Doprava je jedním z největších problémů příměstských čtvrtí a nově vznikajících developerských lokalit ve vesnicích kolem velkých měst. Nastěhují se do nich lidé převážně z bytů a hledají tam klid a bydlení v zeleni. Zároveň vyžadují služby na podobné úrovni jako v centru.
MHD vyžadují, ale využívají ji jen málo, nepracují v místě bydliště, takže dojíždějí nejen do práce, ale vozí děti na kroužky, do školy a rovněž nákupy obstarávají ve vzdálených supermarketech, protože místní malé obchody pro ně nemají dostatečný výběr. Více o mamataxi čtěte zde.
Na takové rodiny v průměru připadají dvě auta. A vzniká problém, kde je parkovat. Mnoho developerských projektů naplánovalo jen jedno parkovací místo či garáž na bytovou jednotku a ostatní auta pak stojí, kde se dá, po ulicích, tam pak mají často problém projet třeba popeláři nebo hasiči. Standardem tak dnes jsou v takových lokalitách dvě parkovací místa.
Čtvrť Chytré Líchy v Židlochovicích na Brněnsku se rozhodla jít proti proudu. „V lokalitě se počítá s 80 až 120 bytovými jednotkami, přičemž v ideálním případě by mělo připadat jedno parkovací místo na jednu bytovou jednotku. Pokud zohledníme možnosti návštěv či potřeby pro invalidy, bude to v celkovém průměru o něco více,“ sdělil v tiskové zprávě David Bárta, autor dopravní koncepce připravované čtvrti ze společnosti CityOne.
I když statistiky ukazují, že právě ve spádových aglomeracích velkých měst připadá na jednu domácnost okolo dvou automobilů a autoři projektu si uvědomují, že i kvůli poloze Židlochovic budou lidé automobil potřebovat zejména pro dojíždění do Brna, rozhodli se pro takto radikální boj proti užívání automobilů.
Potřeby lokality v tomto směru má vyřešit carsharing. „Sdílených vozů by mělo být v celé lokalitě více než deset,“ uvádí tisková zpráva. Nutnost cestování vlastním autem by měla podle tvůrců koncepce čtvrti snížit také nabídka služeb pro obyvatele přímo v místě bydliště.
Má jít třeba o coworkingové centrum, stravovací zařízení v podobě restaurace či bistra nebo prodejnu potravin. Myšlenka trochu zapomíná na to, že obec či developer může připravit podmínky pro fungování služeb, ale nebude je sama provozovat a soukromí vlastníci to budou dělat jen v případě, že se jim to vyplatí. A to v mnoha lokalitách tzv. příměstského bydlení, kam lidé jezdí z velké části pouze přespávat, nefunguje. Do prodejny potravin si zajdou, když jim dojde máslo, ale pravidelné velké nákupy tam kvůli omezené nabídce nedělají.
Odborný tým navrhuje parkování na okraji lokality. Přímo do obydlené čtvrti by bylo možné vjet omezenou rychlostí jen v nutných případech, například k vyložení nákupu. Výjimky by platily také pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Ve zprávě není řečeno, jestli takové parkoviště bude hlídané či nikoli.
Inspirace z Německa
Autoři se odvolávají na to, že velmi podobným způsobem funguje i udržitelná čtvrť Vauban v německém Freiburgu. „Část tamní čtvrti funguje s omezeným pohybem automobilů, i díky tomu se tak jejich počet připadající na tisíc osob v této lokalitě přirozeně snížil na pouhých 170 vozidel. Celostátní německý průměr přitom podle dat Eurostatu v roce 2018 činil 569 automobilů na tisíc lidí.
Tvůrci čtvrti se z hlediska minimalizace automobilové dopravy chtějí inspirovat také v Paříži. Ta do roku 2025 plánuje odstranit polovinu parkovacích míst ve městech a vytvořit z nich veřejný prostor pro tamní obyvatele. „Celkem by se tato změna měla dotknout 70 tisíc parkovacích míst,“ uvádí tisková zpráva.
„Jsem zvědav, jak tento experiment dopadne. Dělat jakoukoli komunální politiku je řehole, protože sloužit lidem není snadné. V Židlochovicích se je rozhodli kromě toho ještě vychovávat,“ okomentoval experiment zastupitel obce ve středočeském kraji, který nechce být jmenován.
