Z Písku by mohlo být malé Brno, věří ekonom České národní banky

  13:35
O České národní bance, o podnikání na jihu Čech i o svém rodném městě v rozhovoru pro MF DNES mluvil ekonom Petr Král. Pečlivě rozmýšlí, než něco řekne. Neodpovídá na otázky, ke kterým nemá nastudované informace. Zároveň reaguje rychle a složitá témata dokáže snadno vysvětlit.

„S bývalými spolužáky jsem stále v kontaktu. Stejně jako oni, i já v sobě hýčkám touhu se do Písku jednou vrátit,“ říká Petr Král. | foto: ČNB

Čtyřiačtyřicetiletý písecký rodák získal všechny cenné zkušenosti při mnohaletém působení v České národní bance (ČNB), která před dvěma lety oslavila 90 let od založení. Petr Král v bance působí od roku 1999 a má na co vzpomínat. Za významnější období považuje měnovou intervenci v roce 2013.

„Tehdy jsme si všichni sáhli na dno sil. Současně na to budu vzpomínat jako na krásnou etapu kariéry, kdy jsme žili naplno,“ vypráví ekonom v kavárně v centru Písku, kam se vrací několikrát do roka.

Nedávno získal Písek ocenění jihočeského města pro byznys. Čím si to z pohledu ekonoma vysvětlujete?
Dění v Písku jsem sledoval, když jsem končil studia a pošilhával po odborné dráze. Tehdy mě zaujalo budování průmyslové zóny, kde vznikaly podniky zpracovatelského průmyslu. Věděl jsem, že to je věc, která bude pracovní místa a profit vytvářet jen určitou dobu. Bylo jasné, že musí přijít fáze, kdy se začne v Písku i v celé zemi objevovat sofistikovanější výroba, aby se čeští pracovníci podíleli na vývoji, financování a marketingu.

Podařilo se to?
Například v Brně je úspěšný technologický park, čemuž pomáhá i spolupráce firem a úřadů s univerzitami. Něco podobného se, samozřejmě v menším měřítku, poslední dobou rodí i v Písku. Objevují se tu firmy z technologického odvětví. Buduje to novou kvalitu. Navíc i tady je tradičně hodně studentů. Z Písku by tak mohlo být takové Brno v malém. Jestli se to povede, nikdo neví. Ale jsem rád za první vlaštovky.

Pochvalujete si, že je zde velký počet studentů. Jinak ale město pro mladé návštěvníky není příliš atraktivní, jak ukázal průzkum Jihočeské univerzity.
Máte pravdu. Písek je atraktivní obzvlášť pro starší návštěvníky, protože jde o starobylé město. Aby tady zůstal mladší turista, potřebuje nějaký adrenalin. Nechci dávat konkrétní rady ani kritizovat radnici, protože odvádí maximum, ale řešil se třeba single track v kopcích nad městem. Máme funkční motoareál nebo krásný sportovní komplex. Otázkou je, zda jsou tato místa dostatečně využitá, aby dokázala přitáhnout mladšího návštěvníka, který vyhledává aktivity spojené s pohybem. Nejsem ale specialista na cestovní ruch.

Petr Král (44 let)

Rodák z Písku vystudoval obor finance a ekonomické teorie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1999 pracuje v ČNB, kde v současnosti působí jako náměstek ředitele sekce měnové. Je milovníkem vína, a tak rád vyráží na Moravu. Ve volném čase se věnuje turistice a cykloturistice. Mezi jeho oblíbené akce patří písecká Švejkova padesátka a tradiční pochod do Prčice, v jeho případě z Milevska. Zajímá se o jihočeský a moravský folklor. V současné době žije v Roudnici nad Labem, ale do Písku jezdí několikrát do roka. Je ženatý, má dvě děti ve věku 13 a 11 let.

Jsou jižní Čechy atraktivním regionem pro podnikání?
Kraj má několik výhod. Lidé jsou zvyklí pracovat, mají nápady, nebojí se do nich pustit a žijí obezřetně, pokud jde o vlastní zadlužování. Je tady vysoká míra úspor ve srovnání se zbytkem republiky. Pro mladší generace je důležité vzdělání. Snad se postupně zlepšuje i infrastruktura. Teď se vynořují dálnice D3 i D4. Až se podaří propojit jižní Čechy s Prahou a Rakouskem, poloha ještě víc vynikne a oblast naplno využije potenciálu.

Je doprava to klíčové, co brání kraji, aby využil svůj potenciál?
Nevím, jestli je klíčová, ale dopravní obslužnost je problém celé republiky. Vybudovali jsme svůj ekonomický model na tom, že zde funguje spousta exportně orientovaných průmyslových podniků se zahraničním vlastnictvím, čemuž přispěla kvalifikovaná a levná pracovní síla i dobrá geografická poloha. Obchodní partnery máme blízko. Jedním z těch hlavních je Německo. Proto je infrastruktura důležitá.

Nejen německé ale i rakouské firmy na jihu Čech výrazně investují. Jelikož v ČNB děláte prognózy, určitě řešíte i otázku případného odchodu Česka z Evropské unie. Jak by se v kraji projevil?
Pro region i celou republiku by to byla ekonomická katastrofa. Náš způsob ekonomického fungování je založen na tom, že jsme zapojeni do mezinárodního obchodu. Díky Evropské unii máme volný pohyb zboží, služeb, pracovníků a kapitálu. Kdybychom ztratili možnost volně obchodovat, byla by to velká ztráta. Regiony, kde je podíl zpracovatelského průmyslu největší a které jsou orientovány na obchod západním směrem, by to postihlo nejvíce.

Nakolik je to podle vás reálné?
To si netroufám posuzovat. Z ekonomického hlediska by to byla tragédie a nepřeji si, aby k tomu došlo.

Už jsme naznačili, že jedním z vašich úkolů je nyní ekonomická prognóza. V České národní bance jste ale prošel řadou pozic.
Moje praxe vlastně začala civilní vojenskou službou v Písku, kdy jsem působil v Prácheňském muzeu. Poté jsem nastoupil do České národní banky na pozici odborného ekonoma do měnové sekce. Centrální banku považuji za elitní ekonomické pracoviště. Chtěl jsem se učit a doplňoval si postupně různé disciplíny. Díky tomu jsem stoupal. Od roku 2007 jsem byl ředitelem odboru měnové politiky a fiskálních analýz a v roce 2015 jsem se stal náměstkem ředitele sekce měnové.

Co máte na starosti?
Jsme tým lidí, kteří připravují pro vrcholný orgán, tedy bankovní radu, důležité podklady pro její rozhodování v oblasti měnové politiky. Jedním z cílů banky je cenová stabilita, o kterou usiluje pomocí měnové politiky. Pro ni je klíčová makroekonomická analýza a prognóza. Je to určitá diagnóza toho, v jakém stavu se ekonomika nachází, jak se bude vyvíjet nebo jaká opatření se musí přijmout, aby se udržela cenová stabilita a ekonomice se dařilo.

V letech 2013 až 2017 centrální banka sáhla po měnových intervencích, které bránily české měně posílit pod 27 korun za euro. Považujete to za nejdůležitější období svého působení v České národní bance?
Ekonomika setrvala v recesi a hrozila deflace. Museli jsme ji nakopnout a kurz byl správným nástrojem. Kurzový závazek byl několikrát prodlužován, protože podmínky byly ve finále ještě nepříznivější, než jsme mysleli, a ukončen byl loni na jaře. Od té doby se naše měnová politika vrací k normálu. Celé to obnášelo velkou přípravu. Nečekali jsme ale negativní reakci. Vrhli se na nás všichni včetně těch, u nichž bylo jasné, že z toho budou profitovat. Lidé nechápali, proč to děláme. Byla to intenzivní doba, kdy jsme si sáhli na dno sil. Současně na ni budu do smrti vzpomínat jako na velice krásnou etapu svého odborného života, kdy jsme žili naplno.

Bylo vaše rozhodnutí riskantní?
Bylo nevyhnutelné. Viděli jsme, že ekonomika potřebuje injekci. Všechny centrální banky své ekonomiky nějakým impulzem stimulovaly, což bylo potřeba i u nás. Naše plány se naplnily. Osvěta sice byla náročná, ale z našeho pohledu nešlo o risk.

Vy sám se snažíte popularizovat ekonomii jako vědu. Cítíte ze strany mladých lidí zájem?
Určitě. Současně ale také počáteční nejistotu. Ptají se sami sebe, jestli tomu budou rozumět, a čekají nezáživnou přednášku. To je potřeba na počátku prolomit a posluchače si získat. Pak už je neztratíte.

Jednou z hlavních otázek nejen na jihu Čech je vyčerpanost trhu. Většina firem potřebuje nové pracovníky, často i desítky lidí. Je současná situace dobrým signálem pro region?
Kraj v tomhle není specifický. Pozitivní je, že je plná zaměstnanost, což znamená, že jsou vzácné ekonomické zdroje využívány. Teď jsme trošku přehřátí, ale tato situace netrvá dlouho. Naše politika je zaměřená tak, aby se do budoucna situace vrátila k normálu. Firmy přetahují zaměstnance, nabízejí vyšší mzdy a bonusy. V určité fázi hospodářského cyklu jde o přirozený vývoj. Tempo mzdového růstu, které je dlouhodobě udržitelné, je pětiprocentní až šestiprocentní, tudíž jednoletý růst mezd o osm procent není až tak devastující. Situace nebude eskalovat, protože ji hlídá centrální banka pomocí úrokových sazeb.

Autor:
  • Nejčtenější

Zemřel herec Martin Hruška, známý ze seriálů Modrava či Sedm schodů k moci

9. června 2024  12:23

Ve věku 56 let nečekaně zemřel herec Martin Hruška. O jeho úmrtí informovalo například Jihočeské...

Uznávaný astronom se mění v šíleného vědce. Lidi teď z hvězdárny vyhazujeme, směje se

14. června 2024

Premium Miloš Tichý z českobudějovické hvězdárny natáčí zábavná krátká videa na sociální sítě, která mají...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Vandalové v Táboře shodili žulové desky z hradeb na cestu, strážníci ji zavřeli

10. června 2024  11:58

Žulové desky kryjící městské hradby v Táboře někdo shodil dolů na cestu, která prochází bývalou...

Druhá sezona budějovického letiště je v plném proudu, nejvíc láká Turecko

13. června 2024  9:16

Přílety na Letiště České Budějovice stále lákají, stovky lidí vyhlížejí stroje blížící se od...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Dva tisíce školáků vytvořily na náměstí v Budějovicích olympijské kruhy

14. června 2024  13:13

Žlutá, červená, zelená, modrá a černá barva se v pátek dopoledne mísily na českobudějovickém...

V Hradci usilují o Řád bílého lva pro radistu Peltána, pomáhal Třem králům

16. června 2024  10:57

Čtvrtý ze Tří králů. Tak bývá často označovaný jindřichohradecký rodák František Peltán, který za...

Linka P byla pomalá, linka L také langsam, to byly začátky MHD, slaví 115 let

15. června 2024  11:15

Poprvé vydržel provoz českobudějovických trolejbusů jen pět let do roku 1914. Když se ho podařilo...

Uznávaný astronom se mění v šíleného vědce. Lidi teď z hvězdárny vyhazujeme, směje se

14. června 2024

Premium Miloš Tichý z českobudějovické hvězdárny natáčí zábavná krátká videa na sociální sítě, která mají...

Přes 50 sportů u jezera Most. Start Olympijského festivalu předstihne hry o den

14. června 2024  16:09

Slavnostní zahájení Olympijského festivalu proběhne u jezera Most na Mostecku 25. července, tedy...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Skandál kolem morbidně obézní Miss Alabama. Co se ztratilo mezi řádky

Sociální sítě počátkem června rozvášnila obézní plus size modelka Sara Millikenová oceněná titulem Miss Alabama 2024....

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Jen ať mě kritizují, moje šperky vydělávají, říká zpěvačka Lucie Bílá

Zatím jí to pořád zpívá, ale i Lucie Bílá (58) si uvědomuje, že jednou její kariéra skončí. Hlava ji z toho ovšem...