KOMENTÁŘ: Hrátky s korunou vedou k euru. To se teď zaměstnancům nevyplatí

  15:03aktualizováno  15:03
Před rokem přestala Česká národní banka oslabovat korunu. Obavy finančních ředitelů z konce intervencí však mezitím přiměly firmy přejít na podnikání v eurech, a intervence tak paradoxně pomohly možnému brzkému vstupu do eurozóny. Teď by se to ale zaměstnancům nevyplatilo, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Klidné spaní. Přesně to před rokem touto dobou postrádali tuzemští bankéři a podnikoví finanční ředitelé. Do úmoru přemítali, kam se koruna vydá, až ji Česká národní banka „pustí ze řetězu“. Den D nastal loni 6. dubna kolem poledne. Po více než třech letech skončil tolik propíraný intervenční režim.

V jeho rámci centrální banka bránila posílení národní měny pod úroveň 27 korun za euro. Nakonec na to padly přes dvě tisícovky miliard nově vytvořených korun, za které ČNB do svého trezoru nakupovala společnou evropskou měnu. Jen během posledních zhruba tří měsíců intervence byl zájem spekulantů o českou měnu tak silný, že banka vydala na ubránění kurzového závazku hodně přes tisíc miliard nových korun.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Spekulanti sázeli na to, že až centrální banka přestane korunu uměle oslabovat, ta výrazně zhodnotí a oni dosáhnou celkem snadného výnosu. Jako diví ji tedy nakupovali. No a zmínění čeští bankéři či finanční ředitelé se obávali, co to s kurzem udělá, až spekulanti vrhnou tyto nakoupené koruny zpět na trh, aby po ukončení intervence svůj výnos takzvaně „realizovali“. Hrozilo tehdy dokonce i přechodné oslabení české měny citelně nad úroveň 27 korun za euro.

Kdeže loňské obavy jsou... S odstupem jednoho roku lze říci, že ČNB zvládla ukončení intervenčního režimu velice dobře. Nedošlo k žádnému dramatickému rozkolísání kurzu, který by trhy znejistil. Byť je pravda, že spekulanti mají stále spoustu korunového majetku, a pokud se ho například vlivem nějakého geopolitického konfliktu rozhodnou houfně zbavit, s kurzem to může pořádně „zamávat“.

Přítomnost spekulantů bude patrná ještě dalších až pět let. Korunu totiž v době intervence nakupovali tak lačně, že objem těchto nákupů převýšil až šestinásobně roční reálnou potřebu koruny. Tato reálná potřeba je dána zejména pokračujícími přebytky našeho zahraničního obchodu, a tedy zájmem exportérů, kteří potřebují své tržby v cizí měně směnit za koruny, aby tak v české měně například mohli vyplácet mzdy vlastním zaměstnancům.

Nebýt intervence, kurz by se v současnosti pohyboval nejpravděpodobněji v rozmezí 23,60 až 23,70 za jedno euro. Tohoto pásma kvůli zmíněné přítomnosti spekulantů kurz ani v příštím roce nedosáhne. V dalších měsících lze očekávat pozvolné posilování koruny, takže by za rok touto dobou měla být na úrovni 24,60 za euro.

KOMENTÁŘ: Bohatneme, protože jiní si na euru vylámali zuby

Pokud tedy nedojde k vyhrocení nějakého geopolitického konfliktu nebo propuknutí světové obchodní války, která nyní akutně hrozí. V takovém případě bude Česká republika se svou ekonomikou silně závislou na exportu patřit k nejvíce postiženým zemím. A horší odbyt našich vývozců se projeví i zhoršením vyhlídek koruny jako takové.

Nespavost, to je prevít. Nemají ji rádi bankéři ani finanční ředitelé. A tak aby zmírnili dopad prudkých kurzových pohybů, které je před rokem ve tmě noci strašily, přešli už během intervence z velké části na podnikání v eurech. Samozřejmě, vždy nejvýše jen do té míry, do jaké to bylo možné.

Takže třeba zmíněné mzdy tuzemské podniky pochopitelně stále vyplácejí v korunách. Nicméně intervence zásadně zvýšila oblibu eura třeba v českém zpracovatelském průmyslu. Říká se tomu přirozené zajištění. Finanční ředitelé si zkrátka řekli, že čím více smluv budou mít v eurech, tím méně je možné dramatické pohyby koruny po ukončení intervence budou budit ze spaní. Navíc, eurové úvěry jsou i dnes výhodněji úročené než úvěry korunové. To kvůli tomu, že s eurem platí i Itálie nebo Řecko, tedy stále churavějící ekonomiky. Ty by vyšší úroky – dokonce i jen takové, jaké máme nyní v ČR – pravděpodobně opět srazily do mdlob.

Je to tedy docela paradoxní. Intervence totiž nemalým dílem přispěly k popsané „euroizaci“ české podnikové sféry. Takže bankovní rada ČNB, která se proti přijetí eura poměrně striktně vymezovala a vymezuje stále (z převážné většiny ji jmenoval „euroskeptik“ Václav Klaus), udělala svou intervencí pro brzké přijetí eura zatím asi nejvíc ze všech myslitelných úřadů v této zemi.

Vlastně je to ještě o trochu zamotanější. Česká národní banka totiž na jedné straně zpopularizovala euro mezi českými podniky, na straně druhé ovšem na korunu nalákala zmíněné spekulanty. Podstatná část průmyslu tak nyní volá po rychlém přijetí eura, zatímco spekulanti brání výraznějšímu posílení koruny. Pokud bychom tedy nyní vyslyšeli volání průmyslové lobby a přijali euro, jednotnou měnu přijmeme při poměrně slabém kurzu koruny k ní.

To se sice hodí do karet finančním ředitelům českých podniků, ale méně již jejich zaměstnancům nebo třeba českým důchodcům. Jejich životní úroveň po případném vstupu do eurozóny bude pochopitelně kriticky odvislá od toho, při jakém kurzu se korunové mzdy nebo důchody do těch eurových přepočtou. Čím silnější koruna v ten okamžik bude, tím lépe pro ně.

Se vstupem do eurozóny si totiž navždy odepřeme možnost dohánět bohatší země eurozóny posilováním koruny. A zbude už jen možnost dohánět ji obecným zdražováním, inflací.

Nejen proto je rozumný nynější postoj ČNB, která přijetí eura odmítá. Ačkoli svým činem v podobě intervence jednala přesně v opačném duchu.

Autor:

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Američané zaplavují trhy ropou z břidlic. Hrozí klimatická katastrofa

Těžba břidlicové ropy.

Díky těžbě ropy z břidlicových podloží Spojené státy překonaly Saúdskou Arábii i Rusko a staly se světovým lídrem v...

Demagogie, na kterou doplatí všichni, kritizují umělci návrh autorského zákona

Petr Janda

Senát v prosinci schválil návrh změny autorského zákona, podle kterého by za užití hudby už nemusely některé provozovny...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Nový bodový systém přinese velké změny, telefonování už „neukecáte“

Ilustrační snímek

Kdo na silnici nemyslí, zaplatí na pokutách zase o něco více. Ministr dopravy Dan Ťok připravil revoluční změnu...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Jsme na křižovatce historie lidstva, zaznělo na úvod setkání elit v Davosu

Světové ekonomické fórum v Davosu.

Každoroční zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu v úterý začalo výzvou jeho zakladatele Klause...

Ochoč si svého politika. Google a spol. vydal v USA na lobbying stamiliony

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)

Společnost Google ze skupiny Alphabet vydala loni na lobbing ve Washingtonu rekordních 21 milionů dolarů (473,74...

Rakouské lyžařské středisko využívá solární vlek a měření sněhu pomocí GPS

Areál SkiWelt Wilder Kaiser-Brixental

Rakouský SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental, ležící 280 kilometrů od Česka, je jedním z nejmodernějších lyžařských...

Najdete na iDNES.cz