Původní Jonákovu nálevnu s plzeňským pivem roku 1910 převzal do správy hostinský, jehož příjmení se dodnes blyští v názvu.
Stopkova plzeňská pivniceČeská 5, Brno Vybíráme z jídelního lístku: Hodnocení: 75 % Stopkova pivnice nabízí zážitkovou gastronomii v prezentaci jídla. Pokrmy servírují starosvětsky, vlastní provedení však postrádá větší originalitu. |
Novodobá klientela je žádaně mezinárodní a turistům i našincům chutná sklenice oroseného plzeňského. Lokálem se svobodně nesou cizí jazyky a internacionální tón se tady má křížit s konceptem, který kříží české retro s moderním gastro stylem.
Stopkovu plzeňskou pivnici nyní provozuje skupina Kolkovna Restaurants, k níž patří čtyři pražské a dvě bratislavské hospody. A ty téměř jako by z oka vypadly svému nejmladšímu brněnskému bratříčkovi.
A to nejen v interiéru, ale také ve skladbě jídelního lístku. Nóbl rozkládací barevná karta (můžete si ji za padesát korun odnést jako speciální suvenýr) přetéká položkami. Možná až marnotratně, což se posléze projeví na chuťové kvalitě hromadně připravovaných pokrmů, u kterých se díky této kvantitě místy nezbavíte dojmu jakési nevzrušivě hromadné unifikace.
Divadlo: servis a nádobí
Kolkovna Restaurants sází při prezentaci jídla tak trochu na kuchyňské divadlo. Dojem z jídla má podtrhovat servírování v originálním nádobí a keramice. A prkýnka, kovové rendlíky, starosvětské pánvice i kamenina, ve kterých se tady nosí na stůl, mají místy i větší šmrnc než jídlo samo. Ale postupně.
Přiznejme, že polévky zde umějí na výbornou. Vynalézavě servírovaná Loštická česnečka s brambory a tvarůžky se zvlášť po smíchání spojí v harmonii chutí, která dostane každého škarohlída. Ještě lepší dojem udělá slepičí verze.
Silný vývar s plátky mrkve a petržele dostane strávníka nevtíravě jemnou zeleninovou chutí. Na jazyku se o ni přetahuje s nenucenou elegancí kusů vařené slepice, jejíž na skus tužší maso tady není vůbec na závadu.
Zbojnická pochoutka vystrčená jako zdejší specialita na první stranu jídelního žurnálu dojem udělá jen zvenčí. Alobalová kapsa skrývá sice měkoučký, ale vlažný kus vepřového s rozměklou cibulí. Rozpálit vás v této staročeského pochoutce mají bůhvíproč kousky chilli papriček.
Kuchaři je pro jistou nasekají také do bernské omáčky k jinak lahodně připraveným filátkům z candáta, která při pečení jemně zkroutilo přepuštěné máslo. Zkrátka: jídlu tady na pohled nejde nic vytknout, v jeho provedení vás místy neopustí dojem kalibrované velkojídelny.
