Zpočátku ji plicní lékařství moc neoslovilo, přesto mu nakonec zasvětila celou svou kariéru.
„Po promoci jsem pracovala na interně a neurologii v nemocnici v Tišnově, ale musela jsem odjet zastupovat kolegu do nemocnice tuberkulózy a plicních nemocí v Babicích nad Svitavou. Vůbec se mi tam nechtělo a slzela jsem, že musím odejít,“ vzpomíná Jana Skřičková.
„Během krátké doby práce jsem však poznala, že právě plicní lékařství chci v životě dělat,“ popisuje přední odbornice na diagnostiku a léčbu rakoviny plic.
Plíce mají málo senzitivních zakončení, bolest se proto objevuje až ve chvíli, kdy plicní nádor prorůstá do okolí.
Jana Skřičkovápneumoložka
V době, kdy jste začala působit jako přednostka kliniky, bylo žen v takových funkcích poměrně málo. Mění se to?
Je pravda, že nás moc nebylo. Teď už je žen více, ale ve vedoucích funkcích stále převažují muži. Myslím si, že se to brzy změní. Mezi studenty, kteří v posledních letech přicházejí na výuku na naši kliniku, jednoznačně převažují ženy. Medicínu ukončí více žen než mužů, takže v budoucnu bude ve vedoucích pozicích více žen.
Slyšela jsem, že jste jakožto pneumoložka byla kuřačkou. Jak to?
Opravdu jsem kouřila, i když jsem pracovala na pneumologii. Měla jsem období, kdy jsem kouřila, a pak zase přestala. Nebyla jsem společenský kuřák, zapálila jsem si spíš doma. Měla jsem štěstí, že nikdo z mých partnerů nebyl kuřák a že se to mým dětem vůbec nelíbilo, takže mě zavíraly na balkoně. (směje se) Po nějaké době jsem kouřit přestala. Hodně jsem se styděla, že jsem pneumoložka a sama kouřím.
Sama jste tedy příkladem, že se dá s kouřením zdárně přestat...
Jde to, ale člověk musí chtít a jít si za tím. Je jasné, že lidé mají abstinenční příznaky, mně se třeba zdály sny, že jsem si zapálila. Potom jsem se probudila a byla nešťastná, že jsem to nevydržela. Pokud se člověk rozhodne nekouřit, tak už by si neměl nikdy znova zapálit. Neví, kdy do toho zase spadne.
Celou kariéru se věnujete diagnostice a léčbě rakoviny plic. Jak se medicína v tomto oboru v průběhu let posunula?
Když jsem začala na oddělení pracovat, tak nešlo pro pacienty s rakovinou plic mnoho udělat. Léčba byla ve srovnání s dneškem velmi omezená. Po nějaké době však přišlo období, kdy jsme poprvé viděli na rentgenu, že se nádor po léčbě zmenšuje. Díky pokrokům v onkologii se dnes dožití určité skupiny pacientů výrazně prodloužilo. V osmdesátých letech byla doba přežití pacientů s pokročilou rakovinou plic šest až osm měsíců, postupně však přišly nové metody léčby, které tuto dobu posunuly. Například díky cílené biologické neboli terčové léčbě a imunoterapii se teď někteří pacienti dožívají tří až čtyř roků.
Rakovina plic je v dnešní době poměrně velkým strašákem. Jak zákeřné je toto onemocnění?
V nízkém stadiu lze odstranit nádor operací nebo určitým způsobem ozařování. Pokud je však rakovina plic diagnostikována v pokročilých stadiích, jedná se o nevyléčitelné a smrtelné onemocnění, protože nádor už prorůstá z původního místa do okolí, nebo vytvořil další metastázy. A to už je příliš pozdě.
Dochází ke včasným nálezům, nebo se rakovina plic většinou podchytí až v pozdějším stadiu?
Jen u dvaceti procent pacientů je diagnostikována ve stadiu, kdy lze odstranit operací. U těchto lidí je mnohem větší šance na pětileté a delší přežití. Čím je nádor menší, tím déle mohou pacienti žít. Záludnost rakoviny plic je v tom, že v nízkých stadiích nádor nevyvolává žádné příznaky. Když pacient přijde kvůli příznakům, tak se jedná o pokročilé onemocnění. Tam už se hraje o to, aby se prodloužil život v co nejvyšší kvalitě, ne o vyléčení.
Proč se příznaky objevují až v pokročilém stadiu?
Plíce mají velkou kompenzatorní schopnost, to znamená, že jedna plíce zvládne na nějaký čas převzít funkci i za tu druhou. Když se objeví příznaky, tak je většinou už jedna celá plíce postižená.
Jaké tyto příznaky jsou?
Do těch hlavních patří dušnost, chrapot nebo dráždivý kašel, který je však odlišný, než mají kuřáci. Dalším příznakem je vykašlávání krve a bolest na hrudníku, ta také přichází pozdě. Plíce mají totiž málo senzitivních zakončení, bolest se proto objevuje až ve chvíli, kdy plicní nádor prorůstá do okolí.
Jak častá je rakovina plic v české populaci?
Jde o čtvrté nejčastější onkologické onemocnění u nás. Co se však týče úmrtnosti, je na prvním místě. Za rok 2018 bylo v Česku nově diagnostikováno 6 459 pacientů s rakovinou plic, ve stejném roce zemřelo 5 275 pacientů. Podlehne jí až 85 procent z nich.
Jsou rakovinou plic ohroženi především starší lidé?
Nejčastěji je diagnostikována u věkové skupiny od 55 let do konce 74. roku. Zcela výjimečně se může vyskytnout i u dětí, v malém procentu se vyskytuje u mladistvých. Pamatuji si, že jsme měli v péči i osmnáctiletou pacientku.
Jak můžeme snížit možnost, že nás rakovina plic potká?
Nikdy nezačít kouřit. A uvědomit si, že má smysl přestat v každém věku. Nikdy není pozdě přestat kouřit.
Jaké další příčiny mohou rakovinu plic způsobit?
Mezi rizikové faktory patří kromě kouření i práce s azbestem, radioaktivní látky a ionizující záření. Nebezpečná jsou také opakovaná plicní onemocnění, konkrétně třeba zápaly plic a prodělaná tuberkulóza. Vliv má samozřejmě také znečištění ovzduší.
Jak vysoké riziko onemocnění mají kuřáci?
Ten, kdo vykouří takzvaných dvacet balíčko-roků, tedy množství cigaret, které odpovídá tomu, jako kdyby dvacet let kouřil dvacet cigaret denně, má přibližně dvacetkrát vyšší riziko, že onemocní rakovinou plic, než nekuřáci.
Jsou bezdýmové alternativy kouření jako třeba elektronické cigarety nebo IQOS zdravější?
Je pravda, že elektronické cigarety i IQOS jsou méně škodlivé než klasické cigarety. Nedá se však říct, že by škodlivé nebyly. Obsahují velkou dávku nikotinu a jejich používáním se může závislost na něm ještě prohloubit. Na cigaretách je nejhorší tabákový kouř, který poškozuje sliznici plic. V elektronických cigaretách jsou však také látky, které jsou škodlivé. Dochází v nich k zahřátí likvidu a rozkladu glycerolu, který může ve vysoké dávce poškodit plíce. Nemusí vyvolávat rakovinu plic, ale může vyvolávat jiné plicní potíže.
Existuje možnost, jak odhalit rakovinu plic zavčas a snížit tak úmrtnost pacientů?
Od začátku ledna byl spuštěn program vyhledávání karcinomu plic v rizikových skupinách, který se podařilo prosadit po letech plánování. Je hrazený plátci péče a určený pro jedince, kteří vykouřili dvacet balíčko-roků a jsou ve věku 55 až 74 let. Mohou se hlásit u svých praktických lékařů, kteří je pošlou k pneumologovi. Pokud jedinec splňuje kritéria a má ochotu odvykat kouření, je odesílán na radiologické pracoviště k nízkodávkovému CT. Když je nález podezřelý z nádorového onemocnění, je odeslán k další diagnostice a léčbě. V evropské studii z roku 2018 bylo jednoznačně prokázáno, že ve skupině lidí, která byla sledována právě tímto CT, se snížila úmrtnost na rakovinu plic až o 26 procent.
Co je vlastně na vaší práci nejsložitější?
V pneumologii, jako v každém lékařském oboru, musí člověk uvažovat nad léčbou pacienta tak, aby pro něj vybral tu nejprospěšnější a zároveň mu neublížil. Někdy je stav nemocných takový, že i když má člověk tu nejlepší vůli, může mu užití onkologické léčby zhoršit kvalitu života. Musíme vybrat správný lék, ale také se správně rozhodnout, jestli vůbec léčit. Někdy se rozhodneme radši pacienta neléčit. Je jich menšina, ale jsou takoví, které bychom spíše poškodili.
