„Když se mi narodil syn, pochopila jsem, že musím jít pragmatickou cestou a zapomenout na emoce. V té době jsme bydleli v centru Prahy na Starém Městě. Byt měl tři francouzská okna, vysoké stropy, úžasnou atmosféru a spoustu místa. Jediná nevýhoda? Nebyl můj a nájem byl drahý,“ vzpomíná Tereza Kostková.
Po čase objevila v nabídce jednoho z developerů byt 3+kk v Praze 9, v lokalitě, z níž je blízko do centra, k rodičům i do přírody.
Ložnice s výraznou výmalbou připomíná dámský budoár.
„Rodinný dům by se mi líbil, ale tohle byl finančně dostupný kompromis. Zvláštností a výhodou je terasa o deset metrů čtverečních větší než je samotný byt, která víceméně rozhodla o jeho nákupu.
„Terasa probíhá okolo bytu, díky zeleni mám pocit, že žijeme v domečku. Jsme schovaní, je tu maximální soukromí a z práce se vracím do klidu,“ dodává Tereza.
Z předešlého bytu si před pár lety přestěhovala nábytek, na nový už nezbylo. Protože se za život stěhovala osmkrát, je podle svých slov zvyklá věci nehromadit. V případě nutnosti se jich umí zbavit, protože k bydlení potřebuje ,vzduch‘.
Postel a truhla pokladů
„Vloni se pode mnou rozpadla stará postel. Věděla jsem, že manželka mého kolegy Aleše Hámy Gabriela je interiérová designérka. Požádala jsem ji o radu a tip na postel novou. Ze studia AdHoc Design mi přišla rovnou ložnice. Spadla mi pusa, návrh mě nadchl. Bylo to přesně to, co jsem si kdy mohla přát, dohodly jsme se na spolupráci. Dalo by se říct, že jsme se poznaly přes postel,“ říká pobaveně Tereza.
Fotogalerie |
Ložnice s červenou výmalbou připomíná francouzský dámský budoár. Intimitu podtrhují fotografie či dřevěná truhla po tatínkovi. Hereččin otec Petr Kostka pochází ze známého hereckého rodu. Jako dítě si přál truhlu, stejnou jakou mívali dospělí herci. Schovávali v ní kostýmy, při stěhování ze štace na štaci na ní mohli přespat.
„Když jsem šla k divadlu, tatínek mi ji věnoval. Uvnitř je navíc ukrytý kousek takzvané Hynajsky, slavné opony Národního divadla,“ pochlubila se Tereza.
„Měla jsem volnou ruku. V případě, že se Terezce některá věc zdála moc odvážná, řekla jen ‚zkus mě přemluvit...‘. Musím ale říct, že to nebyla klasická spolupráce. Když vidím něco zajímavého, hned mě napadne, kam by se to mohlo hodit, byt jsem brala za svůj,“ komentuje spolupráci Gabriela Hámová.
Po ložnici se pokračovalo dál. Najednou byl znát rozdíl oproti ostatním místnostem. „Je to podobné, jako když se jedna z deseti nenalíčených dívek nalíčí. V ten moment je to vidět. Uvědomila jsem si, že potřebuji make-up pro celý byt,“ připomíná Tereza, která je ráda, že se výsledek povedl a že z bytu prvoplánově netrčí design.
Vzdušnější obývací pokoj odpovídá modernímu městskému stylu. Základ tvoří minimalistické skříňky a pohovka. O útulnou atmosféru se postaraly tapeta, polštáře, doplňky, ale i osvětlení. Originální kávový stolek nechala designérka vyrobit ze staré podnože a nové skleněné desky.
Kde se dobře a pohodlně vaří
„V kuchyni chyběla dostatečná pracovní plocha, některé věci tu překážely, nyní je prostor vzdušnější, světlý. Předělat kuchyň s použitím starších skříněk bylo těžší než ji dělat z gruntu novou,“ konstatuje Gabriela.
Tereza přiznává, že donedávna vařila s namontovanou bezpečnostní ohrádkou pro miminka, přestože devítiletý Toník vaří už sám. „To ti nevadí, že se v kuchyni pořád boucháš?“ zeptala se designérka, které se povedlo přeskládat dispozici malého kuchyňského koutu a získat potřebné centimetry.
Linka je teď postavená do písmene L, oproti původnímu řešení, kdy byl nábytek podél dvou protilehlých stěn. Nová pracovní deska je vyrobená z dřevěné spárovky a naimpregnovaná tungovým olejem, který chrání povrch před nasáknutím. Keramické obkládačky na stěnách vystřídala stěrka „magic touch“ ve světle fialovém odstínu.
Jediné, co šlo pryč, byly nemoderní rohové otevřené skříňky, jinak se použil stůl, židle i veškeré spotřebiče. „Pořád jsme zůstaly na neuvěřitelné ploše tři metry čtvereční. Nejsložitější bylo udělat to rychle, aby se mohlo brzy vařit. Terezka totiž vaří ráda,“ dodává Gabriela.
Kuchyň s jídelním koutem – nové, prostornější řešení, v němž zůstal původní nábytek a spotřebiče. Pracovní deska je z dřevěné olejem napuštěné spárovky, na stěnách je stěrka. Osvětlení vyřešené pomocí ramp, reflektorů a zavěšených lamp z bazaru, na okno vybrala designérka římskou roletu.
Z venkova zpátky do města
Herečka miluje Francii a to se promítá do stylu interiéru, francouzská nit spojila celý byt. Kuchyň v kombinaci krémové, fialové a dřeva cíleně míří na francouzský venkov.
Obývací pokoj Gabriela chtěla odlehčit, vrátila se tam k městskému stylu a spíš do Paříže. Vybrala tvarově jednoduchou pohovku, sedací puf, tapetu, koberec, doplňky. Pomohl mix tentokrát italského nábytku značky Spagnol, doplňků z interiérových řetězců, ale také věcí, které objevila na Aukru, například kovovou podnož v lehce dekadentním stylu 19. Století ,regency‘. K ní pak nechala udělat skleněnou desku a originální kávový stolek byl na světě.
Tím největším pokladem je pro Terezu truhla po tatínkovi.
To, co zpravidla udělá domov útulnějším, jsou textil a osvětlení. Kromě závěsů a římské rolety ušitých na míru se nešetřilo na množství dekorativních polštářů: jsou z bavlny, hedvábí, ale i kůže tibetských a slovenských ovcí, které stejně jako koberec v předsíni ušila Bibiána Dúhová.
Protože je obývací pokoj poměrně malý, řešila designérka nasvícení lištou s LED páskem a pokoj dotvarovala světlem solitérních lamp. „Mám ráda realizace snů, představ a dobrých nápadů. Vím, jak to tu vypadalo předtím, sledovala jsem vývoj a učila se, jak se pracuje s prostorem. Teď se s Toníkem těšíme na jeho nový pokoj,“ uzavírá Tereza Kostková.
