Projekt, který developerská společnost Reko naplánovala mezi Moravanskou a Břeclavskou ulicí, by jim mohl přivést až dva tisíce nových sousedů, a to nechtějí.
Místní se také strachují, že by přistěhovalci mohli narušit zažité pořádky.
"Vzhledem k tomu, že navržené byty architektonicky připomínají paneláky, obáváme se, že budou levné a přivedou nám sem ne úplně slušné lidi," svěřil se mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich.
"Jsem ochotný diskutovat o všem, i o vzniku nové městské části jen pro Přízřenice a Dolní Heršpice. O jejich odtržení ale v žádném případě," řekl brněnský primátor Roman Onderka.
Kvůli odtržení chtějí referendum
Zástupci občanského sdružení Samostatný jih ale upozorňují, že s osamostatněním Přízřenic a Dolních Heršpic to myslí zcela vážně. Obdobné příklady z nedávné minulosti lze najít přímo v kraji.
V roce 2006 se Ladná po třiceti letech odtrhla od Břeclavi. "Sledujeme dlouhodobě situaci u obcí, kterým se to podařilo už dříve. A vedou si dobře," míní Reich.
Sdružení již sepsalo petici za vyhlášení místního referenda a podle svých představitelů už má třetinu potřebných podpisů.
Ani tak ale městská část Brno-jih, pod kterou obě čtvrti spadají, nebere jejich činnost vážně. "Něco se mi doneslo, ale nezajímá mě to. Je to věc těch lidí. Oficiálně o jejich snahách nic nevíme, zatím jsme nezaujali stanovisko," tvrdí starosta Josef Haluza.
"Ve městě se žije lépe"
Samostatný jih také viní město Brno z toho, že z obou čtvrtí pouze inkasuje peníze a investuje je jinde.
"Není to pravda. Vím, že občas se někde podobné snahy objeví, ale úplně každému se víc vyplatí žít ve městě než v samostatné vesnici," myslí si brněnský primátor Roman Onderka.
Argumentuje přitom dostupností lékařské péče, snazší dopravou do zaměstnání či cenami tepla a vody.
Reich přesto věří, že by iniciativa mohla dosáhnout svého už v září 2010. Stihla by tak i podzimní volby do zastupitelstev.
Osamostatnění části obce totiž není příliš složité. Když je v dané části na základě petice vyhlášeno referendum a dopadne kladně, rozhodne o oddělení krajský úřad.
Obyvatelé Ostopovic chtějí do Brna
Hned v sousedství s brněnským Starým Lískovcem leží obec Ostopovice, kde mají opačné starosti. Naopak tlačí na starostu, aby usiloval o připojení k Brnu.
Vadí jim, že jejich autobusová zastávka leží pouhých čtyři sta metrů od hranice zóny 101 a oni utratí více za jízdné.
"Navíc tu tím pádem máme zničené životní prostředí, protože polovina lidí jede radši autem," postěžovala si Alena Odehnalová, která v Ostopovicích žije.
Starosta Jan Symon ale nechce "prodat" samostatnost za levnější jízdenky.
"Osobně to považuji za nemoudré a neuvážené. Nemohli bychom rozhodovat o svém územním plánu, s většími rozhodnutími bychom byli závislí na Brně a nemohli bychom připomínkovat stavby dálnic v okolí."
Ostopovičtí si také stěžují, že v obci není lékař ani větší samoobsluha. "Věřím, že kdybychom byli součástí města, nějakého doktora by to zlákalo," říká Odehnalová.
"Pokud jsou snahy racionálně podložené a podporuje je většina lidí v obci, připojení bych rozhodně uvítal," reagoval Onderka.
Kde se žije lépe?Jaké výhody má samostatná obec a proč je naopak lepší patřit k větším městům? Svůj názor můžete napsat na jakub.ghanem@mfdnes.cz. |
