V 50. letech minulého století se museli vlastníci půdy vzdát svých pozemků ve prospěch kolektivního zemědělství. Tehdy začaly vznikat areály známé jako JZD. Na vesnicích se stavěly vepříny a kravíny ve velkém. A většinou tam stojí dodnes.
Jen s tím rozdílem, že zvířata z nich dávno vymizela. Teď chátrají a hyzdí vzhled obcí. Odborník na vinařskou architekturu a pedagog stavební fakulty Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Dýr nedávno přišel s nápadem, že by je mohli přestavět a pro své účely využívat vinaři.
„Zájem o víno a vinařskou turistiku je čím dál větší. Spousta vinařů teď má v úmyslu rozšiřovat výrobu nebo prostory, kde by mohli své víno lidem představovat a prodávat. Do toho jsou na jižní Moravě stovky nefungujících JZD, která najdeme skoro v každé vesnici,“ popsal Dýr, jenž už dříve připravoval několik projektů na revitalizaci zemědělských areálů.
Podle nového trendu a díky vyspělé technologii se vinaři přesouvají ze sklepů do nových sídel nad zemským povrchem. Tak to teď plánují udělat například ve vinařství Lahofer v Dobšicích u Znojma. Návrh nové budovy jim vymýšleli Dýrovi studenti na jaře tohoto roku. Architekt však radí, že daleko výhodnější a užitečnější by bylo místo úplně nového sídla přestavět právě kravíny.
„V těchto areálech je už určitá infrastruktura. Při novostavbě ve volné krajině ji musíme celou vybudovat, což značně navyšuje náklady. Mnohá družstva jsou navíc svojí rozlohou nepřiměřená k historické architektonické struktuře obcí a jejich přestavbou by mohlo dojít k nápravě,“ myslí si pedagog.
Němčičky či Kobylí myšlenku otestují
Kromě úspory peněz by podle něj vinařům také ušetřilo práci třeba to, že družstva už mívají zavedené svoje čističky a jsou na pozemcích s inženýrskými sítěmi napojenými na silnici.
V současné době Dýr spolupracuje se Zemědělským družstvem Němčičky ze stejnojmenné obce na Břeclavsku. Vinná réva se tam pěstovala už za komunistů, teď chtějí výrobu vína přesunout do větší haly.
„Součástí naší firmy jsou i vepříny. V budoucnu je plánujeme přestavět, teď je pro nás ale prioritou hala a další přestavba by pro nás zatím byla velmi nákladná,“ řekl obchodní zástupce družstva Jaroslav Jakubec. Stejně jako v případě Lahoferu se na rozšíření budou podílet studenti stavební fakulty VUT.
Dalším z vinařství, která mají část své výroby v někdejším JZD, je Patria Kobylí. „Máme v něm lahvovací linku. Dříve na tom místě byly dílny, které se jen přestavěly. Ačkoli nejsem pamětník, určitě to bylo výhodnější než stavět linku na zelené louce,“ uvedl ředitel společnosti Vavřinec Charvát.
Místo kravína domov důchodců
Vinařské areály nejsou tím jediným možným využitím pro bývalá zemědělská družstva. „Dají se přestavět pro účely jiné výrobní aktivity, než je ta zemědělská, přičemž se opět vyjde ze stávající infrastruktury. A například v Doubravníku u Tišnova teď dokonce z kravína vzniká dům pro seniory,“ doplňuje Dýr.
Revitalizace nevzhledných budov a přestavba kravínů není však možná všude. Družstva za socialismu vznikala z majetku několika drobných hospodářů. Mnozí z nich už dávno nežijí, pozemek však stále patří jejich dědicům, kteří na něm nehospodaří, vlastní jej pouze formálně. Je tedy nutné pozemky vykoupit a spojit pod jednoho vlastníka, což bývá často problém.
