Jak vypadal pohled na Hlubokou z východní strany před více než 200 lety? Napoví obraz Ferdinanda Runka, dvorního malíře Schwarzenergů. Koňský zápřah na něm táhne lodě u kaskádového jezu, na skále se tyčí barokní zámek, u mlýnského náhonu stojí vodárna. Kolem řeky vede silnice přerušená mýtnou branou. Nad ní je na skalním výběžku letohrádek.
Kdyby se tehdejší majitel panství, kníže Schwarzenberg, postavil na stejné místo dnes, zažil by šok. Zmizel oblouk Vltavy, řeku změnilo i sportovní přístaviště. Největší je proměna zámku po romantické přestavbě v polovině 19. století.
Krajinný ráz Třeboňska a Hlubocka formovalo od šedesátých let 17. století do poloviny 20. století deset generací Schwarzenbergů. Šlechtici původem z Dolních Frank (současné Bavorsko) se v Čechách trvale usadili v roce 1654. O několik let později koupil Jan Adolf I. Schwarzenberg panství Třeboň a Hluboká. V následujících staletích vtiskl mocný rod jihočeské krajině kultivovanou podobu, se kterou se setkáváme dodnes.
„Vedle rozsáhlých úprav noblesních sídel zde vznikalo množství kostelů, kaplí, panských dvorů, mysliven, božích muk či památníků, které se odrážejí v hladinách rybníků, a vytvářejí tak neopakovatelnou atmosféru, genia loci,“ líčí památkářka a editorka knihy Ludmila Ourodová-Hronková.
Vedle stručné historie rodu Schwarzenbergů a jeho představitelů se čtenáři v knize Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska dozvědí také zajímavosti o zahradní a krajinářské tvorbě na panstvích, o loveckých tradicích a průbězích honů, sportovních aktivitách šlechticů nebo o návštěvách a společenských událostech na panstvích v 19. a 20. století.
Na přiložených fotografiích je například zachycen císař František Josef I. po příjezdu na schwarzenberské panství v roce 1901. Jiné snímky ukazují arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este na lovech na Hluboké.
Proč především v 18. století vyrostl v kraji nespočet kapliček a božích muk, popisuje Pavel Hájek v kapitole Duchovní krajina Hlubocka a Třeboňska. „Významným impulzem k podpoře lokálních kultů byla poslední morová epidemie v letech 1713 až 1715. Bezmoc a všudypřítomná smrt obracela mysli lidí všech společenských vrstev k Bohu,“ líčí.
Památkáři vydali ještě další dvě nové publikace – Dominikánský klášter v Českých Budějovicích a Gotické kachle z Jindřichova Hradce. Všechny tři jsou kromě běžných knihkupectví k sehnání za zvýhodněnou cenu v sídle českobudějovických památkářů na Senovážném náměstí.
