Podle statistik Solární asociace za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo v Česku celkem 3 859 nových projektů využívajících fotovoltaiku s kombinovaným výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina těchto projektů pak měla výkon menší než deset kilowattů, šlo především o řešení na střechách rodinných domů.
„Instalace na rodinných domech vznikají hlavně v rámci úspěšného programu Nová zelená úsporám, díky němuž vyrostlo v prvním pololetí roku 2021 v Česku celkem 3 162 projektů s celkovým výkonem přesahujícím 16,1 megawatt-peaku,“ uvádí na webu Solární asociace.
Koberovy, Česko. Podobnou dřevostavbu, kde solární kolektory a fotovoltaické panely zajistí dost energie na pokrytí spotřeby tepla, lze pořídit za cenu do čtyř milionů korun.
Tempo instalace domácích fotovoltaických řešení se v posledních letech stále zrychluje. Podle Solární asociace překonává instalovaný výkon v tomto segmentu za první dva kvartály letošního roku celkový součet za roky 2016 až 2018 a blíží se i celkovému součtu za rok 2020.
Zvyšuje se také podíl projektů s domácí baterií. Ten u domácích projektů meziročně vzrostl z 55 procent na 68 procent, v Praze dokonce na 80 procent.
Tento trend potvrzuje i Petr Maule, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace. „Rozvoj malých střešních instalací prožívá nejrychleji rostoucí období svého rozvoje od roku 2014. Při srovnání prvního pololetí roku 2021 a stejného období minulého roku jde o přibližně 85procentní nárůst počtu těchto instalací. V počtech instalací za několik posledních let převažují hybridní řešení s elektrickou akumulací. Novinkou může být využití výkonově i kapacitně větších systémů určených k dobíjení elektrických vozidel,“ říká Petr Maule.
Úspora ano, soběstačnost výjimečně
Z hlediska využití energie získané ze slunce převažuje model, v němž fotovoltaické řešení sníží domácnosti celkové náklady na elektřinu. Typickým příkladem je využívání energie k ohřevu vody včetně bazénu, v případě větších přebytků pak i k napájení dalších zařízení v domácnosti. V případě komplexnějšího řešení využívajícího i bateriové úložiště lze vyrobenou energii využívat i v době, kdy již fotovoltaika elektřinu nevyrábí, typicky v noci nebo během chladnějších měsíců, kdy slunce tolik nesvítí.
Úplné pokrytí spotřeby elektrické energie v domácnosti je však zatím spíš výjimkou. Takzvané ostrovní domy, které nejsou napojeny na sítě a k provozu využívají výhradně vlastních zdrojů, sice v našich podmínkách vznikají, jde však o ojedinělé projekty. Podle Petra Mauleho z České fotovoltaické asociace takové řešení pro většinu spotřebitelů ani není vhodné.
„Pokrytí celkové spotřeby elektřiny jen a pouze za pomoci ostrovního provozu je věc zcela ojedinělá. V zásadě jsou nutné dvě podmínky, které umí nebo chce splnit pouze velmi malá množina lidí. Prvním požadavkem je omezení spotřeby elektřiny pouze na nejnutnější spotřebiče, druhým je vysoká finanční náročnost tohoto izolovaného ostrovního systému. Hlavním důvodem je někdy až šestkrát nižší výroba elektřiny v zimě, čímž se z ní stává nedostatkové zboží,“ vysvětluje Petr Maule.
Stavba Liko-Noe od Zdeňka Fránka je energeticky soběstačná a má minimální dopad na okolí. Umí například opakovaně využít veškerou vodu, a to i odpadní. Budova má kořenovou čističku odpadních vod a pro svůj provoz využívá solární energii pro fotovoltaické panely i pro fototermální stěnu, která nabíjí podloží a zefektivňuje výkon tepelného čerpadla. Cílem je nezávislost na veškerých sítích.
Sdílení elektřiny v rámci „chytrých čtvrtí“
Zatímco ostrovní řešení tak budou zřejmě i v následujících letech spíš ojedinělá, lze očekávat, že trend využívání energie ze slunce pro pokrytí části spotřeby bude posilovat stále víc. S modernizací stávajících distribučních soustav se navíc možnosti v této oblasti značně rozšíří.
„Budování takzvaných Smart Grids je pro větší zapojení obnovitelných zdrojů energie zásadní. V rámci malých fotovoltaických řešení umožní chytré distribuční soustavy nejen lepší kontrolu a plánování spotřeby u jednotlivých domácností, ale zejména sdílení energie v rámci komunit či celých chytrých čtvrtí,“ říká Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D, které spolu se Západoslovenskou distribučnou (ZSD) již s modernizací distribučních soustav v části Česka a Slovenska začalo v rámci projektu ACON.
„Obnovitelné zdroje energie jsou na rozdíl od těch konvenčních hůře předvídatelné. Fotovoltaické elektrárny, podobně jako ty větrné, jsou závislé na počasí a jejich výkon se tak nedá přesně předpovědět. Zapojení chytrých technologií, zejména real-time komunikace v rámci distribuční soustavy a chytrých prvků, jako jsou smart metery u samotných spotřebitelů, umožní distribuci energie v rámci celé distribuční soustavy optimalizovat a efektivně řídit,“ dodává Stanislava Sádovská, projektová manažerka ZSD pro implementaci projektu ACON.
Bytové družstvo pronajímá také střechy budov pro fotovoltaické elektrárny.
Význam budování chytrých sítí v kontextu malých výrobců energie potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT: „Aktivní zákazník energetické sítě, který energii vyrábí i spotřebovává, chytré sítě nezbytně potřebuje. Umožní mu totiž vhodně nakládat s případnými přebytky energie. Je to proto, že základní úrovní chytrých sítí je chytré měření, a bez možnosti kvalitně a ‚chytře‘ měřit toky energie u každého z prosumerů (vysvětlení pojmu v boxu) se funkční energetika jednadvacátého století vybudovat nedá.“
Co je prosumerAutoři na webu TrendWatching.com nahrazují tradiční pojetí spotřebitele novým pojmem „prosumer“, který vychází ze spojení slov producer a consumer. Označuje spotřebitele, který také sám něco produkuje a rád se podělí o své názory. |
