Jen na Kleti je v Jihočeském kraji vyšší stavba, a to vysílač měřící 173 metrů. Komín výtopny v českobudějovickém Vrátě je s úctyhodnými 160 metry druhý největší. A bude také jediným pozůstatkem málo využívaného areálu, který čeká kompletní proměna.
Má tam vyrůst ZEVO, tedy zařízení na energetické využití odpadu. To je zjednodušeně spalovna, kde jsou však hodně přísná pravidla.
Velký závod poblíž Okružní a Rudolfovské zahájil provoz v roce 1989. Zástupci tehdejší společnosti Jihočeská energetika měli předtím dokonce představu, že tam budou teplo vyrábět spalováním mazutu. To však zhatila ropná krize. Místo tří uhelných kotlů se pak dostalo jen na jeden.
Zpracují 160 tisíc tun odpadu
Teplárna České Budějovice, která má sídlo na Novohradské, ho dnes provozuje při odstávkách nebo opravách zařízení v hlavním závodě. K zásobování teplem ho tak využívá spíše výjimečně. A i tento záložní zdroj časem ukončí provoz. Má se tak stát do pěti let.
Areál však poslouží dál a stále bude energii vyrábět, ovšem už ne díky spalování uhlí, ale odpadu. Vedení města, které je stoprocentním vlastníkem Teplárny ČB, podniklo první administrativní kroky, které k proměně povedou.
Radní rozhodli o založení dceřiné společnosti ZEVO Vráto, a. s. „Připravujeme uspořádání firmy, které souvisí se zamýšlenou výstavbou a provozováním zařízení na energetické využití odpadů,“ uvedl primátor Jiří Svoboda.
Výstavba je součástí letos přijaté Strategie pro zelené město, která určuje koncepci městské teplárny v letech 2020–2048. Nový závod má mít kapacitu na zpracování 160 tisíc tun odpadů za rok. Výhodou je, že už nyní je areál napojený na železnici a poblíž je také dálnice D3 a nájezd k ní po Okružní ulici.
„V našem městě budeme fosilní paliva postupně nahrazovat dostupnými obnovitelnými zdroji. Současně můžeme celý kraj připravit na zákaz skládkování výhřevných odpadů, který na základě evropské legislativy nastane k roku 2030,“ pokračoval primátor. Vedle komunálního odpadu budou České Budějovice využívat také biomasu v podobě dřevní štěpky a teplo z horkovodu z temelínské elektrárny. Ten už měl fungovat, ale stavba nabrala několikaměsíční zpoždění.
Postavit novou spalovnu ve Vrátě však bude obrovsky nákladné a cena má být mezi dvěma a půl a třemi miliardami korun. I pokud by ji město stavělo třeba ve spolupráci s krajem, musely by si nejspíš na takovou akci půjčit peníze. Obrovská kapacita a záměr se navíc nelíbí některým obyvatelům žijícím v nedalekém Novém Vrátě.
Na komíně hnízdí sokoli
Nicméně dceřiná společnost ZEVO Vráto má vzniknout už v lednu. Stoprocentním akcionářem bude městská teplárna. Do budoucna ale není vyloučený ani vstup nových akcionářů, kterými mohou být například další města či obce.
„Také v České republice musí konečně skončit nezodpovědné skládkování materiálově nebo alespoň energeticky využitelných odpadů,“ zdůraznil Václav Král, předseda představenstva teplárny. Krajské město je podle něj přirozeným středem regionu, což je výhodné třeba pro dovoz materiálu.
Teplárna České Budějovice zásobuje a ohřívá více než 29 tisíc domácností a 250 firem. Výtopnu ve Vrátě bude po proměně připomínat pouze betonový komín. „Lehko se stane, že tuto raritu při každodenním shonu přehlédneme. Je to však nejvyšší stavba ve městě,“ doplnil Král.
Vráteckou dominantu si za domov vybrali také kriticky ohrožení sokoli stěhovaví. Ti ve speciální budce umístěné na ochozu ve výšce 120 metrů už dva roky po sobě vyvedli mladé. Poté, co opustili hnízdo, mohli letos v létě komín využít třeba piloti armádního vrtulníku a jihočeští hasiči ke cvičení záchrany osob z místa přístupného jen ze vzduchu.
Kromě Českých Budějovicích je ve hře výstavba ZEVO také na Táborsku, kde by ji vybudovala společnost C-Energy se sídlem v Plané nad Lužnicí, která zásobuje teplem tamní region. V plánu je také vybudování zařízení na zpracování plastů v Mydlovarech na Budějovicku.
