Hned v sousedství vily Stiassni v brněnské Masarykově čtvrti stojí desítka bytových domů. Bydlení poblíž exkluzivní lokality však kazí fakt, že silnice i chodníky se často nachází ve špatném stavu. Podle zákona by se o ně měl starat jejich vlastník, v tomto případě město, situace nejen zde je ovšem komplikovanější. Zatímco vydrolený asfaltový a betonový povrch má v majetku Brno, pozemek pod ním patří státu.
„To jste sem měl přijít před rokem, teď už to u naší bytovky máme opravené,“ ukazuje jedna z místních obyvatelek na zřejmě jediný zrekonstruovaný chodník podél silnice. Ta však stále připomíná tankodrom a u garáží, k nimž cesta vede, není po zpevněné vrstvě ani památky – pokud ji svépomocí nevytvořili místní.
„Schody k zastávce jsou stále ve stejném stavu jako při jejich výstavbě v 60. letech,“ popisuje žena další neduh místního sídliště. Každý stupeň je jinak vysoký, po mnoha letech i různě nakloněný. „Tam je vidět, že se do toho padesát let nedala ani koruna. Lidé si stěžují, ale stát do toho investovat nechce, protože on jen vlastní pozemek, a my jako město zase nechceme dát peníze do něčeho, co je na cizím majetku,“ vysvětluje brněnský radní pro oblast majetku Jiří Oliva (ČSSD).
Ten se nedávno chlubil, jak město se státem vyjednalo směnu za více než 300 milionů korun. Brno se tak zbavilo nepotřebných pozemků, například těch zastavěných budovami soudů, a naopak získalo parcely v rozvojových částech.
Každý pozemek má svá specifika, hlásí úřad
Oliva však měl ambici, že vyřeší také zmíněné letité potíže s pozemky státu pod silnicemi a chodníky. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) totiž vlastní přibližně 2 500 různě velkých nemovitostí a nemalá část z nich komplikuje nejen údržbu, ale i možný budoucí rozvoj města. Radní si představoval, že jedním bezúplatným převodem se pozemky přesunou pod město a bude po problému.
Zástupci úřadu však tuto vizi rychle zavrhli. „Každý pozemek má svá specifika, která je potřeba při jeho převodu individuálně zohlednit. Například zda není dotčen restitučními nároky či zda jsou splněny podmínky pro jeho bezúplatný převod,“ sděluje mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová s tím, že od roku 2018 úřad Brnu bezplatně převedl více než 1 700 pozemků o celkové výměře přesahující 429 tisíc metrů čtverečních.
Hrboly, díry, kanály na kopci. Lidé ve Znojmě si fotí zfušované chodníky |
Více než opravy silnic, které mají na starosti Brněnské komunikace, vadí obyvatelům i politikům údržba zeleně. „Těžko lidem vysvětlíte, proč v jedné části ulice probíhá jinak než v další. U nás například sekáme trávu šestkrát ročně, stát ale jen dvakrát,“ zmiňuje starosta Židenic Petr Kunc (nez.). Konkrétně v jeho městské části jde třeba o ulici Viniční, která je částečně v majetku státu. A stejné je to i u sídliště vedle vily Stiassni, kde část parcel patří městu, ale většina stále spadá pod stát.
„ÚZSVM provádí práce tak, aby předešel případným škodám na majetku nebo zdraví osob. S Hasičským záchranným sborem spolupracujeme na kácení a ořezech stromů,“ reaguje Tesařová.
Podle Kunce je však dvojí vlastnictví komplikací i kvůli uložení inženýrských sítí. „Dělá to zbytečné problémy, musí se to řešit různými smlouvami,“ podotýká. Podle něj je logické, že u některých pozemků má stát zájem na tom, aby je dál vlastnil nebo co nejvýhodněji prodal, to však není případ zeleně a parcel pod chodníky.
Převod trvá několik let
Postoj ÚZSVM ovšem nedává příliš naději, že by se tyto komplikace povedlo rychle odstranit. „Převedení pozemků i ve veřejném zájmu, například místní komunikace, trvá v řádu tří až pěti let,“ přibližuje vlastní zkušenost starosta brněnských Chrlic Lukáš Fila (nez.). Připomíná také, že stát péči o své nemovitosti nezvládá, a tak údržbu zajišťují různé spolky.
Občas se do ní „nadivoko“ pouští i přímo městské části. „Například v případě trávy na ulici Barvičova, kde pás zeleně v naší správě navazuje na pás ÚZSVM, sečeme i tento pozemek. Lidé nerozlišují majitele, proto považujeme v těchto případech za vhodné zajistit údržbu z naší strany,“ říká mluvčí městské části Brno-střed Kateřina Dobešová.
Co dřív bylo plevel, už nevadí. Teplejší klima mění zeleň ve městech |
Brnu nejspíš nezbude jiná cesta než ta dosavadní, tedy postupně diskutovat pozemek po pozemku, připravovat k nim jednotlivé materiály pro zastupitele a jeden po druhém je schvalovat. „Svým krokem jsem chtěl ulevit právě také úředníkům, protože je s tím strašné práce. Nejen u nás, ale i na ÚZSVM,“ poznamenává Oliva.
S vedením úřadu je aspoň domluvený, že město dá dohromady priority, které se budou vyřizovat přednostně. „Budou to lokality, kde zaznamenáváme požadavky či stížnosti od občanů, a dále rozvojové části,“ přibližuje Oliva. Jako příklad dává úzký „proužek“ státu na Kamenném vrchu, kde se plánuje bytová výstavba.
