Rekonstrukce začala v roce 2019, loni na jaře se otevřela příjezdová hala. Letos pak proběhlo slavnostní otevření odjezdové haly. K dispozici mají návštěvníci už také novou obchodní pasáž napojenou na Lannovu třídu a odpočinkovou zónu pro čekající pasažéry.
Historie z roku 1908
Nádraží je postavené v historizujícím novorenesančním stylu.
Českobudějovické nádraží postavené v historizujícím novorenesančním stylu navrhl architekt Gustav Kulhavý. Původní termín otevření nádraží byl 2. prosinec 1908, kdy se slavilo 60. výročí nastoupení na trůn císaře Františka Josefa I., ale otevření se nestihlo včas. Formální ano, ale skutečný provoz začal až 17. prosince téhož roku. První vlak, který ten den nádražím projel, byl rychlík Terst – Praha.
Historie železniční dopravy se ve městě začala psát již v roce 1828, kdy byla otevřena koněspřežka do Lince. Pro lokomotivy bylo nové nádraží otevřeno v roce 1868, následně je nahradila stávající budova, která je dnes prohlášena za kulturní památku.
Novou podobu veřejných prostor památkově chráněného objektu navrhl ateliér A8000 v intenzivní spolupráci s památkáři s respektem k původní podobě, ale i důrazem na funkčnost a potřeby 21. století.
Nádraží pro 21. století
Základní přístup architektů? Čistota a návrat k původní jednoduché barevnosti. Vnitřní prostory očistili od vizuálního smogu a nevhodných vestaveb, naopak historické nástěnné mozaiky od výtvarníků Boukala a Březiny nechali odborně restaurovat. Budova dostala nový informační systém i prostor pro čekání.
Budova dostala nový orientační a informační systém.
„Doprava před 100 lety byla samozřejmě jiná než dnes. Naším cílem bylo památkově chráněný objekt přenést do 21. století citlivě, ale tak, aby dokázal plně uspokojit potřeby současných cestujících,“ vysvětluje architekt Martin Krupauer z ateliéru A8000.
Využití opravené budovy je multifunkční. Vedle prostoru pro čekání cestujících zde najdete také obchody a služby, nechybí ani nové kanceláře. Budova dostala také nový orientační a informační systém.
Odbavovací hala nabízí vedle tradičních pokladen i jízdenkové automaty, informační systém EZOP či nové tabule s odjezdy vlaků. Samozřejmostí jsou automaty na nápoje a potraviny, úschovné boxy pro zavazadla a výdejní boxy na zásilky. Na budějovickém nádraží jsou k dispozici služby tří dopravců – Českých drah, GW Train a Arrivy.
Pražské hlavní nádraží dostane obří pergolu. Jako v Dubaji, nechápou kritici |
Součástí rekonstrukce se stala také stavba nové pasáže, propojující nový vstup do objektu ze severu s hlavní odbavovací halou. Vzniká tím přímé spojení s Lannovou třídou, hlavní spojnicí mezi nádražím a samotným centrem Českých Budějovic. Právě zde v pasáži najdou cestující nové obchody, kavárny i další služby.
Proměny se dočkal i prostor před nádražím, je bezpečnější a čistší. Cestující ocení i stromy či automat na pitnou vodu. Venkovní i vnitřní mobiliář je od tuzemského výrobce mmcité, sjednocují jej stejné materiály i barvy.
Byla restaurované i nástěnné mozaiky od výtvarníků Boukala a Březiny.
O autorechAteliér A8000 pod vedením Martina Krupauera a Pavla Kvintuse patří mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na řadě projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany a v roce 2022 získal čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu za rekonstrukci pavilonu Z na Výstavišti České Budějovice. Mezi další výrazné realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Forum Karlín v Praze. Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let. Architekti veřejných prostor v interiéru i exteriéru: A8000 Autorský tým: Martin Krupauer, Hana Chalupská, Richard Valek, Petr Hornát, Ondřej Ženožička Zhotovitel: Metrostav, Edikt a Avers Investor: Správa železnic  Stavební detaily dostaly zpět svou dokonale vypracovanou podobu. |
