„Už je těch děr nejmíň pět. Co se děje?“ vyměňují si obyvatelé obavy na sociálních sítích.
Objevují se i odvážné teorie o tom, že pod Břeclaví se nacházely historické tunely, které vedly až do Vídně a byly zasypány. Realita je ale mnohem prozaičtější. Za propadlé cesty a chodníky může poničená kanalizace a dlouhotrvající vedra.
„Kanalizace na mnoha místech praská. Jestli za to může zub času, nebo před padesáti lety tu práci někdo udělal nekvalitně, to se můžeme jen dohadovat,“ říká mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek.
Podle něj je kanalizace na mnoha místech Břeclavi i více než půlstoletí stará. Navíc je nadměrně zatěžovaná. „V 70. letech, kdy se stavěla, pravděpodobně nikdo nepočítal s tím, že bude v Břeclavi tak hustá doprava,“ poznamenal.
Za to, že se problémy nahromadily nyní, během pár dní, může obrovské horko.
„Delší dobu už je vyšší teplota, asfalt měkne a kvůli tomu se snadněji propadne do dutiny, kterou kanalizace vytvořila třeba už mnohem dříve,“ vysvětluje Zdeněk Adámek, provozně-technický náměstek Vodovodů a kanalizací Břeclav.
Opravy trvají i dva týdny, na silnicích nastává kolaps
V potrubí se mohou tvořit díry kvůli stáří materiálu nebo jiným problémům – špatným spojům, chybně provedeným přípojkám nebo i korozi.
„Kanalizace na nábřeží je zhruba od roku 1975, takže má bezmála pětačtyřicet let. Navíc je z období, kdy probíhaly akce Z, takže materiál nebyl úplně kvalitní a mohou se už projevovat nějaké jeho vady, třebaže běžně by železobeton měl mít životnost až osmdesát let,“ připomíná Adámek.
Právě z takto narušeného potrubí se může v malém dostávat ven voda a postupně vymílat v podloží silnice kavernu. A když přijde léto, je na problém zaděláno.
„Přijde prudká bouřka, která odplaví podkladové vrstvy, pak se zvedne teplota, změkne asfalt a začnou se projevovat tyto nepříjemnosti,“ říká o propadech silnic Zdeněk Adámek. Oprava pak zabere i dva týdny. Pro Břeclav, která navíc přes léto uzavřela některé silnice i kvůli předem plánovaným opravám, to pak znamená dopravní kolaps.
„Uvedené komplikace se samozřejmě odrazily v dopravě, neboť objízdné trasy vedly přes střed města,“ potvrzuje mluvčí břeclavské policie Kamila Haraštová. Komplikované situaci ale podle ní řidiči moc nepomáhají. „Naprosto zbytečně ucpávají křižovatky. Snaží se jimi projet za každou cenu, i když je zřejmé, že vzhledem k hustotě provozu nemohou dále pokračovat,“ poznamenala.
V Hodoníně ohrožují pohyblivé písky celé sídliště
Břeclav je v tomto směru specifická. I když třeba i v Brně se potýkají s haváriemi, nedávají je do souvislosti se současným vedrem. „Vzhledem k hloubce uložení kanalizace v městě Brně, v průměru jsou to tři metry, nemají zvýšené teploty vliv na četnost výskytu havárií,“ uvedla mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová.
Počet havárií na kanalizační síti v Brně podle ní souvisí se stářím a stavebně-technickým stavem kanalizace.
„Výskyt havárií však může být rovněž podpořen intenzivními přívalovými srážkami,“ podotkla Hermanová.
Břeclav i tak není jediným městem na jižní Moravě, které má problémy s propadáním. Ještě vážnější problémy řeší v Hodoníně, kde jsou na vině pohyblivé písky. Kvůli nim praskají domy v pětitisícové čtvrti Bažantnice a pomalu se sunou k zemi.
Za poslední dva roky se situace výrazně zhoršila. Radnice proto nechá udělat geofyzikální průzkum celého území, který ukáže, jak vážná situace je.
„Je třeba pomoci lidem. Bydlí nám tady třetina Hodonína,“ poznamenal hodonínský místostarosta Jiří Janda (ČSSD).
