Středa 29. června 2022, svátek má Petr, Pavel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 29. června 2022 Petr, Pavel

Řešení se chopila lůza, říká o odsunu Němců spisovatelka Tučková

  8:49
Spisovatelka Kateřina Tučková popsala ve své knize Vyhnání Gerty Schnirch téma brněnského odsunu z roku 1945 z pohledu německy mluvících obyvatel města. Podle historiků tím nemálo přispěla k otevření diskuse o zločinech Čechů vůči jejich dosavadním sousedům.

spisovatelka Kateřina Tučková | foto: Vojtěch Vlk

 „Přála bych si, abychom jako společnost konečně dospěli, chovali se sebevědomě a přímě, k čemuž patří i fakt, že se kriticky ohlédneme do naší minulosti a zameteme před vlastním prahem,“ říká brněnská spisovatelka, která momentálně žije převážně v Praze.

Rozhovor pro MF DNES vznikal po e-mailu, protože píše další knihu a je časově velmi vytížená.

Proč jste si pro knihu vybrala zrovna téma vyhnání německého obyvatelstva z Brna?
Když jsem se v roce 2003 přestěhovala na Bratislavskou ulici, padl mi do očí nápis na jednom domě – „Mährische Spiegelindustrie“ – a samozřejmě stav, v jakém ta čtvrť je. Hledala jsem příčiny a pochopila, že je to důsledek několikeré změny obyvatel, že to místo je něco jako brněnské Sudety, kde zůstává odkaz původních, často německých majitelů dodnes přítomný v atmosféře nezájmu, neúcty k místu. Začala jsem se zajímat o odsun Němců a při tom objevila i příběh dvacetileté dívky, která musela Brno opustit s půlročním dítětem. Její osud mě zaskočil, protože v takovém věku se přece nemohla dopouštět žádných zásadních prohřešků. Přesto musela projít traumatem vyhnání v nechvalně známém „pochodu smrti“ a následně zbytek života prožít jako člověk druhé kategorie. Tento fakt jsem si potřebovala nějak vysvětlit a také ho zprostředkovat ostatním, proto jsem se pustila do psaní.

Z románu je patrné, že jste studovala hodně historických pramenů. Existuje v nich vysvětlení výbuchu násilí českých obyvatel k Němcům, s nimiž žili stovky let? Je ze současného pohledu vysvětlitelné, že sousedi Němcům zabírali a vykrádali byty, „partyzáni“ nelidsky týrali Němce v internačních táborech, vyhnali ženy a děti z města?
Vysvětlit se to dá, ale nikoliv schvalovat. V protektorátu žili lidé pod ohromným tlakem. Dalo se čekat, že se po osvobození dlouho potlačovaný stres uvolní a u některých se dokonce přemění v touhu po pomstě. Vždyť některé rodiny přišly o své členy, v brněnském tisku vycházely seznamy Čechů popravených v Kaunicových kolejích. Každý měl mezi nimi nějakého známého, souseda nebo dokonce příbuzného. Bylo potřeba emoce mírnit, ale v Československu v té době nebyla autorita, která by vlnu dalšího násilí zastavila. Prezident Beneš, který Brno navštívil v půli května 1945, dokonce z radnice hlásal, že „otázku německou je třeba z Československa vylikvidovat“, a tím nepřímo podnítil skutečnou likvidaci.

Kateřina Tučková

  • Pětatřicetiletá spisovatelka se narodila v Brně, jako dítě žila v jihomoravských Moutnicích a v Kuřimi.
  • Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, má doktorát z historie umění na Univerzitě Karlově.
  • Kromě řady odborných publikací je autorkou románů Vyhnání Gerty Schnirch (2009) a Žítkovské bohyně (2012), z nichž se staly bestsellery.
  • Pracuje jako kurátorka výstav výtvarného umění. Žije v Praze a v Brně a v současnosti píše další román.

Jací lidé se vlastně podíleli na vyhnání brněnských Němců?
Řešení se chopila lůza a lidé s nějakým škraloupem z minulosti. Dopadlo to tragickou odplatou na ženách, dětech a starých lidech, z nichž mnozí útrapám brněnského pochodu podlehli. To nelze schvalovat ani omlouvat, násilí zůstane vždycky násilím, ať už je zdůvodňováno jakýmikoliv idejemi.

Jak se Brno změnilo odchodem asi pětadvaceti tisíc obyvatel?
No právě. Nejprve tichým přihlížením k transportům Židů a Romů a pak souhlasem s vysídlením Němců, nehledě na jejich individuální provinění, a schvalováním brutální varianty divokého odsunu se ve společenském vědomí něco změnilo, pokřivilo. Zavřely se oči před tím, že motivem k vyhnání řady rodin byla touha po jejich majetku nebo osobní msta. Přehlížela se morálka lidí, kteří si organizací odsunu chtěli vylepšit pošramocenou minulost. Do poválečných let tak Brňané vstoupili s kostlivci ve skříni, o nichž nikdo neměl zájem mluvit. Pomalu se tak přestala vnímat bohatá minulost, která z Brna udělala vyspělé průmyslové centrum, a tak i atraktivní místo pro život. Mlčelo se o německých a židovských továrnících, mecenáších, umělcích i dělnících a Brno se tak odstřihlo od svých česko-německo-židovských kořenů. Vracíme se k nim až v posledních dvaceti letech.

V debatách o odsunu často zaznívá argument, že šlo o výjimečné poválečné poměry a že tehdy bylo běžné uvažovat v intencích kolektivní viny. Proč máme tendenci omlouvat a eufemisticky pojmenovávat krutosti, které páchali Češi na Němcích?
Možná je to kvůli obrazu, který si o sobě od dob obrození pěstujeme. Vidíme se jako příslušníci malého holubičího národa, který byl posléze pohlcen rozpínavým Německem. A to nám během války tolik ubližovalo, že zločiny, kterých jsme se po válce dopustili my, jsou v porovnání s tím zanedbatelné. A na vině je i černobílá interpretace dějin v půlstoletí následujícím po roce 1945, ze které jako by vypadli třeba němečtí antifašisté. Tento pohled bohužel přetrvává dodnes. Připadá mi dětinské cítit se v Evropě slaboučkým, přehlížet nebo omlouvat vlastní chyby a svalovat stále vinu na ty větší.

Dokážete si vysvětlit, proč se o brněnském odsunu skoro padesát let mlčelo? Žilo přece tolik pamětníků, byly tím zasaženy celé rodiny a městské čtvrti.
Jenže všem se „vyplatilo“ mlčet. Těm, kteří divoký odsun iniciovali a poté zabrali opuštěné majetky, se o tom rozhodně nechtělo mluvit. A brněnským Němcům, kterým se podařilo v Československu zůstat, šlo o přežití. Ocitli se na okraji společnosti, stigmatizovaní svým původem, který se snažili skrýt. Často v rodinách přestali učit děti německy, měnili si jména, potlačily se vzpomínky. Ani ti, kteří byli odsunuti do zahraničí, neměli nejprve sílu se s poválečnými excesy vyrovnat, začínali od nuly v neznámém, ne vždy přátelském prostředí.

A je toto téma stále tak tabuizované? Co ví dnešní Brňané o vyhnání části obyvatel z města v květnu 1945?
Dnes to téma už tabu není. O tom svědčí i fakt, že se oficiálně přikročilo k tak významnému gestu, jakým je Rok smíření. Ale do roku 1989 se o odsunu zásadně nemluvilo, problém byl uzavřen prostým konstatováním, že Němci museli po válce opustit republiku. Tehdejší generace cítila zadostiučinění, další neměla důvod se o takové, už zapomenuté záležitosti bavit. Až moje generace si mohla otevřeně klást otázky, za jakých okolností k odsunu došlo, jak jsme se chovali a jaké to mělo a má pro naši společnost důsledky.

V posledních letech se začalo o odsunu mluvit mimo jiné i díky vašemu románu. A protože, jak říkáte, dospěla třetí generace. Té se osobně odsun netýká, je to pro ni historie. A tato generace se začala svých rodičů a prarodičů ptát, co se vlastně v roce 1945 dělo.
Osobně si žádný nárok na prvenství ohledně problematiky odsunu nedělám. V brněnském kontextu nutnost zveřejnění události, o které se dříve mlčelo, myslím, pociťovalo více lidí. Po diskusi mezi historiky to ve společnosti začalo požadavkem na omluvu vyhnaným Němcům, kterou inicioval spolek Mládež pro interkulturní porozumění v roce 2001. Pokračovalo vlnou uměleckých děl, jako byly hry Miroslava Bambuška, moje Gerta nebo hra Be Free! divadla Feste. Takže ano, určitě jde o generační záležitost, a tím se také nabízí lepší podmínky pro smíření, vyrovnání se, překlenutí minulosti k budoucnosti.

Zůstávají ještě nějaké nezodpovězené otázky? Nebyly třeba exhumovány zdaleka všechny hroby kolem trasy pochodu, takže není dosud jasný přesný počet obětí. Stejně tak nebyla zatím dostatečně popsána role Čechů v brněnských internačních táborech nebo co vlastně bylo bezprostředním spouštěcím momentem odsunu.
Bílých míst zůstává stále méně a méně. Role českých dozorců, jako byl například brutální Brňan Jan Kouřil v táboře na Klajdovce, který byl za umučení německých vězňů odsouzen v 50. letech v Karlsruhe, už je popsaná. Stejně jako dny před odsunem i jeho průběh. Zůstávají tu ale stále rodiny, které své členy nikdy nenašly a dá se předpokládat, že ti leží pohřbení někde na jihomoravských polích. Já se však obávám víc než bílých míst na mapě brněnského odsunu menších kauz. Z autorských čtení na různých místech Čech jsem si odnesla spoustu narážek na to, že nějaká menší odplata proběhla i jinde a že těch utýraných a někde v lese pohřbených německých Čechů bude, obávám se, víc.

Na konec května se chystá Pouť smíření, pietní pochod ve stopách vyhnaných brněnských Němců. Už jednou jste jej absolvovala. Zúčastníte se i letos?
Samozřejmě. Pro mě je to kvůli románu o Gertě Schnirch osobní téma, které se mi tím smírčím gestem dovršuje a uzavírá přímo před očima. Jsem ráda, že to můžu zažít, dojímá mě to a vidím v tom velmi pozitivní signál pro celou společnost. Smíření očišťuje, konejší veškerá zbylá „ale“, podněcuje k navázání a rozvíjení toho, co nám tu minulé generace zanechaly.

Jsou Brňané schopní se vyrovnat s následky odsunu – jak po stránce kulturní, tak i osobně? A ve smyslu přiznání podílu na násilí na bezbranných civilistech?
Doufám, že ano. Už je nejvyšší čas – pro poslední žijící pamětníky i pro nás jako pro společnost.

  • Nejčtenější

Neotvírat! Okna brněnských tramvají přelepila reklama s primátorkou

Při cestování v současném parnu se hodí jakýkoli doušek čerstvého vzduchu, v některých brněnských tramvajích bez...

Drahé energie dostaly pekařství na dno, to teď po třiceti letech končí

Letos mohli v pekařství v Boskovicích slavit třicet let provozu, místo toho však visí na dveřích oznámení, že výroba...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Vyškovsku naboural autobus z Litvy, nevešel se pod most

V neděli dopoledne narazil do mostu v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku autobus z Litvy. Nikomu z 44 cestujících se nic...

Mafiánské chování, hodnotí soudce kroky policie při vyšetřování politiků ODS

Premium Městský soud v Brně řeší maření vyšetřování politiků ODS, které se týká i ministra spravedlnosti Pavla Blažka....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Cena za arénu se vyšplhala z 1,5 k 7 miliardám. Zatím se ani nestaví

Když se v roce 2019 začala řešit stavba nové multifunkční haly v Brně v areálu výstaviště, mluvilo se o částce 1,5...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Neotvírat! Okna brněnských tramvají přelepila reklama s primátorkou

Při cestování v současném parnu se hodí jakýkoli doušek čerstvého vzduchu, v některých brněnských tramvajích bez...

Drahé energie dostaly pekařství na dno, to teď po třiceti letech končí

Letos mohli v pekařství v Boskovicích slavit třicet let provozu, místo toho však visí na dveřích oznámení, že výroba...

Na čtyřech místech v Brně praskl vodovod, na vině může být i vedro

Dopravní komplikace způsobila série poruch vodovodních potrubí na několika místech Brna. Nejhorší byla situace v...

Jihomoravský kraj otočil. Dopravcům proplatí naftu, aby nezkrachovali

Zatímco ještě v prosinci platili autobusoví dopravci za litr nafty 36 korun, dnes stojany u čerpacích stanic ukazují o...

Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil
Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil

Proč je nutné v létě dvojnásob pečovat o pokožku? Protože právě v létě je vystavena mnoha negativním vlivům. Zapojte se proto do soutěže o 6...

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...