Vstupní surovinou je přitom odpad ze zemědělského nebo dřevozpracujícího průmyslu. Piliny či konopné pazdeří pak svým podhoubím dohromady spojí houba lesklokorka. Takto vyrobené krabičky, dárková balení, ale třeba i fixační prvky do kartonových krabic plně nahradí běžně používaný polystyren, aniž by zatížily přírodu.
Nápad zapojit do výroby houby přitom vznikl jak jinak než při houbaření.
„Moje partnerka ráda houbaří. A já, ač malíř, mám lehce zhoršený barvocit, takže houby nevidím,“ směje se zakladatel značky MYCO David Minařík, který je absolventem Královské dánské akademie výtvarných umění v Kodani.
„Výjimkou jsou choroše, které jsou ve výšce očí. A tak jsem prohlásil, že budu profík ve sběru jedlých chorošů a všechno se o nich naučím,“ vypravuje s tím, že choroše jsou samy o sobě houbami nesmírně zajímavými. Třeba takový březovník obecný měl u sebe ledový muž Ötzi, zřejmě jej žvýkal na ochranu před infekcemi.
Ještě zásadnější motivací k tomu, aby se zabýval mykologií intenzivněji, však byla pro Minaříka nemoc dcery.
„Téměř rok bojovala o život. Když člověk stojí v rohu místnosti, kde mu lékaři zachraňují dítě, a je v tu chvíli úplně bezmocný, hodně přemýšlí nad tím, co kdy udělal dobrého a k čemu vlastně je. Takže snaha zabývat se ekologií je u mě motivovaná i tímto krizovým zážitkem,“ zmiňuje.
Po nočních pokusech ve vlastní koupelně se pak zrodila firma MYCO. Od začátku zkoumá a vyvíjí materiály z houbového mycelia (podhoubí) lesklokorky neboli houby reishi.
„Číňané jí říkají houba nesmrtelnosti nebo také houba tisíců let. Nejen že je nesmírně zdravá, ale její mycelium roste velmi vychovaně. Opanovává si prostor efektivně, je rychlá a její vlákna jsou pevná,“ popisuje výhody lesklokorky.
Houba pak dokáže spojit dohromady například zmiňované piliny nebo jiný nechtěný odpad s obsahem celulózy - třeba slupky z obilovin.
„Tyto kousky nahlodá, přitáhne k sobě, spojí a my v tu chvíli materiál vysušíme a pasterizujeme, abychom růst houby zastavili,“ popisuje David Minařík. Tím vznikne mimořádně pevný materiál.
Za tajemstvím jeho pevnosti je chitin, který je součástí kořínků houby. „Je to úžasný materiál, který se tvoří podobně, jako když v Japonsku kují samurajské meče. Jednotlivé pláty se překládají do sebe,“ vysvětluje zakladatel kyjovského startupu.
Chitin tvoří základ třeba broučích krovek nebo pavoučího vlákna, tedy toho nejpevnějšího z přírodní říše. A je i základem struktury materiálu z firmy MYCO, který se ve formách nechává dorůstat do požadovaného tvaru.
Zatímco v suchém prostředí jsou výrobky z mycelia stálé a vydrží v nezměněné podobě roky, při vystavení vlhkosti nebo bakteriím se začnou velmi brzo rozkládat. V přírodě po něm nezůstávají žádné škodlivé látky, naopak je možné ho využít jako hnojivo.
Do obalů vyrobených v Kyjově se balí třeba čaje společnosti Sonnentor.
„Používáme odpad z jejich výroby, který zaočkujeme houbou reishi, vytvoříme krabičku na čaj a pošleme jim ji zpět. Cirkulární ekonomika tady funguje na sto procent,“ popisuje Minařík. Do „houbových obalů“ už se ale ukrývaly třeba i nabíječky, svíčky, lahve a další produkty.
Výroba tohoto materiálu je navíc energeticky málo náročná. Nepoužívají se při ní škodlivé chemikálie ani nevzniká další odpad. I to je důvodem, proč se firma letos ocitla mezi šesticí finalistů soutěže E.ON Energy Globe.
„Je úspěch ocitnout se ve společnosti firem nebo vesnice, které na svých projektech pracují dvacet i více let. Je neuvěřitelné, co finalisté dokázali,“ těší Davida Minaříka, jehož firma ve finále soupeří s první energeticky nezávislou obcí v Česku - středočeskými Kněžicemi, nebo například s projektem fotovoltaiky umístěné do střešní krytiny.
