Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Heydrich vyhlásil stanné právo... a Brno začalo ztrácet svou elitu

  11:13aktualizováno  11:13
Tento týden uplynulo 75 let ode dne, kdy bylo zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem vyhlášeno první stanné právo především pro Brno a Prahu. Platilo od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 a znamenalo nacistickou hrůzovládu včetně stovek poprav i jinak zmařených osudů.

Nacistické popraviště v Kounicových studentských kolejích v Brně. | foto: kniha Brno nacistické

Prakticky okamžitě po svém dosazení do funkce zastupujícího říšského protektora v září 1941 vyhlásil Reinhard Heydrich v Čechách a na Moravě první stanné právo.

Fotogalerie

Podle historiků hrály v Heydrichově rozhodnutí podstatnou roli jak první válečné neúspěchy nacistických armád zejména v Rusku, tak vcelku výrazná odbojová činnost českých a moravských vlastenců přímo na území protektorátu.

A samozřejmě i snaha okupantů donutit obyvatele protektorátu ke spolupráci, tedy k udavačství.

V Brně začal okamžitě po vyhlášení tohoto takzvaného civilního stavu výjimečného fungovat i stanný soud v budově Právnické fakulty Masarykovy univerzity v ulici Veveří.

Popravy bez odvolání a odkladu

Stejně jako u podobného stanného soudu v Praze i v Brně vynášeli jeho členové rekrutující se z příslušníků bezpečnostní policie a bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst – SD) takřka bez výjimky buďto tresty smrti, jež byly vykonávány bez odvolání a prakticky obratem, nebo odesílali vězně prostřednictvím gestapa do koncentračních táborů s označením „návrat nežádoucí“.

„Bezpečnostní policie tak dostala do ruky nový nástroj, když držela v ruce vše, od obvinění až po rozsudek, proti němuž nebylo odvolání, a vymkla se tak jakékoli kontrole ze strany justičních orgánů,“ uvádějí historici v knize Brno, roky nesvobody.

Jen v říjnu 1941 tohoto nástroje teroru gestapo v Brně bohatě využilo, když zatklo 1 232 lidí.

První stanné právo 28. září 1941 – 20. ledna 1942

  • Po svém nástupu do funkce říšského protektora Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo pro protektorát Čechy a Morava.
  • Tento tzv. civilní stav výjimečný platil pro obvody oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Kladno, později byl ještě rozšířen.
  • V Praze a Brně (s pobočkami v Olomouci a Ostravě) fungovaly v té době stanné soudy. Ty kromě zcela výjimečných případů vyhlašovaly buď tresty smrti, jež se ihned vykonávaly (v Brně nejprve na popravišti v Kounicových kolejích), či byli vězňové předáni gestapu, což znamenalo odeslání do koncentračního tábora s označením R. U. (Rückkehr unerwünscht, tedy návrat nežádoucí), tedy vlastně také téměř jistou smrt.
  • 29. září 1941 bylo rozhodnuto, že odsouzení z Prahy a Brna budou posíláni výhradně do Mauthausenu, z Ostravy do Osvětimi.
  • K trestu smrti bylo v té době odsouzeno celkem 486 osob a 2 242 skončilo v koncentračních táborech.

„Stanný soud rozhodoval v takové rychlosti, že se neprovádělo žádné šetření a popravy nařízené stanným soudem se v podstatě nelišily od pozdějších exekucí prováděných na základě rozhodnutí gestapa bez soudního řízení,“ popisují odborníci ve zmíněné knize tehdejší praxi.

Podle stanného práva se posuzovaly i činy, kvůli nimž byli lidé zatčeni i dlouho před jeho vyhlášením.

„Soudy“ k zastrašení vlastenců

Heydrich teror směřoval především k zastrašení a likvidaci českých vlastenců vystupujících proti nacistickým okupantům.

Zdrcující dojem měly přinést jak rozsudky, které se od počátku vyhlašovaly veřejně, tak průběh „soudů“ probíhajících obvykle bez účasti obviněného jen podle návrhů gestapa.

Ty předseda stanného soudu bez porady schválil a vyhlásil připravený rozsudek, který se pak telegrafem či telefonem už jen potvrzoval u státního tajemníka Úřadu říšského protektora K. H. Franka.

U brněnského soudu bylo v době prvního stanného práva takto odsouzeno k smrti 247 lidí a 798 dalších bylo posláno do koncentračního tábora.

Útok vedli nacisté cíleně do řad pročesky smýšlejících univerzitních vzdělanců, důstojníků československé armády, moravských odbojářů a tehdejších komunistů. V Brně končili na šibenici či u popravčí zdi členové odbojových skupin Obrana národa, Politické ústředí a takzvané Moravské pětky.

Lidé zavírali okna a odcházeli z bytů

O život přišel třeba náčelník Orla a člen Zemského civilního vedení Obrany národa, lékař Vojtěch Jílek, dále čelný funkcionář Sokola zapojený ve více odbojových organizacích, univerzitní profesor Vladimír Groh nebo plukovník Karel Čápek. Ti byli popraveni v Kaunicových kolejích už 30. září 1941.

„Popravy oběšením se za prvního stanného práva prováděly na šibenicích na hřišti v sadu (u Kounicových kolejí sloužících za protektorátu jako věznice – pozn. red.),“ píše se v knize Místa zkropená krví.

Ve stejné knize je vyvráceno tvrzení, že si německé obyvatelstvo za tři marky hromadně kupovalo vstupenky na tyto popravy. Nicméně zvláště brněnští Němci popravy veřejně schvalovali a exekuce skutečně v hojném počtu osobně sledovali, a to včetně českých fašistů, vlajkařů a dalších lidí podporujících okupační režim.

„Naproti tomu většina obyvatel přilehlých ulic Tolstého a Březinova v době poprav zavírala okna, aby neslyšela popravčí čety. Někteří dokonce během exekucí odcházeli ze svých bytů, protože se nechtěli stát svědky tohoto krutého divadla,“ píše se v knize Místa zkropená krví.

Sestru parašutisty popravili hned po porodu

Ke zvláště dojemné oběti patří Božena Žižlavská, sestra pronásledovaného parašutisty Oldřicha Pechala, která šest dnů před popravou porodila v Kaunicových kolejích dceru Janičku. Ta zemřela čtrnáct dní po své matce, 26. června 1942. Jako nejmladší oběť nacismu dostala in memoriam po skončení války Československý válečný kříž.

Kromě autora stanného práva Heydricha ke strůjcům masakru patřili v Brně členové stanného soudu, jimiž byli šéf brněnského gestapa Wilhelm Nölle, jeho zástupce Bruno Letow, šéf brněnské bezpečnostní služby Otto Ernesty, kriminální komisař Ewald Taudt, kriminální rada Otto Koslowski a další.

Odpudivou úlohu sehráli za okupace i konfidenti gestapa jako Viktor Ryšánek, popravený po válce 7. října 1946, nebo Stanislav Jizera, jenž zemřel v dubnu 1946 ve vězení, případně sami úředníci brněnského gestapa, jako byli Wolfgang Dyck a Rudolf Schetke, kteří se rádi vydávali za členy odboje.

A aby byl výčet úplnější, připomeňme si správce věznice v Kounicových kolejích Franze Dubu, který také popravoval vězně. Stejně jako vysocí úředníci gestapa v Brně.

  • Nejčtenější

Nálezce pokladu v lese zůstane bez odměny, přiznal použití detektoru

První lednový víkend se Jiřímu Pernicovi splnil sen. Při svých toulkách lesem s detektorem kovu na Blanensku totiž...

O „e-shopu“ na známky za 400 milionů jsem předem nevěděl, zlobí se Babiš

Premiér Andrej Babiš kritizoval Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) za to, že neinformoval vládu o zakázce na...

Holčička donošená umírající matkou je zdravá a usměvavá, vzkázala rodina

Už téměř pětiměsíční holčičce, která se loni v Brně narodila matce ve stavu mozkové smrti, se daří dobře. Rodina to...

Učitelka bila žáka. Matka ho přišla do školy hlídat, ze třídy ji vykázali

Pohlavky i bití do zad musel podle zjištění České školní inspekce snášet žák páté třídy základní školy na Slovanském...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Miliony litrů pitné vody pro Brno mizí z potrubí, opraví se jen zlomek

Pitná voda z přehrady Vír je pro Brno a okolí nenahraditelná. Do města putuje téměř metr a půl širokými trubkami, ty...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

Na Brněnsku shořela průmyslová hala, škoda může být i v desítkách milionů

Desítky hasičů se snaží v Holasicích na Brněnsku zvládnout požár haly, kde byla lakovna a dřevovýroba. Oheň se jim již...

Loutkovodiči rozhýbali horolezeckými lany sedmimetrového kovového rytíře

Největší česká kovová loutka vysoká 7,6 metru se „prošla“ po brněnském výstavišti. Otevřela tak veletrhy cestovního...

Muž skočil před policisty do novomlýnské přehrady, našli ho utonulého

Policie na novomlýnských nádržích na Břeclavsku odpoledne pátrala po muži, který před policejní hlídkou skočil do vody....

Prokletá krásou. V divadle Vlasta Fialová vynikala, v soukromí to měla těžší

Je to už 22 let, co našli v jejím bytě v brněnské Alfa pasáži zesnulou herečku Vlastu Fialovou. Zemřela uprostřed...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz