Je to zase tady. Automobilové manévry před školami. Podle statistik až čtvrtinu dětí vozí rodiče do školy autem, a tak se na parkovištích před základkami každé ráno po půl osmé odehrávají malé dopravní kolapsy. Přitom řada řidičů bydlí v podstatě za rohem a auto nastartovali jen proto, že se bojí děti vyslat pěšky samotné. Proč? Protože před školou bývá moc aut... Ten „had zakousnutý do vlastního ocasu“ se před školami plazí v kruhu už léta, přitom by stačilo málo:
Do školy pěšky
„Každodenní cesta pěšky do školy pro mě byla možností utřídit si myšlenky. Ať žije chůze,“ horuje pro ranní cestu bez auta známý youtuber Kovy, který je tváří tradiční podzimní kampaně Pěšky do školy. Odborníci v ní mimo jiné poukazují na to, že dojíždění do školy je pro děti možná bezpečnější, ale dlouhodobě jim nepomáhá. Školáci by se samostatnému pohybu v silničním provozu měli učit zhruba od sedmi let a postupně si budovat sebevědomí malého chodce. V 11 letech už by to měli zvládat bez zaváhání. Když je důsledně budete vozit autem, nemají se to jak naučit. A tak i v případě, že do školy dojíždíte zdaleka, zvažte, zda dítě nevyložit někde kousek od školy, aby se ráno aspoň trochu prošlo.
Natrénujte trasu
Cestu je ovšem třeba s mladšími dětmi (na 1. stupni) natrénovat, zvlášť když na ní číhají přechody. Školáci přemýšlejí odlišně a nejkratší cesta vhodná pro dospělého nemusí být pro potomka ta nejlepší. Pokud možno se vyhněte přechodům bez semaforů, úplně zapomeňte na přecházení mimo zebru. Zohledněte i nástrahy, které by mohly dítě zbytečně rozptylovat, jako je třeba štěkající pes za plotem. A odkdy můžete potomky pustit do školy samotné? To záleží na tom, jak je cesta složitá, a hlavně jakou má dítě povahu – když je trasa bez rizika, může se po ní vydat sám i (spolehlivý) druhák. Pokud však školák musí jet MHD a na cestě číhají přechody přes čtyřproudové silnice, doprovázejte i čtvrťáka – zvlášť když má dynamičtější povahu.
Jděte sami příkladem
Když nic nejede, proč čekat na přechodu na zelenou? Tak pozor. Sami si dělejte, co chcete, ale se školáky vždy na zeleného panáčka počkejte. Platí to i o zkracování cesty mimo přechod – s potomky nikdy. Děti totiž chování dospělých rády kopírují, což v tomto případě může být velmi nebezpečné. Se svojí výškou školáci nemají na silnici tak dobrý výhled, a hlavně ještě nedokážou spolehlivě odhadnout, jak jsou přijíždějící auta daleko a jak rychle přijíždějí.
Chodník není herna
Sice se to při procházce městem nezdá, ale svá pravidla má i chůze po obyčejném chodníku: vždy vpravo, nikdy po obrubníku. Chodník je od slova chodit, a tak po něm nenechte děti běhat, natož hrát na honěnou nebo se strkat. Pokud musíte jít podél frekventované silnice, jděte na straně u vozovky vy a mladší děti voďte za ruku.
Správné přecházení
Na přechodech platí přísná pravidla:
- Rozhlédnout se doleva, doprava a znovu doleva. To musí mít děti zautomatizované a je dobré to do nich „vtloukat“ od nejútlejšího věku.
- Nikdy nepřecházet ulici mezi zaparkovanými auty.
- U zastávky je nutné vždy počkat, až autobus odjede.
- Na přechodech přes víceproudé silnice mohou děti začít přecházet, až když zcela zastaví auta v obou pruzích v daném směru.
- Tramvaj a houkající sanitka/hasiči/policie mají přednost.
Vidět a být viděn
Děti mají rády výrazné barvy a pestré oblečení.A rodiče by toho měli využít. Školáci totiž na ulici musí být vidět.
Pomohou i reflexní doplňky, které jsou dnes součástí snad každé školní brašny. Doplnit je můžete oblečením s reflexními prvky, přívěsky nebo pásky, děti se jejich nošení bránit nebudou.
Smartphone zombies
Říká se jim smartphone zombies, mají pohled zabodnutý do svého mobilu, na uších sluchátka a absolutně nevnímají okolí. Takto klidně vlezou do silnice a často přeslechnou i skřípění brzd auta, které zastaví jen těsně před nimi. Sluchátka i smartphony (pokud už je děti mají) by měly při cestě do/ze školy zůstat v aktovce.
Škola hrou
Pravidla silničního provozu je dobré s dětmi trénovat odmalička. A nemusí to být žádný nezáživný dril. Taková návštěva dopravního hřiště je pro děti dokonalá atrakce. U pexesa či kvarteta se značkami se školáci také skvěle zabaví. Osvědčené je například i tzv. „kouzelné čtení“ s mluvící tužkou a knihou Doprava nebo mobilní výuková aplikace Besipu DoprApka.
Nástup a výstup
Když dítě musí cestovat MHD, je nutné ho doprovázet o něco déle, klidně až do čtvrté třídy. Pro samostatnou cestu musí školák trasu (a případný přestup) dokonale ovládat. Stejně jako pravidla pro nástup a výstup a chování při jízdě. To nejdůležitější se vyplatí stále opakovat: přecházím, až když autobus odjel ze zastávky, na přechodu má tramvaj přednost!
Na kole či koloběžce
I pro cestu na kole či koloběžce platí několik jasných pravidel:
- Nikdy nevyjíždět bez přilby.
- Když je venku hůř vidět (stmívá se, prší, je mlha apod.), používat reflexní doplňky a rozsvítit světla.
- Využívat, pokud to jde, stezky pro cyklisty.
- Pro cyklisty platí stejná pravidla jako pro ostatní řidiče. Je nutné se řídit značkami.
