Právě na této křižovatce budoucí astronom Grygar s pozdějším matematikem a fyzikem Ženíškem v padesátých letech diskutovali před tím, než se rozešli každý do svého domova.
„Nebylo to tak, že bychom si mávli na rozloučenou a šli domů. Díky debatám o vzniku, konci a smyslu vesmíru jsme tady vystáli důlek. A tak nás napadlo poklop označit jako náš střed vesmíru,“ vysvětluje Grygar.
„Střed vesmíru je všude, pokud uznáváme přístup k vesmíru jako měl Newton a jemu blízcí lidé,“ doplňuje Ženíšek.
Oba spolužáci se znali už od základní školy, kde spolu sedávali v lavici. Po krátké přestávce, kdy se Grygar odstěhoval do Opavy, se opět sešli v jedné třídě gymnázia na Elgartově.
„K Sašovi jsem vždy velmi vzhlížel. Mimo závažných vědeckých otázek jsme řešili i vážnou hudbu nebo moderní básnické směry, o kterých toho hodně věděl, ačkoliv se o nich vůbec neučilo,“ vzpomíná Grygar.
Oba také určili nejkrásnější hvězdu ve vesmíru, což byla Ivanka Devátá, pozdější herečka a spisovatelka, který bydlela o kousek dál na ulici Žampachova.
Památník se má přesunout do gymnázia
Na svůj „střed vesmíru“ postupem let zapomněli, dokud se neobjevil v knize Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru, která vyšla v roce 1988.
„Pokud byste nebyli spokojeni s výkladem, že střed vesmíru je všude a nikde, tak tuto otázku definitivně vyřešili v roce 1952 studenti Grygar s Ženíškem,“ přečetl z knihy jeden z jejich autorů astronom Zdeněk Mikulášek.
Poté se dlouhou dobu zase nic nedělo, dokud oba pány před pár lety neoslovil autor pomníku, jestli souhlasí s jeho zhotovením.
„My jsme řekli ano, ačkoliv nám bylo jasné, že nemůže vzniknout na původním místě uprostřed cesty,“ sděluje Grygar. „Před pár měsíci se nám nicméně autor ozval, že je památník hotový a připravený k instalaci. A tak jsme tady,“ uzavírá příběh.
Kámen nebylo možno umístit přímo na kanál, jelikož by bránil v průjezdu ulicemi. Po dohodě s Brněnskými komunikacemi nakonec stojí na travnaté ploše pod stromem. Zůstane zde do 12. září, poté se přesune do budovy Gymnázia Elgartova.
„Prozatím nemáme povolení, aby zde mohl kámen zůstat dlouhodobě. Pokud se ale městské části podaří domluvit s Veřejnou zelení města Brna, mohl by zde zůstat natrvalo,“ uvedl starosta Brna-severu Martin Maleček.
Autor památníku nechce být na svou žádost jmenován.
