Rychlejšímu budování infrastruktury pro elektromobily v tuzemsku brání nízký zájem lidí a zejména firem o elektrická vozidla. V Česku je aktuálně registrováno kolem 10 000 aut na elektrický pohon.
V Evropské unii zaujímá Česko počtem dobíjecích stanic 14. místo. Jeho nízký podíl na celkové hustotě dobíjecích míst v EU je způsobený především velkým zastoupením stanic ve třech státech. Sedm z deseti dobíjecích stanic je totiž rozmístěno v Nizozemsku, Francii a Německu, které přitom pokrývají méně než čtvrtinu území sedmadvacítky. Nejhorší je naopak situace na Kypru, Maltě a v Litvě.
Ultravýkonné dobíjecí stanice uspoří čas, tankování je ale drahé a baterie se nejvíce degradují.
„ACEA varuje před rizikem dvourychlostní Evropy pro elektromobilitu s velkými rozdíly v zavádění nabíjecích stanic,“ uvádí magazín Autoweek. „Analýza dat od Asociace evropských výrobců automobilů ukazuje zcela nevyvážený obraz pokud jde o rozšíření dobíjecích bodů pro elektromobily v rámci Evropské unie: 70 % všech nabíjecích stanic v EU je soustředěno pouze ve třech zemích západní Evropy: v Nizozemsku (66 665), Francii (45 751) a Německu (44 538). Společně tyto země představují pouze 23 % celkové rozlohy EU. Naopak zbývajících 30 % infrastruktury je rozptýleno po zbývajících 77 % plochy regionu.“
Příkladem asymetrického rozdělení nabíječek v rámci Evropy je Rumunsko, které je zhruba šestkrát větší než Nizozemsko, má však pouze s 493 nabíjecích míst, což je 0,2 % z celkového počtu EU proti nizozemským 29,7 %.
„Toto dvoustopé zavedení infrastruktury se vyvíjí na dělicí čáře mezi bohatšími členskými státy EU v západní Evropě a zeměmi s nižším HDP ve východní, střední a jižní Evropě. Země se značnou plochou, ale s nižším HDP, jako jsou Polsko (0,8 % z celkového počtu nabíjecích míst v EU) a Španělsko (3,3 %) zůstávají pozadu,“ cituje ze zprávy ACEA magazín Autoweek.
Rozdíl mezi Německem, zemí číslo tři, představující 19,9 % všech nabíjecích bodů v EU, a zemí číslo čtyři Itálií s 5,8 % je již obrovský a dále podíl nabíjecích míst rychle klesá.
V Česku je nízký zájem o elektromobily
Hustotu nabíječek ovlivňuje podle odborníků zejména stále nízký zájem o elektromobily v ČR, zejména pak u firem. Ty se na registracích nových vozidel podílejí ze tří čtvrtin. Podle průzkumu společnosti Arval Mobility jsou však bateriové elektromobily pouze v osmi procentech firemních autoparků. V ostatních zemích EU je to kolem 24 procent. „Popularita elektromobilů ale i v Česku zvolna stoupá a souběžně s tím se rozvíjí také síť veřejných dobíjecích stanic,“ uvedl konzultant leasingové společnosti Arval Tomáš Kadeřábek.
Podíl aut s bateriovým pohonem na celkových prodejích se tak zvýšil z loňských 6,4 procenta na 11 procent. „Registrace vozů s alternativním pohonem jsou letos téměř dvojnásobné oproti loňsku,“ uvedl tajemník českého svazu dovozců automobilů Josef Pokorný s tím, že celkem se prodalo 16 037 aut na alternativní pohon, tedy elektromobilů, hybridů nebo vozů na plyn.
Podle zprávy ACEA se počet elektromobilů prodaných v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 procent, počet nabíjecích stanic však vzrostl pouze o necelých 60 procent, tedy na celkových 225 000. „Konkurenceschopnost elektromobilů je dána primárně jejich cenou. Ta by mohla být snížena nejen díky podpoře ze strany státu. Pokud bude síť dobíjecích stanic napříč EU dostatečně hustá, budou moci automobilky do elektromobilů v budoucnu montovat baterie s optimální kapacitou, což může ve výsledku přiblížit jejich cenu běžným vozům se spalovacími motory,“ dodal Kadeřábek.
Stát uvádí elektromobilitu jako hlavní cíl při ekologizaci dopravy. Do roku 2030 chce počet těchto aut zvýšit na statisíce.
Rozvoj nabíjecí sítě je jedním z pilířů radikálního plánu evropské komise na snižování emisí, který byl představen v polovině července (podrobnosti čtěte zde).
Komise počítá s tím, že členské země zajistí na každých 60 kilometrů dálnic či rychlostních silnic dobíjecí stanici pro elektromobily. Do roku 2030 by mělo být v EU pro elektromobily k dispozici 3,5 milionu dobíjecích stanic.
Nabíjení bez kávy naštvalo šéfa VW
O stav nabíjecí infrastruktury se aktuálně otřel i jeden z největších propagátorů elektromobility mezi vládci automobilového světa Herbert Diess. Šéf koncernu Volkswagen si na sociálních sítích povzdechl nad nedostatkem komfortu u nabíječky při cestě na dovolenou do Itálie.
Diess vyrazil stejně jako loni na Apeninský poloostrov Volkswagenem ID.3, zastavil při tom u nabíječky evropské supersítě Ionity, za kterou stojí automobilky včetně VW.
Herbert Diess za volantem VW ID.3
Nejprve se mu nepodařilo najít fungující nabíječku na brennerské dálnici. Sjel tedy do Trentina, kterým autostráda prochází. Kde našel nabíjecí stanici Ionity, kterou zklamaně popsal: „Žádné záchody, žádná káva, jedna nabíječka mimo provoz, smutná situace“.
A přidal povzdech nad službami společnosti, ve které jím řízená firma drží podíl: „Nebyl to prvotřídní zážitek z nabíjení, Ionity!“.
Síť Ionity byla založena v roce 2017 automobilovým konsorciem sestávajícím z Volkswagenu, Daimleru, BMW a Fordu. Je chápána jako odpověď na síť Tesla Supercarger.
„Doposud však byla předmětem více kritiky než chvály ze strany svých akcionářů. V loňském roce označila Silke Bagschicková, vedoucí marketingu značky VW, ceny za příliš vysoké, zatímco Audi číslo jedna Markus Duesmann novinám Handelsblatt vyjádřil svou nespokojenost a odhalil svůj záměr vytvořit vlastní síť,“ uvádí magazín Quattroruote.
Samotná skupina Volkswagen nedávno zahájila vlastní projekt, který má vybudovat nabíjecí síť ve většině evropských zemí.
Nespokojenost s Ionity také pramení ze zpoždění při stavbě nových nabíjecích míst: počáteční plány předpokládaly, že do konce roku 2020 bude 400 stanic s přibližně 2400 350 kW rychlonabíječkmi. V současné době je asi 360 stanic a zbylých 40 je ve výstavbě.
