Podle zástupců města jsou náklady na projekt vyšší o více než tři miliony korun. Tvůrci projektu však tvrdí, že se záměrně opomíjejí úspory.
„Lidi, kteří se osvědčili, nevystěhujeme, a navíc jim ještě tento a příští rok bude pomáhat společnost IQ Roma. Ti další dostanou možnost v rámci sociálních projektů, na které chceme požádat o dotaci. Mělo by jít o dva projekty za zhruba 15 milionů korun, ale zacílené ne pouze na bezdomovce. Počítám, že ke schválení budou na květnovém zastupitelstvu,“ poznamenal náměstek primátorky pro sociální oblast Robert Kerndl (ODS).
Zastupitelé dnes schválili závěrečnou zprávu o projektu, kdy bydlení našlo 50 rodin s dětmi bez domova. Zároveň však pověřili sociální odbor, aby přinášel půlroční zprávy o tom, jak si tyto rodiny dál vedou.
Žít Brno se sice do zastupitelstva po loňských komunálních volbách nedostalo, ale kontinuitu v projektech představují Piráti, kteří v roce 2014 se Žít Brno kandidovali společně a jsou dnes členy koalice.
Podle nich projekt Rapid Re-housing skončil, protože byl časově omezený a v současnosti neexistuje projekt výhradně pro zabydlování rodin s dětmi.
„Výzvy ministerstva práce a sociálních věcí zahrnují všechny skupiny obyvatel, jejichž zabydlování město podporuje. Budeme se hlásit do projektů, které si toto kladou za cíl. Ať už se jmenují jakkoliv,“ uvedl náměstek primátorky za Piráty Tomáš Koláčný.
Úspěšnost projektu se snižuje, upozorňuje náměstek
Na projekt Rapid Re-housing za 9,7 milionu korun šly v letech 2016 až 2018 z 95 procent peníze z Evropské unie, Brno se ještě za bývalého vedení podílelo jen 112 tisíci korunami. Nové vedení města však tvrdí, že ve skutečnosti to bylo víc.
„Doplnili jsme původní zprávu o tvrdá data a došli jsme k číslu téměř 3,5 milionu korun, které šly z kapes města, takže spoluúčast je podstatně vyšší,“ poznamenal náměstek pro bydlení Oliver Pospíšil (ČSSD).
Podle doplněných informací z magistrátu například aktuálně rodiny z projektu dluží na nájemném 447 tisíc, na odpadech 257 tisíc, náklady na opravy vyšly na 634 tisíc korun a ušlý příjem proti standardnímu nájemnému, protože v sociálním bytě se platí podstatně méně, je přes dva miliony korun. A zmiňuje se i pomocný fond ve výši 38 tisíc korun, který za určitých podmínek pomohl devíti domácnostem s úhradou dluhu.
„Konečné výsledky se dozvíme až v červnu, kdy uplyne rok od zabydlení posledních z padesáti rodin, ale mám obavu, že náklady ještě vzrostou,“ poznamenal Kerndl.
Podle něj se úspěšnost projektu postupně snižuje. Dvě rodiny z něj vypadly hned v prvním roce a z celkem 50 rodin v něm po druhém roce zůstává zatím 43 rodin. O tom, zda se třem z nich nájemní smlouva prodlouží, se teprve rozhodne.
V hodnocení vynechali úspory, diví se zastánci bezdomovců
Podle Štěpána Ripky, vedoucího výzkumného týmu z ostravské univerzity, který je autorem projektu i hodnoticí zprávy, je ale normální, že úspěšnost projektu v čase klesá. „Po dvou letech se dostáváme na 80 procent. To je cíl, který jsme si stanovili,“ poznamenal Ripka.
Nerozumí tomu, proč město do nákladů započítává například rekonstrukci společných prostor nebo ušlé příjmy z nájmů. „V tom případě by tam měla být uvedena i úspora za pobytová zařízení, která tito lidé nevyužili, nebo částka, kterou město od nich vybralo na nájemném,“ podotkl Ripka.
„Největší přínos vidím v tom, že se ti lidé dostali k městskému bytu, na který by jinak nikdy nedosáhli. Ve většině případů se ukázalo i to, že to zvládnou i bez extrémní přípravy,“ míní Adam Fialík z organizace IQ Roma, která má spolu se sociálním odborem magistrátu na starosti přímou pomoc lidem zapojeným do projektu
Přínos byl i ve zlepšení zdraví a školní docházce dětí, říká vědec
Podle něj byl přínos jasný i ve věcech, které se změřit nedají – například zlepšení zdraví, duševní pohoda, školní docházka dětí. Organizace bude lidem z ukončeného projektu pomáhat ještě příští rok. Co bude pak, určí město.
To kromě rodin zabydluje bezdomovce i jednotlivě v programu Housing First. Město v něm přestěhovalo do bytů zatím 31 lidí z celkem 65, z nich dvacítka bydlí ve „svém“ už přes rok.
„Je na ně méně stížností, mají menší problémy s dluhy a více než polovina si našla práci, a to i ti, kteří ji neměli dlouhé roky. Je to možná tím, že jsme po letech první, kdo nabídl pomoc, a jsou nám za to vděční. Často jsou osamělí, takže naše lidi mají za přátele. A také jsme na ně přísnější,“ popsal vedoucí oddělení sociálního začleňování sociálního odboru brněnského magistrátu Tomáš Jurčík.
Zástupci Žít Brno mají pocit, že jejich projekt, se kterým Brno slavilo mezinárodní úspěch, současná vláda chtěla pohřbít.
„Chtějí ukázat, že projekt je neúspěšný. Třeba poplatky za odpady nikdy nebyly jeho součástí,“ upozorňuje Martin Freund, který měl projekt za Žít Brno v minulém období na starosti.
Bývalý náměstek primátora ze Žít Brno Matěj Hollan je z rozhodnutí zastupitelů překvapený. „Primátorka i náměstek mi slibovali, že projekt bude pokračovat a ukončování bezdomovectví rodin je pro ně zásadní,“ podotkl Hollan.
