Areál se po rekonstrukci proměnil na kulturní a společenské centrum. Příprava na ni trvala přibližně osm let, samotná rekonstrukce však byla mnohem rychlejší, zahájena byla v roce 2020, areál se otevřel v roce 2024. Konají se zde výstavy, koncerty i vzdělávací programy. A především je určený nejen turistům, ale také obyvatelům města.
Stav areálu před rekonstrukcí
Na základě projektu ateliéru Domy Architects pod vedením architekta Ing. Jana Topinky realizovala rekonstrukci společnost Metrostav, divize 1 a 6. Hlavním cílem byla revitalizace čtyř budov areálu bývalého krumlovského pivovaru, které jsou součástí historického jádra Českého Krumlova zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Ale už v roce 2015 byl v zrekonstruované části přilehlého objektu instalován nový minipivovar, který navázal na tradici vaření piva v Českém Krumlově pod značkou Krumlov. Anna z Rogendorfu by měla určitě radost, byla to totiž právě ona, kdo se pustil do vaření piva. Předpovídala mu velkou budoucnost a hlavně zisky, jako vdova totiž potřebovala uživit sebe i své děti a zabezpečit jejich vzdělání.
Z ruiny skvost
„Celý historický areál byl v žalostném, takřka havarijním stavu,“ říká Karel Vavroušek, předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov, která je vlastníkem areálu.
Stav po rekonstrukcí – Hvozd
A pokračuje: „Zrekonstruovaným budovám jsme se kromě precizní obnovy restaurováním historicky cenných konstrukcí rozhodli navíc vtisknout i zcela nový architektonický rozměr. Například v Paláci se nám podařilo zrestaurovat unikátní krov z 16. století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renesanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi.“
Výzkum ukázal, že stromy použité na unikátní krov byly pokácené v roce 1460! Nečekaných objevů však bylo mnohem víc. V řadě místností se například po odstranění stropů ze sádrokartonu ukázalo, že nad nimi jsou nádherné klenby nebo vysoké stropy. Během let totiž uživatelé prostor provedli řadu nevhodných úprav, naštěstí se podařilo vrátit interiérům jejich původní vzhled a vznešenost.
„V druhé etapě pracovala na rekonstrukci řada místních řemeslníků, kteří odvedli úžasnou práci, byla to pro ně srdeční záležitost, protože zde pracovali už jejich otcové a někdy i dědové,“ chválí místní Karel Vavroušek.
Brána do města
Vstupní recepce
Původ názvu PORT 1560 má hned dvě vysvětlení, první je Portál, tedy vstupní brána, druhý Přístav, protože kolem celého areálu, který má plochu téměř čtyři hektary, se vine řeka.
Po rekonstrukci, která probíhala někdy i dost komplikovaně kvůli památkářům, jsou teď návštěvníkům k dispozici čtyři objekty:
- PORTÁL, vstupní brána do pivovaru, ve které je návštěvnické centrum
- novogotická VARNA, architektonický i technologický skvost
- HVOZD (název je podle toho, že se zde takzvaně hvozdil slad, tedy sušil naklíčený ječmen), dnes se zde mísí sladovnická technologie s fantaskními výjevy
- ústřední budova – goticko-renesanční PALÁC hraběnky Anny z Rogendorfu z 16. století s rozsáhlou stálou expozicí života v podzámčí i galerií.
Vlastní zámek Blatná, sám bydlí na staré poště. Sídlo nelze vytopit |
Návštěvníky vítá sama Anna z Rogendorfu
V PALÁCI, historicky nejcennější budově celého areálu ze 16. století, najdete expozici věnovanou životu na přelomu 19. a 20. století. Je interaktivní, zaměřená na život v podzámčí. Návštěvníky vítá díky hologramu sama Anna z Rogendorfu, a to hned v několika jazycích.
„Při zpracování expozice jsme se zaměřili na život střední společenské vrstvy na přelomu 19. a 20. století. Naši návštěvníci si tak mohou některé aspekty běžného života měšťanstva vyzkoušet a zažít na vlastní kůži,“ říká ředitel areálu PORT 1560 Miroslav Březina. Třeba v jídelně si můžete navolit menu, které se postupně objeví na předtím prázdných bílých talířích. Jak se „naservíruje“, tak také zmizí stejným způsobem, jako kdybyste se do jídla pustili vy sami.
V části PALÁCE kromě zmiňované stálé expozice probíhají výstavy grafik ve spolupráci se Sdružením českých umělců a grafiků Hollar a nejrůznější umělecké dílny pro děti i dospělé.
Stav po rekonstrukcí – Varna
Budovy HVOZDU a VARNY jsou věnované pivovarnictví. I proto je v názvu PORT rok 1560, tedy rok, kdy se sjednotila panská výroba piva do předzámčí. V bývalé varně tak najdete prezentaci uchovaných technologických zařízení z roku 1867, která sloužila k výrobě piva.
V rekonstruované Pivovarské zahradě se mohou obyvatelé i návštěvníci Českého Krumlova těšit na koncerty a představení pod širým nebem.
Rekonstrukce části krumlovského pivovaru stála investora Centrum Český Krumlov více než 300 milionů korun bez DPH, 169,6 milionu Kč z této částky bylo pokryto dotací z operačního programu IROP. „Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR jsme získali pátou nejvyšší jednorázovou dotaci z tohoto programu za období 2014 až 2020, což bylo pro záchranu památky v takovém rozsahu mimořádně důležité,“ říká Karel Vavroušek.
Areál po rekonstrukci, jejíž příprava trvala přibližně osm let.
Anna z RogendorfuJejí otec byl Wolfgang z Rogendorfu, místodržící císaře Karla V. ve Frísku. Přesné datum jejího narození neznáme, svatby však ano: 17. 7. 1530 se v Augsburku provdala za Jošta III. z Rožmberka (1488 až 1539) a porodila mu sedm dětí, čtyři syny a tři dcery. Byla jeho druhá manželka. Jako čtvrtý se v roce 1535 narodil Vilém z Rožmberka, budoucí nejvyšší purkrabí Českého království, o čtyři roky později poslední syn, Petr Vok, pouhých 14 dní před smrtí svého otce. Anna zemřela v říjnu 1562 a je pochovaná v rožmberské rodové hrobce ve Vyšebrodském klášteře. Po smrti manžela se dlouho vlekly spory o dědictví, nesměla ani pobývat v krumlovském zámku, a tak jí postavili palác nedaleko zámku. Byl s ním propojený tajnou chodbou Anna byla obchodně velmi zdatná, dokázala pro sebe a své děti vybudovat dostatečné zázemí, včetně pivovaru, mlýna i ovčína. Mohla tak dětem zabezpečit dobré vzdělání. |
