Příští sobotu se v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně sejdou politici, duchovní, velvyslanci Německa a Rakouska a další osobnosti. Hejtman Michal Hašek ale bude na pietě za nevinné oběti násilného vyhnání brněnských Němců z května 1945 chybět.
Oficiální pozvání od primátora Brna Petra Vokřála (ANO) odmítl.
„Na události konce války nelze nahlížet očima 21. století. Pojem ‚násilné vyhnání‘ v dopise primátora je silná káva. Není to neúcta, ale pozvání nepřijmu,“ vzkázal hejtman primátorovi přes Facebook před dvěma týdny.
„Nejedná se o mé osobní pozvání, ale o pozvání města Brna. Pokud pan hejtman vnímá tento akt jako podporu nacistů, vůbec nepochopil, o co se jedná,“ reagoval Vokřál.
Brno vyjádřilo lítost nad divokým odsunem
Hejtman v poslední době nevynechá příležitost, aby se k odsunu Němců vyjádřil. „Pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 z jižní Moravy, za popravené odbojáře v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna, za arizovaný majetek?“ kritizoval hejtman úterní usnesení, které schválili brněnští zastupitelé.
Vyjádřili v něm lítost nad vyhnáním Němců z města a odmítli princip kolektivní viny, kvůli kterému museli Němci odejít. (o deklaraci jsme psali zde)
Historik David Kovařík, který se zabýval událostmi kolem brněnského pochodu, k tomu poznamenává: „Problematika česko-německých vztahů by neměla sloužit jako nástroj politického boje. Toho jsme bohužel v poslední době dost často svědky a obávám se, že se s tím budeme setkávat i při oslavách 70. výročí brněnského pochodu,“ myslí si Kovařík.
Jihomoravský opoziční zastupitel Jan Vitula (TOP 09) má jasno - hejtman si protiněmeckými vyjádřeními dělá politickou kampaň. „Jižní Morava má poměrně rozsáhlá území, z nichž byli po válce vysídleni Němci. Dnes tam žijí Češi, ve kterých někteří politici vzbuzují dojem, že se mají ještě dnes bát o svůj majetek,“ řekl Vitula.
Náklonnost k Rusku dává Hašek najevo na Facebooku
Zatímco na pietu za nevinné oběti násilného vyhnání brněnských Němců Hašek nepůjde, na několika místech kraje položil v minulých týdnech věnce k hrobům padlých rudoarmějců. Za doprovodu ruského konzula Andreje Šaraškina a někdy také se svatojiřskou stuhou na klopě.
Oranžovočerná stuha je symbolem vítězství Sovětského svazu nad nacismem. Ale také dnešních proruských rebelů na východní Ukrajině.
A náklonnost k Putinovu Rusku dává Hašek najevo i na svém Facebooku. To ale budí mezi experty rozpaky. Jihomoravský hejtman, který nejen s občany kraje velmi aktivně komunikuje na Facebooku, na svém profilu často sdílí články různých zpravodajských webů.
Mezi zdroji, ze kterých politik čerpá, jsou ovšem i Aeronet, AC24 nebo První zprávy. Weby, které odborníci označují za účelovou propagandu putinovského Ruska. Jak uvedl týdeník Respekt, před serverem Aeronet, jehož článek šířil hejtman loni v prosinci, dokonce varovala Bezpečnostní informační služba ve své zprávě za rok 2014.
„Žijeme ve svobodné demokratické zemi, ve které platí svoboda projevu. Je tedy mojí věcí, jaké příspěvky sdílím na svém soukromém Facebooku,“ tvrdí Hašek.
Prezentuje se jako marketingový produkt, míní novinář
To si ale nemyslí slovenský středoškolský učitel a aktivista Juraj Smatana, který sestavuje seznam prokazatelně propagandistických webů.
„Tyto servery vědomě šíří kremelskou propagandu, nenajdete v nich negativní článek o politice Vladimira Putina. Facebooková stránka veřejně činné osoby není nějaká její osobní záležitost. Používá ji pro komunikaci s voliči, monitorují ji novináři, takže se ničím neliší od vydávání vlastních novin. Politici by se měli zamyslet, jaké informace podporují svým jménem a autoritou veřejné funkce,“ upozorňuje Smatana.
A podobně to vidí i akademici. „Pokud podobné weby sdílí hejtman, dodává jim zdání legitimity. Vybírá si zprávy, které vyhovují jeho pohledu na svět, a že je nachází zrovna tam, je docela zvláštní,“ myslí si Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií na FF UK.
Dělat z Haška zapáleného příznivce Kremlu ale podle jeho znalců není možné.
Politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, která má blízko k ČSSD, Haška označuje za pragmatického politika, pro něhož byly vždy v popředí ekonomické vztahy než ideologie. „Část sociální demokracie má podobné názory jako on. A část straníků připouští, že debatu ve straně na toto téma záměrně neotevírají,“ říká Jelínek.
Podle Ondřeje Kundry, redaktora týdeníku Respekt, který hejtmanovy aktivity dlouhodobě sleduje, Hašek přesně ví, jaké zprávy mezi voliče šíří. Jeho vstřícný postoj vůči Putinově politice a odmítavý vztah k vyrovnání se se zločiny Čechů na Němcích totiž mezi jeho voliči není menšinový.
„Hašek souzní s tím, co je přirozeným myšlenkovým proudem v české společnosti a může přitáhnout i další voliče,“ říká Kundra a dodává, že Hašek používá sociální sítě podobně, jako vystupuje v politice. „Prezentuje sám sebe jako nějaký marketingový produkt. Je to i proto, že jeho politika je relativně ideově neukotvená,“ je přesvědčený Kundra.
Haškův politický spojenec Miloš Zeman právě protiněmecké nálady využil v prezidentské kampani a proruské postoje zase silně dává najevo po nástupu do úřadu.
„Když prezident jede do Moskvy, kde jedná s Putinem především o ekonomických tématech, členy sociální demokracie, kteří politiku vidí jen jako předpolí ekonomiky, to může povzbudit říkat své názory nahlas,“ dodává politolog Jelínek na adresu Haška.
