Než získal mezonetový byt 4+1 současnou podobu, trvalo to několik let. Úpravy dispozice a zařizování se protahovaly většinou z finančních důvodů.
„Moje matka se mi směje, že jsem stavitel. Dlouhou dobu jsme tu víceméně bydleli s řemeslníky. Když odešli, Aničce chyběli,“ prozrazuje Olga. „Ano, nosila jsem jim kafíčka,“ dodává sedmiletá dcera.
Olga má ráda světlo a prostor, takže oceňuje velká okna, stejně tak otevřený krov, který přidal atmosféru. Malá terasa směrem do dvora tu byla, nové jsou dřevěná podlaha a sauna. Z horizontálního okna obývacího pokoje je vidět na protilehlou zelenou stráň s rozházenými menšími domky. Výhled připomíná zahradní čtvrť na okraji města.
Olga s Aničkou si vaření v dobře vybavené moderní kuchyni užívají. Někdy vaří společně, Olga ale přiznává, že nejraději vaří v klidu v noci.
Ale je to jinak. Olga žije s dětmi v činžovním domě z dvacátých let minulého století, který stojí přímo na jedné z rušných pražských křižovatek. Protože je byt hodně vysoko, nedoléhá sem hluk. Díky klimatizaci je půda bez problémů obyvatelná i v létě.
„Vlastně je zajímavé, že ať jsem bydlela kdekoliv, tak vždycky na půdě. S výsledkem úprav jsem spokojená, všechno je podle našich představ. Je to úplně jiný byt než ten, který jsem pořizovala. I když dost pendlujeme a občas bydlíme u manžela v bytě na Hradčanech, tady jsme všichni moc šťastní,“ říká Olga.
Poskládané pohodlí
„Nazvala bych to 3D puzzlemi. Do sebe zapadla řešení od předešlého majitele se změnami podle různých projektů, které postupně zadávala paní Menzelová,“ připomíná architektka Kateřina Vávrová. Ta vstoupila do procesu v okamžiku, kdy se na ni obrátila o pomoc stavební firma, která hledala spolehlivé truhláře.
Firma Kadlec z Kdyně pak mimo jiné realizovala atypickou knihovnu pod schody. Olga s Kateřinou se začaly bavit o koncepci bytu a vznikla spolupráce, jež ovlivnila vzhled a fungování interiéru. Ujasnily si základní barevný koncept: bílá se dřevem a pár černých kontrastů. O barvy se z velké části postaraly obrazy a doplňky.
V otevřeném prostoru bylo nutné navrhnout osvětlení. „Aby se světlo dostalo tam, kde bylo potřeba, musela jsem obejít ne zcela vyhovující vývody elektřiny. Vyřešily to lišty se závěsnými chromovými reflektory,“ vysvětluje architektka.
Proměny v čase
„Postupovalo se podle aktuálních potřeb rodiny. To znamenalo nejprve vyladit společné bydlení pro malé dítě, matku, jež dokončovala denní studium na vysoké škole, a pro babičku, která jí pomáhala s provozem domácnosti a hlídala,“ připomíná architektka, která připravila barevné skici koupelny či kuchyně.
Koupací scéna z filmu Rozmarné léto dodala standardně zařízené koupelně originální atmosféru. Fotografie je z výstavy, kterou Olga uspořádala manželovi k narozeninám.
Koupelna byla už vybavená sanitou a nábytkem, příjemné bylo nasvícení denním světlem, přestože chybí okno. Postaral se o to světlovod vedený ze střechy.
Kateřinu Vávrovou napadlo použít do koupelny prvoplánově „koupací“ fotografii ze slavného Menzelova filmu Rozmarné léto. Shodou okolností Olga v té době pořádala výstavu fotografií pod širým nebem věnovanou manželovi k narozeninám.
Po čase došlo v dispozici na větší změnu. Ložnice se stěhovala z dolní do horní části mezonetu. „Byla to inspirace z cest. Když jsme se s Jirkou vrátili z Ameriky, rozhodli jsme se pro toto řešení,“ připomíná Olga.
V přízemí se tím uvolnilo místo pro pracovnu a příležitostnou tělocvičnu, nahoře vzniklo klidné místo pro spaní, díky střešním oknům dostatečně osvětlené.
Na ostrově se vaří a žije
Kuchyň je nejvyužívanějším místem bytu a pečlivá příprava projektu se vyplatila. Olga i Anička rády vaří, dcera nejradši hroznovou polévku nebo sushi, Olga si užívá noční vaření, třeba když peče kachnu. Architektka vytvořila náčrt s barvami a rozmístěním nábytku a realizaci provedla firma Oresi.
„Věděla jsem, že chci ostrůvek a kvalitní materiály. Pracovní deska je z odolného Corianu a vodovodní baterie systému Grohe blue nám dělá díky filtrům z kohoutkové vody minerálku,“ zmiňuje Olga.
Vlastní kuchyňku umístěnou v té velké si přála Anička. Kuchyň sousedí s dětským pokojem, takže to sem má malá kuchařka blízko.
Stavební firma nejdříve srovnala podlahu a sjednotila její odstín se sousedním pokojem. Přibyly dveře, jež propojily kuchyň s dětským pokojem. Anička si totiž přála vlastní dětskou kuchyňku, která je nyní součástí kuchyňského koutu.
„Od paní Menzelové jsem dostal pár zásadních požadavků, podle nichž jsem připravil finální návrh. Kuchyň měla být vzdušná a s dostatkem úložného místa. Na jednu stěnu jsem proto nad sebe umístil dvě řady horních skříněk, na druhou otevřené police korespondující se stylem obývacího pokoje. Horizontální dělení nábytku opticky rozšířilo místnost,“ vysvětluje designér Petr Švehla, který kuchyň za Oresi navrhl.
Aby bílý nábytek nepůsobit fádně, je použita černobílá kombinace. Výrazný je obklad stěn nad pracovní deskou. Měl být beze spár, ale ne ze skla. Designér to vyřešil keramickým obkladem.
Obkládačky Xlight mají rozměr 3 × 1 metr a jsou navíc tenkostěnné. Protože je kuchyň místem, kde se potkává rodina i přátelé, nesmělo chybět barové sezení a v ostrůvku zabudovaná vinotéka. Zohledněna je i bezpečnost při vaření: wok je součástí varné indukční desky, tudíž dostatečně vzdálený z dosahu dětí.
Horizontální velké okno v otevřeném obývacím prostoru rámuje výhled na protilehlou zelenou stráň. Atypickou knihovnu podle návrhu architektky vyrobili truhláři.
