Pondělí 30. listopadu 2020, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 30. listopadu 2020 Ondřej

Co dřív bylo plevel, už nevadí. Teplejší klima mění zeleň ve městech

  10:47
Místo dokonale střiženého hustého pažitu přerostlý trávník a v něm pampelišky. I tak některá jihomoravská města reagují na dlouhodobé sucho. Péče o takzvanou mimolesní zeleň se zcela mění.

Na řadě míst ve městech dostávají před zastřiženým trávníkem přednost louky s pampeliškami, jetelem a dalšími rostlinami. Lépe totiž drží vodu. | foto: Martina ČermákováHobby.cz

Už několik let mají v Břeclavi pokusné plochy s pestrou směsí lučních bylin, které se nesekají a většinu vegetačního období pěkně kvetou. Zatím jsou to nevelké loučky na Kuffnerově nábřeží a na Zámeckém náměstí.

Diskutuje se tam ovšem i o podobě městských trávníků, horké letní období totiž lépe snáší delší tráva, která víc stíní a drží vláhu.

„Na druhou stranu občané mají zažité, že tráva musí být posekaná, takže případné změně bude muset předcházet i určitá osvěta,“ míní mluvčí radnice Jiří Holobrádek.

V Blansku jsou ještě dál – anglické trávníky ve městě vůbec nemají. Záměrně vyšší trávu kosí jen třikrát až čtyřikrát ročně. A plevele? Ty jsou vítané.

„Smetanku lékařskou, jeteloviny nebo jitrocel chemicky ani mechanicky z trávníků neodstraňujeme,“ poukazuje za město mluvčí Ondřej Požár.

Náklady na péči strmě rostou

V nezavlažovaných trávnících má „plevel“ nezastupitelnou funkci i v Brně. Správci zeleně také některé bylinné druhy podporují alternativními metodami údržby. V parku pod Špilberkem se tak pasou poníci a v předjaří regenerují trávníky pomocí bran tažených koňmi. Nezatravněná místa pak dosévají jetelotravní směsí.

Jižní Moravu sužuje dlouhodobé sucho

I tady jsou místa, která správci zeleně jen sečou – třeba svahy Špilberku, louku v Lužánkách a bývalou sjezdovku ve Wilsonově lese. Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna ale podotýká, že i anglické trávníky mají svoje místo.

Města na jihu Moravy se shodují, že náklady na péči o zeleň strmě rostou. Například loni v létě ve Vyškově navezli k rostlinám každý pracovní den šest kubíků vody. Účet za vodu jim tak narostl o zhruba 400 tisíc korun. Víc než dvojnásobek platí za zalévání stromů také v Blansku, 380 tisíc korun.

Náklady zvyšuje i fakt, že většina měst mění technologii a používá zálivkové vaky. Vyjma Blanska, kde je podle vedoucího odboru komunální údržby Martina Skláře při pokusu o jejich zavedení vandalové rozřezali dřív, než voda odtekla ke kořenům. Další peníze polykají i látky pro lepší absorpci vody a živin nebo provzdušňovací sondy, které se vkládají do půdy.

V Brně se kromě „přiživování“ snaží i o změnu koncepční – zajištění dostatečného místa pro kořeny. To se dá zařídit většími nezpevněnými záhony nebo instalací takzvaných prokořenitelných buněk, které pod povrchem vymezují dostatečný prostor pro kořenový systém stromů a zároveň chrání podzemní vedení sítí.

Takové použili například při rekonstrukci Dominikánského náměstí a další místa jsou v plánu. Lepší vsakování vody se zase řeší spádem zpevněných ploch do záhonů, zapouštěním obrubníků či jejich přerušování.

Ve Znojmě už žádné lípy. Český národní strom hyne

Při výsadbě dostávají přednost stromy, keře i byliny lépe snášející sucho. V Břeclavi proto loni na parkoviště na Slovácké ulici vysázeli liliovníky tulipánokvěté, javory mléče, jerlíny japonské a trnovníky akáty. Pro nové parkoviště u nemocnice byly vybrány jasany ztepilé, duby letní a platany.

Ve Znojmě už má utrum lípa, český národní strom. Letos totiž padlo celé stromořadí, téměř čtyři desítky lip v Pražské ulici. Nejspíš kvůli solení silnice usychaly, škodily jim dřevokazné houby a větve padaly na chodník. Nahradily je tak platany.

Brno si oblíbilo třešně, višně a slivoně. Mají dobré vlastnosti, velkou tvarovou variabilitu a navíc hezky vypadají. Velké uplatnění má i javor babyka a na rozdíl od Znojma tu mají lípy pořád zelenou, ale ty s přívlastkem plstnatá. Dále akáty, hlohy, jerlíny, platany.

Tím, že jsou dřeviny kvůli dlouhodobému suchu slabší, snadno se na nich množí choroby a škůdci. Vedro navíc napomáhá jejich rychlému šíření z okolních zemí.

„Mohou se u nás tak brzy objevit škůdci, se kterými jsme se dosud nesetkávali. Z brouků je to například bourovčík toulavý, jehož larvy nejen poškozují listy dřevin, ale chloupky navíc působí i silné alergické reakce či astmatické záchvaty u lidí,“ vysvětluje Jaroslav Kolařík, arborista společnosti Safe Trees, která se na péči o mimolesní zeleň specializuje.

„Oslabení má často za následek napadení stromů sypavkami či hnilobou, které vedou k urychlení zániku takových stromů,“ dodává Kolařík. Arboristé přitom na řadu z těchto hrozeb teprve hledají řešení.

Za miliardu vysází milion stromů

O milion stromů víc bude za čtyři roky růst na jižní Moravě. Postarat se o to chtějí místní akční skupiny (MAS), kterým se podařilo získat na výsadby miliardovou dotaci. V půdě je už nyní na deset tisíc nových stromů, další by měly rychlým tempem přibývat.

„Snažíme se vysazovat tradiční druhy a odrůdy, které jsou odolné vůči suchu. Testujeme, které ovocné druhy jsou vhodné, a to i ty méně známé, jako jsou třeba břekyně, oskeruše, moruše nebo dříny,“ říká Vít Hrdoušek, předseda krajské sítě MAS Jihomoravského kraje.

Do projektu Milion stromů pro krajinu se prostřednictvím svých místních akčních skupin zapojilo už několik desítek jihomoravských obcí. Příspěvek od MAS ale mohou získat i soukromníci. „Věříme, že do roku 2022 nebo 2023 bychom skutečně mohli vysadit na jižní Moravě milion stromů. Peníze by nám měly postačit jak na výsadbu, tak na tříletou údržbu,“ poznamenal Hrdoušek.

Z jižní Moravy by se projekt měl postupně rozšířit po celé republice. „Stromy jsou základní ekosystémová jednotka. Stabilizují půdu, zadržují vodu, kterou ochlazují okolí, a díky tomu vzniká mlha a rosa. Bez stromů se krajina stává stepí a v extrémních případech horkou pouští, jak to známe i z některých měst,“ popisuje nenahraditelnou roli stromů v krajině Hrdoušek.(sol)

  • Nejčtenější

Žena s pomocí partnera porodila v autě, její slova dojala operátorku záchranky

Za dramatických okolností se stali rodiči partneři z jižní Moravy, kteří nestihli dojet do porodnice. Jejich dcera tak...

Boty se srolují do kapsy. Firma z Brna proráží s nápadem v USA i Kuvajtu

Brněnská značka Skinners uspěla s unikátním hybridem mezi ponožkou a botou pro sport i běžné chození. Za čtyři roky...

Žena s pozemky zemřela v Osvětimi. Stát marně hledá příbuzné kvůli stavbě D55

Premium Pozemky po obětech holokaustu brání malým projektům i obřím stavbám. Desítky tisíc jsou jich na Břeclavsku a...

Miliardář pro Zbrojovku? Prodej brněnského fotbalového klubu neklapl

Premium Brněnský fotbal minula velká šance postavit se na nohy. Vizi, jak na to, má průmyslník Igor Fait. Jenže se s majitelem...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vlaky mezi Brnem a Prahou na rok zastaví oprava trati, cesta potrvá déle

Tisíce cestujících denně svezou vlaky na koridoru mezi Brnem a Českou Třebovou. Napřesrok však cestování na této trati...

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

  • Další z rubriky

Na Moravu a její tradice nedá dopustit, do MasterChefa přišla i v kroji

Vybojovala si titul sedmé nejlepší amatérské kuchařky v soutěži MasterChef Česko. Viktorie Hrazdílková z Kyjova na jihu...

Poníci z Podyjí se množí, část stáda se odstěhuje do nových rezervací

Už osmnáct exmoorských poníků pobíhá po mašovické pastvině v národním parku Podyjí. Mezi nimi i čtyři hříbata, která se...

Oprava mostu na tahu k Vídni finišuje, okolní silnice jsou ale zničené

Dlouho očekávané zprovoznění opravovaného mostu přes novomlýnské nádrže na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov se...

Zbytky z kuchyně do nádrže. Brňané budou pohánět autobusy svými odpadky

Už nyní má brněnský dopravní podnik vůbec největší českou flotilu autobusů jezdících na stlačený zemní plyn známý pod...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Tahák: 20 klávesových zkratek, o nichž jste možná neměli ani potuchy

Uživatelé Windows jistě znají notoricky známé klávesové zkratky jako Alt + F4, Alt + Tab, Windows + E, Windows + C,...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...

Promoření? Odvážný sen, tragické následky. Stádní imunita funguje jinak

Jak se nejlépe zbavit covidu-19? Už od jara mluvili někteří odborníci o kontroverzní strategii známé jako „promořování“...