Zatímco dříve nosili papeže v nosítkách, moderní doba vyžadovala sofistikovanější dopravní prostředek.
Přeprava v nosítkách nicméně přetrvala až do druhé poloviny 20. století.
V roce 1930 dostal papež Pius XI. od výrobce darem limuzínu Mercedes - Benz s osmiválcovým motorem.
Zrestaurovaný model nazvaný Nürnberg 460 je dnes vystaven v muzeu papežských vozů ve Vatikánu.
Stuttgartská automobilka dodávala své vozy Svatému stolci i v dalších letech. V roce 1960 to byl kabriolet 300 d pro papeže Jana XXIII., o pět let později limuzína Mercedes - Benz 600 v úpravě Pullmann Landaulet. Tu po svém předchůdci Pavlovi VI. zdědil Jan Pavel II.
|
Mercedesy nebyly první Hlava Vatikánu nejezdila vždy jen v autech ze Stuttgartu. Ve dvacátých letech minulého století se papež vozil v autech italské provenience. Zkusil také pohodlí citroënu. Nejprve vozily Svatého otce auta značky Bianchi. Pak vystřídal v rychlém sledu Fiat, Issotu Fraschini, americký Graham-Paige a luxusně vybavený Citroën C6E pojmenovaný "Lictoria Sex". Poté už do Vatikánu zamířily Mercedesy. * 1922 - Bianchi 15 |
V roce 1980 pak z Německa do Vatikánu putoval první vůz, pro který se vžilo pojmenování papamobil.
Na podvozku terénního mercedesu řady G byla přistavena jakási kukaň z plexiskla.
Papež tak při svých cestách mohl být blízko věřících, kteří na něj dobře viděli, a zároveň byl chráněn před nepřízní počasí. Jan Pavel II. auto poprvé využil při své návštěvě Německa. Kromě toho také dál jezdil v otevřených vozech.
Po atentátu se papamobil opevnil
To se ale změnilo v květnu 1981. Na Jana Pavla II. zaútočil v Římě turecký atentátník. Postřelil ho, když Svatý otec projížděl v otevřeném voze zaplněným Svatopetrským náměstím. Papež se z těžkých zranění léčil několik měsíců.
|
Citroën C6E "Lictoria Sex" |
|
|
| Luxusní Citroën, vybavený přímo pro potřeby Vatikánu a poháněný šestiválcovým motorem o objemu 2,5 litru a výkonem 42 koní, dostal papež Pius XI. v červnu 1930. Na podzim téhož roku usedl do prvního mercedesu a citroën putoval do vatikánských garáží. |
|
|
|
Od své premiéry na svatopetrském náměstí až do roku 1992, kdy byl restaurován, najel Lictoria Sex celkem 156 kilometrů. Obnovenou premiéru po kompletní renovaci si odbyl 3. října 1996. Podle italského zastoupení Citroënu, které nad čtyřletými restaurátorskými pracemi drželo patronát, vůz nikdy neopustil území Vatikánu. Citroën je nyní vystaven v papežském motoristickém muzeu. |
|
|
Od té doby mají papamobily "akvárium" z neprůstřelného skla. První takovou pojízdnou pevností byl upravený Land Rover, kterým papež jezdil v roce 1982 během své návštěvy Velké Británie.
Ve Vatikánských garážích od té doby vždy stálo několik "obrněných" papamobilů, které vyjížděly se Svatým otcem na jeho cesty po světě.
Oficiálním vatikánským vozem byl stále upravený Mercedes G. V řadě zemí, hlavně evropských, však místní automobilky připravily pro papeže vlastní zvláštní modely, uvádí německý týdeník Stern.
Podle jeho odhadu tak na světě existuje na padesát papamobilů různých značek, které zůstaly v hostitelských zemích jako památky na papežovu návštěvu.
Do skleněné nástavby se s papežem museli vejít dva osobní strážci. Vešlo se do ní také křeslo, do kterého Jan Pavel II. s postupujícím věkem a horšícím se zdravím stále častěji usedal. Dříve jezdil mezi davy věřících ve stoje.
Vnitřní prostor měl možnost osvětlení, aby na papeže věřící viděli i při nočních jízdách, samozřejmostí byla klimatizace. Mezi věřícími jezdil vůz maximálně dvacetikilometrovou rychlostí.
Papamobil vozil papeže na zahraničních cestách, kde ho vítaly davy věřících. Papež měl ovšem jako nejvyšší hlava vatikánského státu k dispozici i "státnický" vůz.
V poslední době používal luxusní italskou limuzínu Lancia Thesis Jubileo. Vůz byl podle Sternu upraven tak, že do něj churavějícího Jana Pavla II. mohli nakládat vsedě. Při tomto manévru se polovina střechy vozu odklápěla do strany.
