Odkaz tohoto světoznámého fotografa přibližují autoři Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková v nové knize pod názvem Vize modernosti: Rudolf Sandalo.
„Připravovali jsme ji tři roky. Procházeli jsme nejrůznější archivy, které jsou dostupné a u nichž se dalo předpokládat, že mají materiály o tomto významném fotografovi. Obesílali jsme také další případné zdroje v Německu, Rakousku a Polsku,“ přiblížil Chatrný pátrání po informacích o Sandalovi.
Publikace obsahuje desítky fotografií architektonických děl. Jediné, co se dvojici autorů nepodařilo najít, je fotografie samotného Sandala. Podle Chatrného jeho portrét prostě neexistuje, a to pravděpodobně i kvůli nahnutému životnímu osudu tohoto mistra svého oboru.
Narodil se v roce 1899 a po svém otci vedl v Brně fotoateliér pod názvem Atelier de Sandalo, sídlící v Jilské 4 a v Kaprově 12. Navázal spolupráci s architekty napříč Československem. Blízké mu však bylo také divadlo, móda a film. Od 30. let se pohyboval po Praze a Německu, kde začal pracovat pro již zmiňovaného Speera. Rok před vypuknutím druhé světové války se navíc stal agentem Abwehru – německé rozvědky, jejímž úkolem bylo sledovat odpůrce Adolfa Hitlera.
Sandalovo působiště se posléze rozšířilo na polský Krakov. Tam obchodoval s židovským majetkem, hlavně s uměním a starožitnostmi, čímž si výrazně pokazil pověst. V roce 1940 svůj ateliér Sandalo přestěhoval přímo do Berlína. I přes problematické životní postoje byla Sandalova tvorba naprosto unikátní. „Negativní pohled na jeho osobu vyplynul z jeho soukromých aktivit, nikoliv pracovních. Nebyl u nás lepší fotograf, který by dokázal vystihnout moderní architekturu. Dokázal pochopit, co tvůrci chtěli svými stavbami sdělit. Převáděl pak tyto věci do fotografie, aby následně myšlenky architektů dokázali pochopit také jiní,“ zdůraznil Jindřich Chatrný.
Není známo, kdy zemřel
Po válce Sandala zajali Sověti a nechali ho uvěznit v pracovním táboře v polské Gliwici, kde jim patrně podepsal spolupráci. Přestěhoval se do Frankfurtu nad Mohanem, kde obchodoval s uměním. V 60. letech začal zřejmě spolupracovat také s československou Státní bezpečností. Dodnes ani není známo, kdy vlastně přesně zemřel. „Byla to složitá doba. Těžko říci, jak by každý z nás reagoval,“ neodváží se Chatrný Sandalovo jednání soudit.
Fotografův umělecký přínos je však prostě neoddiskutovatelný. Své snímky publikoval doma i v zahraničí. Velkou měrou přispěl k věhlasu vily Tugendhat v zahraničí.
Některé fotografie se nachází v archivu Muzea města Brna, kde pracují také oba autoři nové knihy, kterou je možné zakoupit na Špilberku nebo ve vile Tugendhat. Oddělení dějin architektury muzea se osm let může chlubit také 32 Sandalovými fotografiemi vily Tugendhat, které jim daroval soukromý sběratel. A to včetně souboru originálních pozitivů.
