KOMENTÁŘ: Hrátky s korunou vedou k euru. To se teď zaměstnancům nevyplatí

  15:03aktualizováno  15:03
Před rokem přestala Česká národní banka oslabovat korunu. Obavy finančních ředitelů z konce intervencí však mezitím přiměly firmy přejít na podnikání v eurech, a intervence tak paradoxně pomohly možnému brzkému vstupu do eurozóny. Teď by se to ale zaměstnancům nevyplatilo, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Klidné spaní. Přesně to před rokem touto dobou postrádali tuzemští bankéři a podnikoví finanční ředitelé. Do úmoru přemítali, kam se koruna vydá, až ji Česká národní banka „pustí ze řetězu“. Den D nastal loni 6. dubna kolem poledne. Po více než třech letech skončil tolik propíraný intervenční režim.

V jeho rámci centrální banka bránila posílení národní měny pod úroveň 27 korun za euro. Nakonec na to padly přes dvě tisícovky miliard nově vytvořených korun, za které ČNB do svého trezoru nakupovala společnou evropskou měnu. Jen během posledních zhruba tří měsíců intervence byl zájem spekulantů o českou měnu tak silný, že banka vydala na ubránění kurzového závazku hodně přes tisíc miliard nových korun.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Spekulanti sázeli na to, že až centrální banka přestane korunu uměle oslabovat, ta výrazně zhodnotí a oni dosáhnou celkem snadného výnosu. Jako diví ji tedy nakupovali. No a zmínění čeští bankéři či finanční ředitelé se obávali, co to s kurzem udělá, až spekulanti vrhnou tyto nakoupené koruny zpět na trh, aby po ukončení intervence svůj výnos takzvaně „realizovali“. Hrozilo tehdy dokonce i přechodné oslabení české měny citelně nad úroveň 27 korun za euro.

Kdeže loňské obavy jsou... S odstupem jednoho roku lze říci, že ČNB zvládla ukončení intervenčního režimu velice dobře. Nedošlo k žádnému dramatickému rozkolísání kurzu, který by trhy znejistil. Byť je pravda, že spekulanti mají stále spoustu korunového majetku, a pokud se ho například vlivem nějakého geopolitického konfliktu rozhodnou houfně zbavit, s kurzem to může pořádně „zamávat“.

Přítomnost spekulantů bude patrná ještě dalších až pět let. Korunu totiž v době intervence nakupovali tak lačně, že objem těchto nákupů převýšil až šestinásobně roční reálnou potřebu koruny. Tato reálná potřeba je dána zejména pokračujícími přebytky našeho zahraničního obchodu, a tedy zájmem exportérů, kteří potřebují své tržby v cizí měně směnit za koruny, aby tak v české měně například mohli vyplácet mzdy vlastním zaměstnancům.

Nebýt intervence, kurz by se v současnosti pohyboval nejpravděpodobněji v rozmezí 23,60 až 23,70 za jedno euro. Tohoto pásma kvůli zmíněné přítomnosti spekulantů kurz ani v příštím roce nedosáhne. V dalších měsících lze očekávat pozvolné posilování koruny, takže by za rok touto dobou měla být na úrovni 24,60 za euro.

KOMENTÁŘ: Bohatneme, protože jiní si na euru vylámali zuby

Pokud tedy nedojde k vyhrocení nějakého geopolitického konfliktu nebo propuknutí světové obchodní války, která nyní akutně hrozí. V takovém případě bude Česká republika se svou ekonomikou silně závislou na exportu patřit k nejvíce postiženým zemím. A horší odbyt našich vývozců se projeví i zhoršením vyhlídek koruny jako takové.

Nespavost, to je prevít. Nemají ji rádi bankéři ani finanční ředitelé. A tak aby zmírnili dopad prudkých kurzových pohybů, které je před rokem ve tmě noci strašily, přešli už během intervence z velké části na podnikání v eurech. Samozřejmě, vždy nejvýše jen do té míry, do jaké to bylo možné.

Takže třeba zmíněné mzdy tuzemské podniky pochopitelně stále vyplácejí v korunách. Nicméně intervence zásadně zvýšila oblibu eura třeba v českém zpracovatelském průmyslu. Říká se tomu přirozené zajištění. Finanční ředitelé si zkrátka řekli, že čím více smluv budou mít v eurech, tím méně je možné dramatické pohyby koruny po ukončení intervence budou budit ze spaní. Navíc, eurové úvěry jsou i dnes výhodněji úročené než úvěry korunové. To kvůli tomu, že s eurem platí i Itálie nebo Řecko, tedy stále churavějící ekonomiky. Ty by vyšší úroky – dokonce i jen takové, jaké máme nyní v ČR – pravděpodobně opět srazily do mdlob.

Je to tedy docela paradoxní. Intervence totiž nemalým dílem přispěly k popsané „euroizaci“ české podnikové sféry. Takže bankovní rada ČNB, která se proti přijetí eura poměrně striktně vymezovala a vymezuje stále (z převážné většiny ji jmenoval „euroskeptik“ Václav Klaus), udělala svou intervencí pro brzké přijetí eura zatím asi nejvíc ze všech myslitelných úřadů v této zemi.

Vlastně je to ještě o trochu zamotanější. Česká národní banka totiž na jedné straně zpopularizovala euro mezi českými podniky, na straně druhé ovšem na korunu nalákala zmíněné spekulanty. Podstatná část průmyslu tak nyní volá po rychlém přijetí eura, zatímco spekulanti brání výraznějšímu posílení koruny. Pokud bychom tedy nyní vyslyšeli volání průmyslové lobby a přijali euro, jednotnou měnu přijmeme při poměrně slabém kurzu koruny k ní.

To se sice hodí do karet finančním ředitelům českých podniků, ale méně již jejich zaměstnancům nebo třeba českým důchodcům. Jejich životní úroveň po případném vstupu do eurozóny bude pochopitelně kriticky odvislá od toho, při jakém kurzu se korunové mzdy nebo důchody do těch eurových přepočtou. Čím silnější koruna v ten okamžik bude, tím lépe pro ně.

Se vstupem do eurozóny si totiž navždy odepřeme možnost dohánět bohatší země eurozóny posilováním koruny. A zbude už jen možnost dohánět ji obecným zdražováním, inflací.

Nejen proto je rozumný nynější postoj ČNB, která přijetí eura odmítá. Ačkoli svým činem v podobě intervence jednala přesně v opačném duchu.

Autor:

Nejčtenější

Letištní halu v Düsseldorfu zaplavily kufry, cestující museli odletět bez nich

Na letišti v německém Düsseldorfu zůstalo kvůli poruše přepravního systému 2...

Stovky cestujících, kteří odlétali ve středu ráno z letiště v německém Düsseldorfu, potkala nečekaná komplikace. Kvůli...

Zima přichází z Německa. Nepomáhá ani Trumpova obchodní válka

Německá kancléřka Angela Merkelová

Je to trochu schizofrenní situace. Zatímco poslední „tvrdá“ statistická data z klíčových evropských ekonomik nejsou...

Rozkazy od Pamely přímo do ucha. Tak se pracuje ve skladu Albertu

V distribučním centru Albert v Březhradě u Hradce Králové využívají technologii...

Po distribučním centru Albert v Březhradě u Hradce Králové se pohybují lidé se sluchátky s mikrofonem. Po skladu se...

Bytovkám zdraží teplo. Vládní návrh budí emoce

Ilustrační snímek

Vláda ruší domovním kotelnám daňovou výjimku. Opatření může podle odhadů zdražit teplo desítkám tisíc domácností....

Retro je v kurzu. Klasické socialistické výrobky přežily i samet

Na stavebnici se za socialismu stály fronty. Otto Wichterle z ní dokonce v roce...

Kofola, Mototechna, Favorit nebo Merkur. To jsou značky, které se v průzkumu agentury Médea Research zaměřeného na...

Další z rubriky

OBRAZEM: Jak se žije v kampusu Huawei, kde mají i repliku Krumlova

 Huawei security guards line-up at the end of their workday at the new...

Telekomunikační firma Huawei je jednou z nejhodnotnějších čínských společností. Její technologie jsou přísně chráněné,...

Problémy Boeingu se dál kupí. Výrobce odepisuje téměř pět miliard dolarů

Boeing 737 MAX 8

Kvůli problémům s letouny 737 MAX se americký výrobce letecké techniky Boeing rozhodl odepsat 4,9 miliardy dolarů (asi...

Předstihla poslední Itálii. Nejzadluženější zemí eurozóny je nyní Francie

Řecko se zatím drží v eurozóně. Radikální návrh extrémního křídla hnutí Syriza...

Nejzadluženější zemí eurozóny se stala Francie. Její veřejný dluh předstihl v prvním čtvrtletí v absolutních číslech...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz