Vzpomenete si na první věc, kterou jste se rozhodla vyrobit z vlnité lepenky a inspirovala vás k současné tvorbě pro děti?
Ano, synovi byl asi rok a já mu chtěla koupit nějaký stoleček se židličkou. V té době nebyla nabídka jako dnes a kromě IKEA stolku mě nic nezaujalo, plastové jsem nechtěla, takže jsem se rozhodla vyrobit vlastní stolek se stoličkou. Ten jsem pár let prodávala, ale dnes jej kvůli nákladům na výrobu už nevyrábím. Nemohl by cenově konkurovat.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
V čem spatřujete největší přínos výrobků z papíru?
Prvotní myšlenkou byla ekologie. Teď už bych byla se slovem „eko“ opatrnější. Spíše říkám, že jsou to výrobky šetrné k přírodě. Což v porovnání s plastem určitě jsou. Navíc jsou příjemné na dotek, lehké a recyklovatelné.
Sice se mohou snadno mechanicky poškodit, ale proto také nevyrábím přímo nábytek nebo hračky, ale jen dekorace, které tolik netrpí mechanickým používáním. Výrobky jsou z vlnité lepenky, celkově jsou tedy pevné a unesou hodně kilogramů. Jen bílý povrch je více náchylný na ušpinění. Udržuje se vysáváním.
Ponecháváte úmyslně vaše papírové produkty bílé?
Ano, jednak je to z důvodu, že si ho může každý dokreslit, nabarvit, polepit… A také když do bílé autopoličky vystavíte spoustu barevných autíček, vznikne krásný barevný akcent a autíčka hezky vyniknou.
Občas navrhnete i něco pro dospělé. Třeba boxy na víno, drobné předměty nebo pokladničku.
Ano, občas se objeví něco, co není jen pro děti. Většinou to vyplyne z nějaké situace, lékárnu jsem navrhovala vyloženě pro náš interiér. Stojan na víno vznikl z odpadu po lékárně. Jedna z věcí, o kterou se snažím, je využít veškerý materiál, i ten odpadní. Nevyužité odřezky vozím do školek nebo na kroužky. Co se týká mé práce, ráda bych však zůstala u tvorby především pro děti, v tom vidím smysl.
Který návrh vás nejvíce těší a co připravujete do budoucna?
Nejvíce mě těší můj bestseller Autopolice, na kterou už vzniklo hodně modifikací různých dopravních prostředků, většinou na přání klientů. Nicméně prvotní byla Autopolice na kolečkách, za kterou se dalo tahat a jezdit s ní, tu mám nejraději.
Dále se každý rok těším na Adventní domek, který máme u nás doma v černé popisovací variantě a pokaždé si ho popíšeme jinak. Do budoucna už prototypuji přeci jenom pevnou krycí vrstvu, která bude omyvatelná a výrobek vydrží ještě déle. Ráda bych uspokojila volání zákazníků.
Michaela Horáčková (Lancová)*1976
|
Další zajímavé rozhovory a návštěvy najdete v časopise Domov.
