Institut cirkulární ekonomiky, s nímž brněnský dopravní podnik a vodárny na tomto projektu spolupracovaly, za projekt nedávno získal ocenění ve světové ekologické soutěži Energy Globe.
„Pomocí bakterií se z prošlých potravin, zbytků jídel či z odpadní vody vyrobí bioplyn, který se díky speciální technologii upraví na biometan. Ten je vlastnostmi identický se zemním plynem,“ vysvětlil jeden z iniciátorů projektu a absolvent Masarykovy univerzity Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.
Po loňském pilotním odzkoušení se tímto směrem v Brně ovšem nepokračuje. I kvůli tomu, že vodárny mají s bioplynem jiné plány.
Nicméně úspěšný projekt z Brna do ztracena nevyšel – inspirovali se jím v Praze a v blízké době se do něj pustí i jihomoravská společnost Ronyenvi. Její ředitel Milan Chlup navazuje na mateřský podnik zajišťující pro jiné firmy logistiku. Převoz různého materiálu pro zákazníky mu vnukl myšlenku začít svážet bioodpad a vyrábět z něj palivo.
„Bioodpadu přibývá. I díky hnědým popelnicím ho lidé častěji třídí. My tak dokážeme v regionu zpracovat odpad a pohánět z něj naše auta,“ nastínil plán šéf společnosti z Rudky u Kunštátu na Blanensku.
Hodlá proto postavit bioplynku, kde palivo vyrobí. „Kompostu na pole bude pořád dost,“ dodal s tím, že stejně můžou postupovat i zemědělci v obcích, kde bioplynky vyrostly už v minulosti.
Syntetická oblečení trhají na kupu vláken
Cirkulární ekonomika, tedy využití odpadu jako zdroje, začíná být pro řadu firem časté téma. Na jihu Moravy jsou desítky takových společností a jejich počet dál roste. Poslední měsíce se více zapojuje i Jihomoravské inovační centrum.
„Chceme s podnikateli mluvit o tom, že když vyrábí nějaký produkt a vzniká z něj odpad, zda je nenapadá, jak by se dal využít. Nebo se díváme po jiných firmách, které takový odpad dokážou zpracovat,“ přiblížil mluvčí centra Martin Gillár.
Společnost z Rudky u Kunštátu se navíc na využití odpadů podílí i dalším způsobem. Sváží totiž vyhozené oblečení ze speciálních kontejnerů boskovické firmy Textil Eco. Ta má své oceňované „tučňákové koše“ na sedmi tisících stanovištích po celém Česku. Oblečení a další textil třídí a dál prodává, jen velmi malé procento totiž vyplní poptávka charit.
„Pro odběratele dokážeme být u některých materiálů trvalým a pravidelným dodavatelem,“ sdělila Michaela Náplavová z firmy, která má zhruba 200 zaměstnanců. O dodávky se tak zajímají i průmyslové podniky, které zpracovávají oblečení z umělých vláken.
Jedním ze zákazníků je i podobně velká společnost Retex z Moravského Krumlova, která kromě roztrhání oblečení ze syntetiky na kupu vláken využívá také odpad v podobě PET lahví. „Chceme se zaměřit i na technické textilie, třeba pásy z aut či kurtny – také z nich se dá opět něco vyrobit,“ sdělil manažer strategického rozvoje Marek Urban.
Jejich produkty z odpadu najdou následně uplatnění v automobilu jako koberečky či izolace. Do stavebnictví dodávají i tímto způsobem vyrobené geotextilie, třeba na zelené střechy. Spolupráci s Textil Eco tak chtějí dál prohloubit.
Zpracování suti by ušetřilo tři a půl miliardy
Využití odpadů, ať už energeticky, či recyklací, bylo vedle robotizace a digitalizace velkým tématem i na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde konferenci pořádal právě Institut cirkulární ekonomiky i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Právě zástupci tohoto resortu vyzdvihli, že jihomoravské firmy a další zdejší instituce jsou často oceňované v soutěži Přeměna odpadů na zdroje.
Hned v prvním ročníku v roce 2017 získala první místo brněnská firma Pogotech, nyní Erc-Tech, která se zaměřuje na recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Jinými slovy dokáže ze stavební suti vyrobit beton ve stejné kvalitě jako ten, který vzniká klasickou cestou.
„Asi 90 procent druhotných surovin ze stavebnictví se nevyužívá a končí na skládkách. Přitom se dají znovu efektivně využít,“ popsal šéf společnosti Pavel Gorecky.
Stavební suť podle něj představuje necelou polovinu objemu všech odpadů vyprodukovaných v České republice. „Pokud by se plně využilo našich znalostí, ušetřilo by se u nás ročně více než 3,5 miliardy korun a emise oxidu uhličitého by klesly o více než jeden milion tun,“ tvrdí Gorecky.
Ministerstvo průmyslu chce využití odpadů podporovat. Také proto, že dnes mají výrobky z nich vyšší cenu či jsou nevýhodné. Palivo z bioodpadu nemá tak velkou dojezdovou vzdálenost jako nafta, geotextilie vzniklé recyklací jsou dražší než klasické.
„Věřím, že se to změní díky intenzivní podpoře vědy, výzkumu a vývoje, již nyní poskytujeme. Aplikace inovativních technologií v průmyslové výrobě, stavebnictví či zemědělství přechod na oběhové hospodářství urychlí,“ prohlásil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
