To je jeden z důvodů, proč nemocnice omezila plánované operace a z 25 sálů se zákroky provádějí jen na třinácti.
„Můžeme říct, že všude začíná chybět personál. V nemocnici jsou na sebe navíc všechny profese navázané, proto jsme museli omezit provoz na operačních sálech,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá.
Dalším důvodem k omezení plánovaných zákroků je, že nemocnice chce mít volná lůžka pro pacienty s koronavirem, kterých nyní má zhruba sto. V nemocnici pracuje skoro šest tisíc lidí, z toho je přes tisíc lékařů a přes dva tisíce sester, další jsou například ošetřovatelé, sanitáři a podobně.
Fakultní nemocnice u svaté Anny má 59 pozitivních případů. „Z toho je jedenáct lékařů, 42 nelékařských pracovníků a šest fyzioterapeutů,“ přiblížila mluvčí Dana Lipovská. I zde byly omezeny plánované operace.
Ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák už dříve uvedl, že pokud by situace trvala, musela by kvůli nedostatku sester některá oddělení zavřít. „Hledáme akutně dobrovolníky z řad studentů medicíny nebo vyšších zdravotních škol. Jde samozřejmě o placenou práci a snažili bychom se přizpůsobit jejich výukovému režimu,“ uvedl Vajdák. Zařízení má přes 2 100 zdravotníků včetně lékařů a sester.
Primární je studium, zní z univerzity
Také krajský koordinátor péče o nakažené koronavirem Vladimír Šrámek by zapojení mediků uvítal, to ale zatím moc možné není. „Vyhlášení pracovní povinnosti není a fakulty chtějí zatím udržet praktickou výuku, tedy mediky ve škole,“ vysvětluje.
Potvrzují to i slova děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martina Repka. „Primární snahou a potřebou našeho státu by mělo být umožnění jejich studia tak, aby se mohli jako plnohodnotní zdravotníci zapojit do pomoci našemu zdravotnictví. K tomuto cíli směřuje současné úsilí vedení fakulty,“ řekl.
I přesto se nemocnice snaží mediky získat. Těm, kteří chtějí pomoct u lůžek, je slíbeno, že na případné absence ve škole se bude pohlížet s tolerancí.
„Obracíme se na Studentskou komoru a zájemce se snažíme zachytit k pomoci ve volném čase a částečně i na úkor praktické výuky. Daří se to jen v jednotkách, ale slibujeme si, že se naše úspěšnost zlepší,“ poukazuje koordinátor Šrámek.
Povolání mediků na pomoc nemocnicím by měla dnes odpoledne na návrh ministerstva zdravotnictví projednat vláda.
Kde medici pomohou určitě, je hygienická služba. Do boje s covidem a trasování a zadávání dat do počítače je nyní zapojeno zhruba 200 lidí. Dnes se konalo školení několika mediků a šestnácti policistů, kteří by se měli zapojit do procesu už během tohoto týdne. Na linkách jihomoravské už také pomáhají lidé z krajského úřadu a hygienici také jednají s brněnskými veletrhy o zapojení jejich zaměstnanců do trasování.
Kloktejte ústní vodu, radí lékař
Nestíhají už ani praktičtí lékaři. „Tlak na nás je extrémní. Problém je, že spousta lidí nejde cestou spojení s hygienou. Pak s pacienty pátráme, hledáme, zjišťujeme, obtelefonováváme my. Je to nesmírně složité a obtěžující, když máme normálně ordinovat,“ líčí předseda Sdružení praktických lékařů na jihu Moravy Ivo Procházka.
Lidé volají i v případě, kdy je aplikace eRouška upozorní na rizikový kontakt. Přitom stačí, aby se člověk hlídal a kontaktoval praktika až ve chvíli, kdy má vážnější příznaky.
„Jinak by systém zkolaboval. Je třeba si analyzovat, o jak těsný kontakt šlo, a udělat zvýšený dozor sám sobě. Mít roušku, umývat si ruce, minimalizovat kontakt a já doporučuji jako prevenci kloktat třikrát denně ústní vodu,“ dodává Procházka.
Zdrženlivý je i k návrhu ministra zdravotnictví, že by praktici mohli plošně testovat v podstatě všechny zájemce do 14 dnů. „Můj názor je, že je to ve standardních sestavách jeden lékař a jedna sestra nereálné,“ myslí si.
