O kořenových čističkách odpadních vod koluje spousta mýtů a polopravd. Přitom jsou plnohodnotným řešením pro nakládání s odpadními vodami. A to jak pro domácnosti, tak pro komerční zařízení či obce. Jde nejen o řešení přírodní, ale i ekonomické a estetické.
Mýtus 1: Odpadní vodu čistí kořeny rostlin
TIP: Hledáte rodinný dům?Vybírejte v jedné z největších databází rodinných domů v ČR na Reality.iDNES.cz. |
Odpadní voda v kořenové čistírně protéká sice skrze kořeny rostlin, přesněji skrze štěrkové pole osázené mokřadními rostlinami, nicméně vodu nečistí kořeny samotné, ale bakterie žijící na kamenech.
„Právě bakterie z vody jako potravu ´vyzobávají´ látky, které chceme vyčistit. Rostliny vylučují svými kořeny kyslík do prostředí,“ vysvětluje Ing. Jaroslav Kršňák, projektant kořenových čističek odpadních vod, proč jsou pro některé bakterie rostliny v „kořenovce“ nezbytné.
Kořenová čistírna využívá k čištění vody úplně stejný proces, jako probíhá v jakémkoli rybníce či řece. Je to čistě přírodní zařízení. Kromě bakterií čistí některé látky i samotné kameny jako sorbenty. Zároveň se zde dějí i další chemické procesy, pokaždé trochu jiné, protože kořenovka má pokaždé jiné pH a jiné množství živin.
„Tříkomorový septik je zde podobně jako v běžné čističce proto, abychom samotné kořenové pole tolik nezacpávali. Usadí se v něm všechny nerozpuštěné částečky a vznikne kal,” popisuje technické uspořádání projektant.
Mýtus 2: zapáchá a líhnou se v ní komáři
Aby odpadní vody při vypařování nezaváněly, navrhuje se kořenová čistička vždy tak, aby vodní hladina byla optimálně deset centimetrů pod povrchem. “Když se ucpe listy nebo něčím jiným, tak to může zapáchat. Ale pořád to bude fungovat, pořád to bude čistit,“ říká Jaroslav Kršňák.
O čističku se prý stačí jen minimálně starat, například shrabat napadané listí, a zápach nehrozí. „Občas nějaký závan je, ale to spíš ze septiku,“ popisuje Eva Šrailová bezproblémové zkušenosti s vlastní kořenovou čističkou, kterou používá již třetím rokem kousek za Prahou u své roubenky.
Čistička navíc nevydává ani žádný zvuk, protože funguje bez elektřiny. Je to přírodní zařízení, které v zahradě ničím neruší.
Mýtus 3: v zimě nefunguje
„V zimě funguje kořenová čistírna jako v létě,” tvrdí Jaroslav Kršňák. A to díky tomu, že v ní převládá anaerobní systém čištění. Přes zimu čistí vodu především ty bakterie, které nepotřebují kyslík vylučovaný kořeny rostlin. A tak nevadí, že rostliny na podzim odumřou.
“Pokud potřebujeme aerobní čištění dusíku i v zimě, přidáme jednoduše vertikální systém z hrubšího písku, který není zatopený, ale zkrápí se. Vzduch se tam dostane i bez kořenů,” popisuje jednoduché konstrukční řešení.
To, že kořenovka funguje i v zimě, potvrzuje také Eva Šrailová. Pro případ drsné zimy mají Šrailovi v rukávu hned několik triků. „Můžeme regulovat vodní hladinu, ve větších mrazech ji vyhnat výš, nechat vytvořit led, pak ji zase spustit, a tím ochránit filtr od mrazů. Na zimu se dají rostliny pokosit a funguje to jako izolace. Nebo na kořenovém poli rozbalit balík slámy,“ vysvětluje.
Rostliny vlastně fungují jako termoregulace štěrkového pole po celý rok. „Kdyby tam nebyly, v létě by se filtr přehříval a v zimě promrzal,“ dodává Jaroslav Kršňák.
Mýtus 4: zabere půl zahrady
Pro čtyřčlennou rodinu potřebuje kořenová čistička plochu kolem dvaceti metrů čtverečních. „Při užití vertikálního skrápění stačí pak tři metry čtvereční na obyvatele,“ počítá projektant. Tedy pro stejnou rodinu dvanáct metrů čtverečních.
Nejde však o nevyužitou část pozemku. „Na pohled je to pěkné štěrkové pole osázené mokřadními rostlinami, které si může každý vybrat podle svého gusta,“ popisuje Eva Šrailová. Sama nakopala mokřadní rostliny v okolí svého domu, sítinu a blatouch, a letos se chystá dosázet i kosatce a jiné krásně kvetoucí rostliny.
„Na to, že likviduje, co vyprodukujeme na záchodě a v kuchyni, tak je to pěkná zahrádka,“ směje se. Velká výhoda té zahrádky je, že se nemusí zalévat a nikterak složitě udržovat. „Jen sem tam vypleju nálety vrb,“ tvrdí Eva. A vyčištěnou vodou z kořenovky, plnou živin, lze pak ještě zalévat zbytek zahrady.
“Po kořenové čističce odpadních vod je možné chodit, jezdit, udělat si přes ni cestičku, postavit na ní altánek…,“ popisuje další nesčetné možnosti jejího začlenění do zahrady Jaroslav Kršňák, který nejmenší kořenovku stavěl na zahradě o ploše dvě stě metrů čtverečních.
Pokud je to nutné, rozměr čističky lze zmenšit na polovinu, bude-li čistit pouze šedou vodu z domácnosti, tedy jen z koupelny a kuchyně, bez toalety. Záchod vyřešíme například kompostovací toaletou, díky které nám z lidského odpadu vznikne humus pro zahrádku.
„Má to i tu výhodu, že šedé vody můžou stát, nezapáchají,” vysvětluje Jaroslav. Nemají v sobě tolik živin. Dají se proto použít na naplnění koupacího či jiného jezírka.
Mýtus 5: hodí se jen pro rodinné domy
V České republice funguje největší kořenová čistírna bezproblémově už dvaadvacet let pro více než patnáct set obyvatel ve Spáleném Poříčí. „Ve světě dokonce existují kořenové čističky odpadních vod pro města o velikosti i 20 tisíc lidí,“ tvrdí místní zastupitel Ing. Jindřich Jindřich.
Obecní „kořenovka“ není nic neobvyklého. A pochvaluje si mnohé výhody: „Její provoz je podstatně levnější oproti klasickým čistírnám a obsluha i údržba jsou jednoduchá. K provozu není nutný elektrický proud a nehrozí tedy zastavení provozu při výpadku elektrické energie, není nutné provádět opravy čerpadel a podobně,“ tvrdí Jindřich.
„Kořenová čistička se daleko lépe než klasická vyrovnává s kolísavým množstvím přitékajících odpadních vod,“ zmiňuje zastupitel Jindřich další významnou výhodu především pro obce s většinou jednotnou kanalizací pro dešťovou i splaškovou vodu.
„Klasická čistička potřebuje k optimálnímu provozu pokud možno stálou koncentrací znečištění na přítoku, kořenové nevadí kolísavé znečištění vod na přítoku ani vyšší podíl dešťových a podzemních vod,” připomíná.
Naopak nevýhodou kořenových čističek odpadních vod oproti klasickým je potřeba většího pozemku pro samotnou výstavbu. Plocha stávajících kořenových polí čističky ve Spáleném poříčí je pět tisíc metrů čtverečních.
Mýtus 6: je drahá
„Pro čtyřčlennou rodinu vyjde kořenová čistírna kompletně se vším všudy na sto tisíc korun,“ odhaduje projektant. Klasickou čističku lze prý sice sehnat už za třicet tisíc, dobrá pak za padesát.
Nicméně. „V dlouhodobém horizontu vyjde kořenovka vždy levněji,“ tvrdí rozhodně Jaroslav Kršňák. Její provoz totiž nestojí nic. „Jde to spádem,“ vysvětluje projektant. V ideálně navržené kořenovce zajistí protékání vody skrze filtr pouhá gravitace a není nutná žádná dodaná energie. Jenže všechny zajímá jen, kolik to bude stát teď. Nikoho nezajímají provozní náklady,“ stýská si Kršňák.
Navíc v případě domovních čistíren se vyšší pořizovací náklady kořenové čistírny dají snížit stavěním svépomocí. Její stavba není nikterak složitá. „Jde jen o to vyhrabat příkop na položení potrubí, pak jámu na štěrk,“ vypráví Eva, jak část nákladů ušetřili přiložením ruky k dílu.
„Kořenovku lze zvětšovat, přizpůsobovat novým požadavkům,“ vysvětluje Jaroslav Kršňák další výhody, co šetří budoucí náklady. Oproti tomu klasickou čističku je v takových případech nutné vyměnit za nový výrobek.
Mýtus 7: funguje jen v kopci
Svažitý terén je pro kořenovou čistírnu výhodný, voda skrze ni pak protéká jen gravitací, bez nutnosti čerpání jakékoli energie. Kopec na pozemku však není nutností.
„Když je pozemek v rovině, můžete využít čerpadlo,“ ví si rady projektant Kršňák. Podle něho je návrh každé kořenové čističky jiný, na rozdíl od typizovaných klasických čističek. Konkrétní řešení závisí nejen na sklonu a tvaru pozemku, ale i na hladině spodní vody, na podloží…
Mýtus 8: nečistí pořádně
„V kořenové čistírně stojí voda deset až čtrnáct dní,“ popisuje projektant, jakým způsobem je vypočítaný objem filtru a jeho sklon. Bakterie tedy mají čas poradit si se znečištěním. „Naproti tomu v klasické čističce se zdrží návalové množství odpadní vody třeba den a bakterie to nemusí stihnout vyčistit,” vysvětluje Kršňák.
Přemýšlíte-li právě o pořízení kořenové čističky, počítejte však s tím, že ačkoliv nepotřebuje téměř žádnou údržbu, je třeba jí přizpůsobit používání dezinfekčních prostředků v domácnosti.
„Je dobré nepoužívat žádné velké dryáky. Savo teče, teče a zabíjí, než se rozředí na koncentraci, která už bakteriím neškodí,“ líčí Jaroslav Kršňák, jak je možné si krásně osázenou kořenovou čističku rychle zahubit.
Obecní kořenová čistička odpadních vod ve Spáleném Poříčí zabírá 5 000 m2, nicméně je bezúdržbová a nepotřebuje k chodu elektrickou energii. Z dlouhodobého hlediska je tak ekonomičtější než klasická čistička.
A ještě jedna praktická informace. „Ve chvíli, kdy má obec kanalizaci, tak máte ze zákona povinnost se k ní připojit,“ říká projektant Kršňák. Pokud tedy máte v obci již postavenou společnou čistírnu, výstavbu domovní kořenové čističky odpadních vod vám s největší pravděpodobností nepovolí.