„V prosinci se podařilo zajistit další důkazy, líčení bude pokračovat,“ uvedla soudkyně Jaroslava Bartošová. Právě v prosinci přitom měl padnout rozsudek původně, nakonec byl termín „z organizačních důvodů“ přesunut na konec ledna.
Nové dokumenty odhadla soudkyně na deset až dvanáct tisíc stran, to je asi polovina celého spisu. Podle dřívějšího vyjádření Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) spis čítá 58 svazků a má téměř 20 tisíc stran.
„Do 11. března si mohou obžalovaní a jejich obhájci nové materiály nastudovat na infocentru soudu,“ doplnila Bartošová. Soudní líčení bude hlavním dokazováním pokračovat 23. března a další následující dny. Není vyloučeno, že další dny jednání budou i v dubnu.
Chybu za průtah líčení přiznalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Soudu v Brně totiž v minulosti nepředalo podstatnou část spisu, některé důkazy tak vůbec nebyly provedeny.
„Došlo k technické chybě při podání obžaloby, nestává se to často nebo pravidelně. Stalo se to poprvé v mé kariéře, že část spisu nebyla soudu předána. Takže nebyly provedeny některé listinné důkazy, proto soud musel rozhodnout o tom, že znovu otevírá dokazování, aby ty chybějící důkazy byly provedeny,“ řekl po skončení jednání novinářům státní zástupce Petr Šereda.
Uvedl, že soud se listinám ještě nějakou dobu bude věnovat, vyhradil si k tomu několik dní. Obhájci teprve budou navrhovat, kolik jednotlivých důkazů má být provedeno.
„Spis byl velký, obžaloba byla podávána v hektické době, na samém konci vazební lhůty, spěchalo se a v rámci toho spěchu se na část spisu zapomnělo. Je to poměrně velká část, jsou to materiály k jednotlivým veřejným zakázkám,“ uvedl žalobce.
Doplnil, že soudkyně zřejmě při vyhodnocování spisu zjistila, že některé listinné důkazy nemá k dispozici. Kontrolou se následně zjistilo, že tam některé svazky opravdu chybí.
Nejvyšší státní zástupce chce kontrolu
Na neobvyklý případ zareagovalo už také Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Chce podrobné informace, jak se v této kauze postupovalo, a také „o přijetí opatření k zajištění nápravy a případně i vyvození osobní odpovědnosti dozorového žalobce,“ doplnil mluvčí NSZ Petr Malý.
Olomoucký vrchní zástupce Ivo Ištvan hájí svého kolegu Radka Mezlíka, jenž měl Stoku v minulosti na starosti a dnes pracuje na Úřadě evropského veřejného žalobce.
„Kolega mi vysvětlil, že nejde o opomenutou část spisu, ale poté, co byl spis zkompletován a předán soudu, zůstal u NCOZ v Brně soubor nedůkazního pomocného materiálu a soud si ho vyžádal,“ řekl Ištvan MF DNES s tím, že podobný materiál bývá běžnou součástí vyšetřování a jsou v něm například technické detaily k veřejným zakázkám.
„Není to tedy tak že by chybělo 12 tisíc z 20 tisíc stan spisu, ale jde o materiál navíc,“ řekl Ištvan. Že by dnešní zmatek mohl posloužit obhájcům obžalovaných, se neobává. „Je dobře, pokud se s těmito pomocnými materiály chce někdo seznámit,“ dodal vrchní státní zástupce.
Tři roky od razie na úřadu
Obžalovaní se dnes měli dozvědět rozsudek po téměř třech letech od policejní razie na úřadě městské části Brno-střed kvůli podezření na machinaci s veřejnými zakázkám. Hlavní obžalovaný, bývalý místostarosta Brna-střed za hnutí ANO Jiří Švachula, který strávil dvacet měsíců ve vazbě, celou dobu jakoukoliv vinu popírá. Státní zástupkyně Jana Vítková mu však už loni v září, kdy se četly závěrečné řeči, navrhla nejvyšší čtrnáctiletý trest odnětí svobody.
Spolu s ním čelí obžalobě celkem 11 lidí a dvě firmy. „Není pochyb o vině všech obžalovaných. Nahrávky a výpovědi svědků navíc jednoznačně vypovídají o vůdčím postavení Švachuly. On určoval pravidla hry, byl hlavou organizované skupiny, určoval, kdo a kolik dostane,“ řekla v září u soudu státní zástupkyně.
Třináct let vězení žádá pro bývalého šéfa investičního odboru radnice Brno-střed a exmístostarostu městské části Brno-Ivanovice za hnutí ANO Petra Liškutina, 12 let pro podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Navržené tresty pro další obžalované jsou nižší deseti let či podmíněné, třeba známý podnikatel a expolitik za ODS Jiří Hos má navrženy dva roky vězení.
Čtyři obžalovaní s policií spolupracují
Dvěma mužům, kteří si již odpykávají tresty za daňové podvody, se trest patrně zvýší. Podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani, který s policií začal spolupracovat a je označován za korunního svědka, má navržený souhrnný trest 4,5 roku. Odsouzenému podnikateli Pavlu Ovčarčinovi navrhla žalobkyně 7,5 roku.
K machinacím s veřejnými zakázkami, při nichž si skupina podle obžaloby přišla na 50 milionů korun, se přiznal i podnikatel Lubomír Smolka, který má taktéž status spolupracujícího obviněného. Stejně tak i úředník Petr Kosmák, který vybíral deseti až patnáctiprocentní provize od spřátelených stavebních firem.
Z jedenácti stíhaných lidí mají status spolupracujícího obviněného právě tito čtyři. Soudkyně dnes ovšem uvedla, že je možné, že někteří o status přijdou. „Tím, že také řízení pokračuje, mají obžalovaní znovu možnost požádat o dohodu o vině a trestu,“ doplnila Bartošová.
Policistům kauza Stoka nabobtnala do dalších větví, v nichž stíhá na padesát různých lidí, většinou živnostníků, a stavebních firem z drobných zakázek. Řada z nich se k úplatkům již doznala a uzavřela dohody.
Na policejní nahrávkách se brněnští podnikatelé při debatě o rozdělování provizí ze stavebních zakázek baví také o někdejší dvojce hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi a jeho synu Jiřím, který je zastupitelem v Brně. Konkrétně o nich mluví jako „efkách“. Důkazy, aby mohl být někdo z nich obviněn, ale policisté dosud nenašli.
