vypadala docela obyčejně - zvenku bílá, uvnitř hnědá. Kdo si však něco z Hrdějovic koupí, kupuje originál. Hrnky a hrnce, talíře, džbány a další výrobky totiž zaměstnanci ručně malovali modrými motivy, proto nikdy nevznikly dva stejné kousky.
Dařilo se v Rakousku i Německu
Firma Mercaton Co. vlastnila Hrdějovickou keramiku patnáct let. V roce 1999 ji koupila od družstva Jihotvar, které se dostalo do ekonomických problémů, a firmy se čtyřiceti zaměstnanci se tak zbavilo. Počet pracovníků keramičky se časem ztenčil, její produkce šla však stále dobře na odbyt.
„Jihotvar produkoval v tehdejších cenách zhruba dvoumilionovou výrobu ročně. V posledních letech jsme měli při deseti zaměstnancích roční obrat okolo 1,5 milionu korun,“ srovnává propuštěná obchodní manažerka keramičky Ludmila Ludvíková.
Přitom Hrdějovická keramika, pro niž jsou typické modré vzory, se dlouho držela dobře i na exportních trzích, především v Rakousku a Německu. Tam firma vyvážela zhruba třetinu produkce. Jejím velkým odběratelem je i Manufaktura Praha, která má síť značkových obchodů s převahou ruční výroby. Navzdory tomu výroba skončila.
Nový hrdějovický starosta Jiří Krupička, který obec řídí jako neuvolněný, se s tím smiřuje jen těžko. „Jsem taky podnikatel, mám prodejny stavebnin. Ale jako podnikatel bych to tak daleko nenechal zajít. Podle mého názoru vlastník bral tržby, ale aby je vkládal do firmy, to ne. Bydlím téměř naproti keramičce. Moje máma tam dělala, kdyby to viděla, musela by se obrátit v hrobě,“ říká Krupička.
Do dražby se přihlásilo pět zájemců
Když hrdějovická samospráva zjistila, že jde budova keramičky do dražby, rozhodla se ji koupit. Za každou cenu. Zchátralý objekt, do kterého při deštích zatéká střechou a nefunguje tam topení, nabízel exekutorský úřad za vyvolávací cenu 3 221 000 korun. Do dražby se přihlásilo pět zájemců, všichni složili půlmilionovou kauci. Nakonec soutěžili čtyři.
„Dva to rychle vzdali, pak už jsme přihazovali jen my a druhý zájemce z Českých Velenic. Nechtěli jsme připustit, aby tu vzniklo něco, co tu nechceme, proto jsme do toho šli za každou cenu a nakonec zaplatili skoro dvojnásobek,“ popisuje starosta.
Zastupitelé už rozhodli, jak s areálem naloží. Chtějí ho využít ke zřízení sběrného dvora, pro hasiče i technické zázemí obce. V omezené míře tam chtějí mít i výrobu tradiční keramiky. Obec ji provozovat nebude, svěří ji pracovníkům keramičky.
„Jednáme s bývalými zaměstnanci, oni projevili zájem, že by rádi pokračovali. Pokud to dotáhnou do konce, uzavřeli bychom s nimi smlouvu,“ plánuje místostarostka Hana Rehanslová.
Plánů na oživení výroby v keramičce se však nevzdává ani její poslední vlastník. „Naším cílem je přiblížit se stavu, který byl před dramatickým poklesem výroby, kdy nás čínské zboží vytlačilo z tržní sítě. Vše bude záležet na jednání s obecním úřadem a na tom, zda se nám podaří zajistit potřebné finance na modernizaci a marketing,“ říká Josef Burda, jednatel firmy Mercaton Co.
Hrdějovičtí však už s ním nechtějí jednat. „Pokud budou chtít bývalí zaměstnanci, pomůžeme jim. Ale bez Burdy. Je mi líto, ale ten vydojil firmu, nasekal dluhy a hotovo,“ prohlásil rázně starosta Krupička.
