Starý mlýn rozřízli, aby do něj vpustili světlo. Část domu amputovali

Neotřelé a přitom neokázalé. To byla představa investorů, kteří chtěli opustit rušnou Prahu a najít klidné místo nedaleko velkoměsta. Unikátní rekonstrukce starého mlýna v nádherném prostředí jim jejich sen zcela splnila.

Snad v každé architektonické tuzemské soutěži patří k nejlepším projektům rekonstrukce. V soutěži Česká cena za architekturu 2018 si vedle vítěze odneslo sedm účastníků čestné ocenění Finalista. Patří mezi ně i ateliér Stempel & Tesař architekti se svou proměnou starého mlýna ve Středočeském kraji.

Původní stav mlýna byl neútěšný.

Mezinárodní porotu zaujal nejen dům nádherně zasazený do krajiny (to byla zásluha už těch, kteří mlýn před více než sto lety postavili), ale zejména to, jak se architektům podařilo umocnit výjimečnost daného místa a využít dům k trvalému bydlení.

Chátrající stavbu se podařilo zachránit „rozříznutím“ na dvě části. „Předěl v budově může připomínat gesta Gordon-Matty Clarka (americký umělec, který proslul svými „řezy“ ve stavbách, pozn. redakce). Jizva zde nevznikla samoúčelně, aby provokovala diváka. Jde o zásah, který vychází vstříc dnešnímu využití budovy. Radikální roztětí budovy spojuje tradiční objekt se současným přáním pro otevřenější dům,“ hodnotila projekt mezinárodní porota.

Spolupráce investorů a architektů slavila úspěch

Na začátku byl jeden základní krok nezbytný k úspěchu. Investoři k hledání vhodného místa rovnou přizvali architekty. Společně tak nalezli místo, kde hned po první návštěvě bylo rozhodnuto: „Tady a v tomto domě; nebude se stavět, ale rekonstruovat.“

Zatímco léta neobývaný mlýn byl vlhký a v dezolátním stavu, rybník v jeho blízkosti naopak vyschnul, přesněji řečeno jej „zaplavily“ náletové křoviny a bahno.

Architekti Ján Stempel a Jan Tesař přesně odhadli, že bude nutný velmi radikální zásah, aby dům zachránili a přizpůsobili jej požadavkům na současné bydlení.

„Hlavním úkolem bylo do útrob domu dostat vzduch a světlo. Nikdo si však nepřál narušit štít, proto jsme amputovali část trupu. V původním objemu stavby tak vzniklo patio, kudy do interiéru přes prosklený řez domem vniklo slunce. Hlavní štít se obnažil z obou stran a proudění čerstvého vzduchu jej zbavilo věčné vlhkosti, která by se s obnovením rybníka znásobila,“ popisují architekti svůj přístup k radikálnímu řezu, jímž dům zachránili.

Samozřejmě museli přistoupit i k dalším krokům: k sanaci kamenného a smíšeného zdiva, rozebrání, opravě opětovnému složení původního krovu, ale také k odstranění stropu nad hlavní místností. Ta se tak otevřela až do krovu, takže získala na vzdušnosti a prostoru. Zastavěná plocha stavby je 147 m², užitná 241 m².

V patiu použili architekti čedičovou dlažbu, která propojuje interiér s exteriérem. Krásný je pohled na původní opravené trámy. Odstraněním stropu se hlavní obytný prostor otevřel až do krovu.

„Z obývacího pokoje s kuchyní a jídelnou se stále můžete kochat pohledem na práci předků; prostor je otevřen zrušením stropu přes dvě patra,“ doplňují popis rekonstrukce Ján Stempel a Jan Tesař.

Vstup do mlýna zůstal na původním místě. Vnitřní dispozice stavby se upravila pomocí keramických příčkových cihel. Celé přízemí včetně patia nechali architekti vydláždit čedičovou dlažbou. Postupně byly obnoveny či vyměněny jednotlivé části mlýna tak, aby nezmizela „krása stáří“. Nově bylo (ovšem starým způsobem) vyrobeno i mlýnské kolo, které k domu neodmyslitelně patří.

„Obrazně přirovnáme naši práci architektů a všech spolupracujících řemeslníků k lékařům, které své pacienty léčí. Stejně jako v jejich v práci je nutné k uzdravení víc. Tím vdechnutím života, tím uzdravením bylo zabydlení novými majiteli. Dům nalezl znovu svoji funkci, smysl života domu,“ dodávají autoři rekonstrukce.

Je nutné zdůraznit, že investoři, manželský pár ve středních letech, se výrazně zasloužili o celkový výsledek. Třeba i odstraněním nepřeberných tun bahna ze starého rybníka. Po opravě hráze se do rybníka mohla vrátit i voda, takže dnes už slouží i pro koupání. Stejně jako dům byl rybník „zkolaudován“ příslušnými úřady.

Interiér starého mlýna díky zásahu architektů zcela odpovídá současným požadavkům na bydlení.

Oceněné stavby ateliéru Stempel & Tesař architekti

• 2018 Dům roku 2018 - cena čtenářů - dům do 150 m² RD Klentnice
• 2017 pasivní dům roku - cena mediálního partnera - RD Všenory
• 2016 fasáda roku Baumit - RD Bašť
• 2016 Brick award - cena vydvatelství Bussines Media, RD Bašť
• 2014 Fasáda roku Baumit - RD Karasy
• 2014 - Brick award - RD Karasy
• 2012 Brick Award - hlavní cena Rodinný dům v Popovičkách 2
• 2009 Porotherm - Rodinný dům budoucnosti
• 2007 Porotherm - hlavní cena za RD ve Vraném nad Vltavou

Výstavy

• 2018 V4 architecture - Šanghaj (CHN)
• 2017 Czech Houses - Bělehrad (SRB)
• 2016 Czech Houses - European Habitat Praha (CZ)
• 2016 Czech Houses - Gyor (HU)
• 2015 Czech Houses - Londýn (GB)
• 2015 Czech Houses - Bristol (GB)
• 2015 Czech Houses - Debrecen (HU)
• 2015 Czech Houses - Budapešť (HU)
• 2014 Czech Houses - Moskva (RUS)
• 2013 Hiše světa - Ljubljana (SVN)

Majitelé obnovili také rybník, kde bylo nutné opravit hráz, zpevnit břehy a odstranit tuny bahna i náletové křoviny.

Autoři

Prof. Ing. arch. Ján Stempel (1959), Ing. arch. Jan Jakub Tesař (1981)

Ján Stempel, absolvent Fakulty architektury Technické Univerzity v Budapešti, začínal v dnes již v legendárním ateliéru SIAL pod vedením prof. Masáka a prof. Hubáčka.

Od roku 2006 působí Ján Stempel jako vedoucí Ústavu navrhování na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 2008 založil ateliér Stempel & Tesař architekti společně s Janem Tesařem, který studoval na prestižní univerzitě v Delftu v Nizozemsku a fakultě architektury ČVUT v Praze. Během pobytu v Nizozemsku pracoval ve známé kanceláři Jeanne Dekkers architektur. Od roku 2018 je proděkanem pro vnější vztahy FA ČVUT.