Špýchary neboli špejchary (z německého Speicher) se dříve říkalo sýpkám, tedy stavbám určeným k uskladnění vymláceného obilí. Objekt v Souticích z 18. století naposledy sloužil jako skladiště, poté dlouhodobě chátral a neměl smysluplné využití. Budova byla staticky narušená, dovnitř zatékalo a na mnoha místech opadávala omítka, takže obecní zastupitelstvo vážně zvažovalo demolici.
Nakonec se však rozhodlo pro rekonstrukci, a to i proto, že místní obyvatelé shromáždili mnoho archivního materiálu vztahujícího se k historii a životu obce, který nebylo kde uložit ani vystavit. Tak vznikla myšlenka na muzeum tradic, které se nyní využívá nejen pro prezentaci historie obce, ale i podporu spolkového života.
Tři patra informací
Při vstupu do muzea osloví příchozí symboly obce Soutice, mapa stabilního katastru, vitríny s trojrozměrnými předměty a listinami a původní vchodové dveře do špýcharu.
Návštěvníci si tu mohou koupit upomínkové předměty, informační materiály, pohlednice a knihy, nahlédnout do obecní kroniky a seznámit se s historickými fotografiemi obce a jejích obyvatel.
V 1. patře, které uvádí heslo „S hlavním městem za zády“, je znázorněna cesta pitné vody z přehradní nádrže Želivka, kterou doplňují fotografie z výstavby přehrady.
Zdařilé rekonstrukce |
Dále jsou zde expozice rybářů, hasičů, myslivců a sportovců, ukázka oblečení našich předků a zemědělského náčiní sesbíraného většinou od místních občanů.
Ve 2. patře má svůj koutek spisovatel Vojtěch Zamarovský, který v obci dlouhé roky žil a tvořil a je pochován na místním hřbitově. Své místo zde nalezly také fotografie soutického zámku a rodiny jeho posledního majitele Františka Elpla. Prostřednictvím školní lavice s učebnicemi a fotografiemi žáků je tu připomenuta škola, která v Souticích bývala. Návštěvníci tu najdou i šicí stroje, kolovrátek či výrobky z krajky.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
