Před několika lety bez problému odmaturoval na gymnáziu, ale věděl, že vysoká škola není pro něj.
„Učení mě nebavilo, chtěl jsem pracovat rukama. Na vysokou školu jsem se ani nehlásil, zato se mi líbil nápad dělat kominíka,“ popisuje svoji cestu k řemeslu jednadvacetiletý Martin Kadlčík.
V úterý byl stejně jako další studenti denního, ale také celoživotního studia po třech letech učení a praxe pasován na kominického tovaryše. Letošní absolventi byli prvními, kterým se této cti dostalo.
S nápadem pasovat novopečené kominíky přišel ředitel střední školy v Bosonohách Josef Hypr. „Není to ale nic nového, něco podobného děláme už na Vysočině v cechu klempířů, pokrývačů a tesařů. Chtěli jsme tradici pasování obnovit i na jižní Moravě,“ osvětluje začátek nové tradice Hypr.
Kominický boom
Na pasování absolventů se velkou měrou podílí Moravské kominické společenstvo. V jeho čele stojí Zbyněk Dubač, který v oboru působí od roku 1994.
„Chceme řemeslníky dostat na určitou společenskou úroveň. Nedávná historie řemeslům moc nepřála a tradice postupně vymizely. Zapojujeme se do tvoření osnov pro studenty tak, aby se učili, co v praxi skutečně využijí. Chceme také hlídat kvalitu práce, kterou řemeslníci odvádí,“ vysvětluje Dubač některé důvody existence společenství.
To v současné době sdružuje přibližně 70 kominíků, na jižní Moravě jich potom působí až 150.
Ne vždy tomu tak bylo. V posledních desítkách let to s řemeslem bylo jako na houpačce.
„Obor se tady vyučoval už počátkem osmdesátých let, potom ale zmizel, a to nejenom zde, ale po celé republice. Až v poslední době, asi před deseti lety, nastal návrat a boom kominictví. Ročně se u nás vzdělávalo až třicet budoucích kominíků,“ odhaluje historický vývoj Hypr.
Dnes se na obor kominictví hlásí kolem dvaceti studentů ročně.
Kominíků málo, práce hodně
Nárůst zájmu o řemeslo si Hypr vysvětluje více důvody, jedním z nich je nedostatečný počet kominíků.
„Hodně lidí vycítilo možnost se realizovat. Jednu dobu jsme dokonce měli vysokoškolské uchazeče o studium - inženýry, právníky - cítili v tom byznys a šli do toho,“ komentuje zvyšující se počet kominíků.
Dnes už se ukazuje, že i čerstvý absolvent může mít občas problém práci najít, i když obecně je kominíků stále málo.
S tím se aktuálně potýká právě Martin Kadlčík, který byl při úterním pasování vyhlášen nejlepším absolventem. Jako nejlepší z ročníku dostal od sponzorské firmy speciální kameru, která je pro dnešní kominíky téměř nezbytnou pomůckou.
„Učení mě nebavilo ani potom, co jsem nastoupil na druhou školu. Ta se ale střídala s praxí a to byla paráda. Stavěli jsme komíny, vymetali je a to mě baví. Firma, ve které jsem praxi během školy dělal, ale nemá tolik práce, aby mě teď mohla zaměstnat,“ říká nadějný kominický tovaryš.
