Vedení Brna a Kometa si už téměř podávaly ruku, že hokejový klub dostane na starost provoz nové arény na brněnském výstavišti. Jenže co se zdálo ještě v polovině února jako téměř jistá věc, je dnes v době války na Ukrajině úplně jinak.
Kometa totiž, možná i kvůli zablokovaným penězům v ruské Sberbank, není schopna splnit podmínky, bez nichž však projekt nemůže získat veškerá potřebná razítka.
„V žádném případě nechceme opustit myšlenku uzavření koncesní smlouvy k užívání haly. Věříme, že se k jednání vrátíme. Na toto téma jsem včera hovořil s paní primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS),“ tvrdí boss brněnské Komety Libor Zábranský.
Navzdory jeho víře má však vedení Brna zcela jasno. Stávající rok trvající řízení ukončí, příští týden by to měla formálně potvrdit brněnská rada. „Jak jsme již v minulosti avizovali, předně se budeme snažit vypsat koncesní řízení ještě jednou,“ uvedla brněnská primátorka. K tomu by mohlo dojít v následujících dvou týdnech.
Nemyslí si, že rok jednání s Kometou vyšel vniveč. Naopak říká, že dnes má město spoustu detailních informací a poznatků, které v opakovaném tendru může zúročit. „Celý proces by měl být proto tentokrát výrazně méně časově náročný,“ prohlásila Vaňková.
Její stranický kolega a radní Petr Kratochvíl (ODS) odhaduje, že by jméno nového provozovatele, neboli koncesionáře, mohlo být známo do konce června, přestože se napoprvé do řízení přihlásil jen brněnský hokejový klub. V aktuální situaci ovšem nelze čekat, že se přihlásí znovu, protože podmínky, které nedokáže splnit, budou stále stejné.
MF DNES proto požádala o detailnější vyjádření šéfa Komety, mluvčí klubu Michal Chylík však jakékoliv další informace odmítl poskytnout.
Bez provozovatele se nemůže stavět
Kratochvíl si nemyslí, že by nikdo další neměl zájem. „Těch možností je iks, ypsilon. Může to být někdo zvenčí, ale i městská společnost, která má s něčím podobným zkušenosti, třeba veletrhy,“ naznačil Kratochvíl, který sedí právě také v představenstvu Veletrhů Brno.
Generální ředitel této městské společnosti Tomáš Moravec se tomu nebrání. „Za současné situace si dokážu představit cokoliv, ale je to hodně čerstvá věc. Jste první, kdo mi to říká,“ reagoval.
Vaňková i Kratochvíl se shodují, že opakování řízení není žádná výrazná komplikace ani zpoždění, protože se v přípravě této obří stavby dál pokračuje rychlým tempem kupředu. „Výstavbu a následné provozování multifunkční haly to nijak výrazně neomezí,“ tvrdí Vaňková.
Neříká už však, že bez vybraného provozovatele nemůže Brno arénu začít stavět. Výběr koncesionáře je totiž důležitý pro Evropskou komisi kvůli smlouvě o provozu sportovně-kulturního stánku.
Právě Evropská komise totiž musí na závěr schválit, jestli Brno vůbec může takto velký a nákladný komerční objekt za čtyři miliardy korun stavět za peníze daňových poplatníků. A součástí posuzování je i tato dohoda.
Stavět chtějí čtyři zájemci
Právě na tom ztroskotala jednání s Kometou. Komise totiž měla problém s podobou dohody, kterou se podařilo dojednat po nedávno znovu otevřených debatách ohledně finanční situace klubu vyvolané válkou na Ukrajině. Hrozilo, že by Brno nezískalo potřebnou notifikaci, jak se odborně schválení říká, a nemohlo by arénu ze svého vůbec platit.
Vybraný nájemce by měl také vlastní požadavky sladit se stavební firmou, která se aktuálně vybírá. Tedy stanovit firmě své podmínky, aby nepostavila něco, co pak nebude využitelné například pro velké koncerty. Vybavení arény pro 13 tisíc diváků v tomto duchu totiž není vyřešené a provozovatel by se na něm měl podílet.
Možnost podávání nabídek do výběrového řízení na zhotovitele skončilo v pondělí. Do tendru se přihlásili čtyři zájemci, podle primátorky se budou posuzovat dvě nabídky s nejnižší cenou. Termín, kdy by mohlo být jasno o vítězi, neřekla.
„Se zhotovitelem můžeme případně podepsat smlouvu i před schválením Evropskou komisí. V takovém případě by byl součástí odkladný účinek,“ doplnil Kratochvíl. Samotné práce ovšem začít nemohou.
