Evropská síť dálničních nabíjecích stanic pro elektromobily Ionity je společným projektem automobilek BMW, Daimler, Ford a Volkswagen Group. Loni k nim přistoupil ještě korejský koncern Hyundai-Kia. Vzhledem k velké finanční náročnosti se další zájemci do budování nabíjecí infrastruktury nehrnou. Ionity je tak dnes pravděpodobně největším takovým projektem na celoevropské úrovni.
Společnost, sídlící v Mnichově, má pomoci s nastartováním prodeje bateriových aut, jenže cenami se rozhodně nepodbízí. Nově zveřejněná cena za kilowatthodinu naopak ukazuje, že elektromobilita bez dotací (na stavbu nabíječek, prodeje aut a samotného nabíjení) bude velmi drahá.
Lákadlo v podobě laciného „tankování“ elektroaut a nízké ceně za ujetý kilometr padá. Dosud se platil u Ionity jednorázový poplatek osm eur za připojení k nabíječce, lhostejno, kolik energie motorista odebral. V přepočtu lehce přes dvě stě korun jste tak zaplatili, ať jste nabíjeli deset minut, nebo „brali plnou“. Tato nabídka byla ovšem dočasná, generální ředitel společnosti Ionity Michael Hajesch ji označil za „vítací fázi“. Nové účtování má být podle něj transparentnější, bude ovšem hlavně pořádně drahé.
Od 31. ledna 2020 se bude účtovat za odebranou energii, za kilowatthodinu naúčtuje Ionity 0,79 eura, tedy 20 korun. To je asi pětkrát (!) tolik, než je cena elektřiny v průměrné české domácnosti bez speciálního tarifu. V Česku se cena za kilowatthodinu pohybuje kolem 4,5 koruny. Se speciálními tarify pro elektromobilisty se ovšem domácnost dostane i hluboko pod dvě koruny za kilowatthodinu.
Nová cena za rychlonabíjení u dálnic u nabíječek Ionity platí pro ty, kdo nebudou mít sjednaný nějaký speciální kontrakt, které svým zákazníkům členové konsorcia Ionity nabízejí (například první rok nabíjení zdarma).
Nabít 95kWh akumulátor Audi e-tron, které je dnes jedním ze symbolů evropské elektromobility, tak vyjde asi na 1 900 korun (k tomu připočítejte další útratu u nabíječky, kde strávíte asi hodinu). Reálně se pak dá klidnou jízdou v rámci českých rychlostních limitů ujet na jedno nabití 300 až 350 kilometrů. To vychází na pět padesát až šest korun za kilometr jen na „palivu“. A bez rychlonabíječek je jakákoliv delší cesta elektromobilem vlastně nerealizovatelná. Pokud má majitel e-tronu s Audi speciální smlouvu na nabíjení (tarif „Transit“), má podle nového aktualizovaného ceníku v síti Ionity kilowatthodinu za 8,48 koruny.
Nabití 77kWh baterie „posla lidové elektromobility“ – Volkswagenu ID.3 pak u Ionity vyjde na 47 eur, tedy asi 1 200 korun. S tím pak ujedete dle podmínek 200 až 350 kilometrů.
„Ceny dobíjení, které jsou dnes na trhu, nejsou ekonomicky udržitelné. Postupně dojde k narovnání na přijatelnou úroveň, která bude akceptovatelná pro řidiče i pro nás, kteří do sítě investujeme. Zatím máme ceny plošné, ale do budoucna se dá také předpokládat, že se ceny budou lišit podle lokality a vytíženosti tak, jak to známe u čerpacích stanic,“ citoval začátkem prosince minulého roku Martina Klímu ze společnosti E.ON Energie magazín hybrid.cz. E.ON od letošního ledna plošně zdražil nabíjení. Ceny se podle rychlosti a dalších parametrů pohybují od 3 do 13 korun za kWh.
Ceny upravuje také ČEZ. Elektromobilista, který nebude mít u firmy registraci, zaplatí za kilowatthodinu až 9,5 koruny. V nejlevnějším tarifu „TAXI“ je nejnižší cena za kWh 3,5 koruny.
„I přes vzestup ceny zůstává platba na dobíječkách v Česku jedna z nejnižších v Evropě. Například u rychlodobíječek v sousedním Slovensku vychází cena kWh pro registrovaného zákazníka v přepočtu na 10 korun a neregistrovaného na 13 korun,“ uvádí hybrid.cz.
Využívá výkon 350 kW, což je sedmkrát více, než běžné rychlodobíjecí stanice a auto dobije pro ujetí 100 km za deset minut.
Zástupci Ionity se tento týden pochlubili, že mají aktuálně v provozu více než dvě stě nabíjecích stanic, jedna z nich funguje i v České republice. Po několikaměsíčním odkladu kvůli technickým problémům byla nabíječka otevřena loni v prosinci na čerpací stanici u Berouna na dálnici D5 (čtěte zde). Podle informací iDNES.cz ovšem technické potíže pokračují, nabíječka tedy není prozatím schopna nabíjet plným výkonem až 350 kW.
Ionity chce mít do konce roku v provozu dokonce čtyři sta nabíjecích míst, na každém z nich má být čtyři až šest nabíjecích bodů. Aktuálně je v síti Ionity ve dvaceti zemích Evropy přes 860 nabíjecích bodů, další čtyři země mají do sítě brzy přibýt.
Síť rychlonabíječek u dálnic je považována za klíčový krok k nastartování reálného zájmu kupujících o elektromobily. Loni měly elektromobily pouze dvouprocentní podíl na evropských prodejích, výrobci je ovšem nyní musí mohutně „protlačit“ na trh a k zákazníkům, aby splnili přísnější limity Evropské unie na emise skleníkových plynů. Pokud je nesplní, hrozí jim obrovské pokuty.
Síť Ionity je odpovědí automobilek na vlastní nabíjecí infrastrukturu americké elektroautomobilky Tesla, která však u svých superchargerů neumožňuje nabíjet elektromobily jiných značek. Ionity je otevřena i teslistům. Jen pro srovnání: Tesla účtuje za nabíjení u svých superchargerů kolem 0,3 eura za kWh. Nejstarší tesly ovšem mají navždycky zajištěné nabíjení u superchargerů zdarma, i proto si ojeté kusy extrémně drží cenu.
