Původně se chtěl věnovat pozemním stavbám, ale do míst pod Brnem se vydává už 35 let. A nebojí se tam. Podzemí dobře zná, není pro něj strašidelné, spíše tajemné.
„Největším objevem pro mě jednoznačně byla kostnice u svatého Jakuba. Když jsme se v roce 2001 dostali až pod kostel, kde se nám naskytl neskutečný pohled na tři obrovské místnosti plné ostatků našich předků, byl to šok, který už těžko něčím překonáme,“ líčí Aleš Svoboda.
Kdy naposledy jste byl v brněnském podzemí?
Před týdnem ve vodojemech na Žlutém kopci, jelikož připravujeme jejich zpřístupnění. Než se tam lidé podívají, musíme provést úpravy. S projektantem právě vymýšlíme příjemnější vstup. Zatím to jde pouze poklopem, což je nebezpečné. Hlavní a bezbariérový vstup do největšího cihelného vodojemu by měl být přímo z ulice Tvrdého.
Kdy se tam lidé podívají?
Práce by mohly začít v květnu nebo červnu. Otevřít bychom chtěli na víkendy o letních prázdninách. Mělo to být i dřív, ale administrativně se vše vleče. Chceme prostory zajímavě nasvítit, jsou kouzelné a lidé se můžou těšit na neuvěřitelný zážitek. Očekáváme obrovský zájem.
Počítá se stále s využitím vodojemů pro výstavy a další akce?
Ano, nebude to hned, ale v následujících letech se tato varianta určitě nabízí. Vodojemy jsou čtyři – dva betonové a dva cihelné. Možností je strašně moc – galerie, zážitkové a sportovní aktivity, videomappingy na úžasné betonové klenby či koncerty, je tam totiž neuvěřitelný dozvuk. Přemýšlíme, že bychom z jednoho vodojemu udělali přístaviště, kde by se jezdilo na loďkách. Líbí se mi i nápad s muzeem vody a prezentací toho, jak se v minulosti v Brně řešila vodní otázka. Mimochodem o prostor mají zájem i filmaři z Hollywoodu.
Co tam chtějí natáčet?
Provázel jsem po městě zástupce jedné americké filmové produkce. Ukázal jsem mu nejzajímavější lokality podzemí a zavedl ho i do vodojemů. Byl nadšený. Mají v úmyslu natáčet v Brně celý hollywoodský seriál a jeden velmi známý akční komiks. Myslím, že filmaři, kteří byli dříve zvyklí jezdit jen do Prahy, začínají postupně objevovat Brno.
Už loni se měly v podzemí otevřít nové adrenalinové trasy. Jak to s nimi vypadá?
Zatím špatně. Původně jsem vytyčil tři, pak jsem je zúžil na jednu zkušební, ale ani ta zatím nedopadla. Nejde zaručit stoprocentní bezpečnost. Ale to je těžké. Když chceme do dalších částí podzemí, vstupujeme šachtami, nikde není pohodlné schodiště, proto jsme trasu nazvali adrenalinová. Problém je i se světlem, které tam zavést nejde. Lidé by si tak museli nosit svítilny, to ale zase neumožňují předpisy. Řešíme výjimku a uvidíme, jak to dopadne.
Aleš Svoboda
|
Kudy má vůbec trasa vést?
Podél ulic Solniční, Běhounské, na Moravské náměstí, kde jsme objevili odvodňovací kanál ze Špilberku. Pod Českou ulicí je schovaný středověký most a v trase by byla zapojena i Bílá prašná věž, tedy zbytek hradební věže, kterou jsme objevili pod letní zahrádkou hotelu Slavia. Trasa dále nabídne zajímavý středověký sklep v prostoru před palácem Convalaria, kde se rozbočují Česká a Veselá, i tunel pod Běhounskou. Končí u brány, kterou jsme našli v parku u Rooseveltovy ulice.
Brno momentálně řeší polohu nového vlakového nádraží a s ní i takzvané brněnské metro. Je s ohledem na rozsáhlé podzemí vůbec reálné, aby pod centrem města vedla podzemní dráha?
Já si myslím, že to možné je. Podzemí nezasahuje až tak hluboko, aby to vadilo. Je ve stejné hloubce jako kolektory, kolem šesti až osmi metrů. Kolektory jsou v centru všude, takže by musely vadit i ony. Pokud by tudy vedla linie podzemního vlaku, byla by hlouběji pod nimi.
Po čem denně v centru Brna vlastně chodíme?
Je toho opravdu hodně, brněnské podzemí je velice pestré. Máme tu zajímavé skalní a cihelné sklepy, dlouhé chodby, velké sály. Objeveného je toho hodně, bohužel jen malá část je zatím zpřístupněná. Když jsme v roce 2003 našli zmíněnou Bílou prašnou věž u Slavie – je to krásná středověká stavba se dvěma střílnami – a opravili ji, doufali jsme, že toho využije přímo hotel. A to se nakonec i stalo. Před týdnem jsme s majiteli jednali o tom, že budou prostor používat ke speciálním gastronomickým akcím. To je přesně to, o co se snažíme. My sklep zachráníme a vyčkáme na dobu, kdy se do něj vrátí život.
Přístupný je labyrint pod Zelným trhem, kostnice u svatého Jakuba a mincmistrovský sklep. Na co ještě se lidé můžou těšit?
Chceme využít krásné sklepení pod bývalou hospodou U Fajfky – nádherný středověký sklep na Petrově blízko katedrály, který se pojí s legendou o zdejším jezeru. Sklep je totiž stále zaplavován vodou, jež se tady objevuje tlakem přes dvě stále činné studny. Ve sklepě se dá jezdit na lodích, ale myslím, že k takovým aktivitám je daleko vhodnější vodojem na Žlutém kopci. Dále chceme zpřístupnit bránu, kterou jsme našli u Rooseveltovy ulice. Máme na ni hotový projekt a čekáme na vypsání soutěže na úpravu celého parku. Brána by měla být součástí návrhu. Pro Brňany půjde o zajímavý objev. Zatím všichni vědí, že tu máme Měnínskou bránu, ale je tady i druhá, u níž se zachovala spodní třetina. Máme vypracovaný i projekt na průzkum bývalého Německého domu na Moravském náměstí, který byl za druhé světové války zničený a zasypaný. Podzemní prostory tam stále jsou a můžeme v nich najít zajímavé skvosty.
Takže míst je spousta, ale pro jejich zpřístupnění chybí peníze?
Finanční otázka je zásadní. Práce v podzemí jsou skutečně hodně nákladné. Brno se teď věnuje jiným věcem a tohle odsunulo na druhou kolej. Čas v podzemí plyne jinak než nad zemí a my musíme počkat.
S rozsáhlým průzkumem podzemí se v Brně začalo po roce 1976. Kvůli prasklému potrubí se v Pekařské ulici propadl tramvajový ostrůvek a pod zemí zmizela žena, kterou se nepodařilo zachránit. Může se to stát i dnes?
Pravděpodobnost je minimální, ale vyloučit to nemůžu. Po této tragické události začal systematický průzkum a předešlo se tak dalším tragédiím. Jenže další průzkumy už rok stojí a investiční odbor magistrátu není aktivní. Přitom máme v historickém jádru města neprozkoumaná místa a stále upozorňuji, že jsou nebezpečná. Nikdo tomu ale nevěnuje pozornost. Obávám se, že se práce opět naplno rozběhnou, až se zase někde něco propadne.
Která místa jsou potenciálně nebezpečná?
Průzkum není hotový na Kapucínském náměstí, kde na několika místech vůbec nevíme, co se pod dlažbou skrývá. Ve Starobrněnské ulici zase víme, že tam něco je a mělo by se to ošetřit, ale zatím se tak nestalo. Nedokončili jsme průzkum bývalých barokních bastionů – hradeb ze 17. a 18. století. Nacházejí se na takzvané Ringstrasse, tedy v ulicích Rooseveltova, Nádražní, Husova, Joštova. Právě na Joštově jsme zjistili, že bastiony jsou téměř kompletně zachované a ukrývají kasematy, to znamená podzemní stavby určené na obranu města. Kolem Rooseveltovy ale vůbec prozkoumané nejsou. A v neposlední řadě není vůbec prozkoumaný ani Špilberk.
Ke Špilberku se váže pověst o tajné chodbě. Je tam?
Víme o jiné, která mohla být tajnou chodbou z hradu, a to je odvodňovací štola vedoucí z východního příkopu pevnosti na Pellicovu ulici. Ta je nádherná, vytesaná ve skále. Když jsme jí procházeli, bylo to až romantické. Podle historiků by ale tajná chodba z hradu měla být na západní straně, jenže tam jsme ještě nezkoumali. Špilberk je prakticky nedotčený, protože tam díky parku nehrozí přímé nebezpečí propadu. V historickém jádru města, kde jezdí auta, je nutné podzemí zabezpečit. Ale přece i kvůli historickým faktům to musíme zjistit.
