Lepší to nebude
Expert navíc nevidí šanci na zlepšení. „Kdo s nákupem vyčkává v naději, že ceny začnou klesat, plete se. Nelze doufat ani ve slevy ojetin, které od prvního ledna „zestárly o rok“. Naopak. Aut bude ještě méně a budou dražší – naše analýza říká, že během následujících tří měsíců klesne nabídka vozů k prodeji o dalších 5 až 10 procent,“ varuje Šulta.
Důvody? Odstávky výroby nových aut během vánočních týdnů, nižší prodejnosti vozů v prosinci a také současná nechuť lidí dávat svá auta k výkupu. „Prodejci si situaci dobře uvědomují. Zásadně se snížila jejich ochota poskytovat slevy, na žádané modely sepisují pořadníky a s ojetinami dokonce spekulují. Sázejí na to, že čím dříve nakoupí a později prodají, tím vyšší zisk dostanou,“ dodává Jakub Šulta.
Renovace ojetin
Za současné zdražování z největší části může od reality odtržený tlak evropských (hlavně německých) elit na násilné zavádění elektromobility. Nezpochybňujeme nutnost boje s rostoucími emisemi CO2, jež způsobují klimatické změny, ale stejně jako spousta vědců tvrdíme, že bateriové elektromobily problém nevyřeší a že doprava opravdu není hlavním problémem planety.
Automobilky jsou však stále pod větším tlakem a budou mít velké problémy s prodejem „obyčejných“ vozů se spalovacími motory. Což nahrává nezávislým dovozcům, kteří v mnohem větší míře než dřív dovážejí do Česka auta papírově „ojetá“, ve skutečnosti však mají na tachometru třeba padesát kilometrů. Také tento trend bude jistě nabývat na síle.
A ukousnout z krajíce ojetin chtějí i samotné automobilky. Neexistuje snad už žádné zastoupení významné značky, které by nemělo svůj vlastní program prodeje certifikovaných ojetých vozů, většinou i s dostatečnými zárukami pro nového majitele. Ještě dál se ovšem chce posunout francouzský Renault, zakládající novou značku Mobilize – která bude v nové továrně ve městě Flins renovovat až sto tisíc mladších ojetých aut a prodávat je znovu. Další taková „renovační továrna“ se chystá ve španělské Seville.
Cílem je navýšení zůstatkové hodnoty použitých aut, která po třech letech často klesá až k polovině původní hodnoty. Auta by navíc měla dostat moderní digitální služby a infotaiment; v případě elektromobilů a hybridů i nové baterie, uvažuje se i o výměnném systému staré za nové. To vše naznačuje, že i přes drtivý tlak shora se firmy snaží najít cesty, jak zachovat (alespoň částečně) lidem dostupnou mobilitu.
Diesel = nadávka
Přestože koncern Volkswagen před koncem roku oznámil, že jeho nejnovější naftové motory TDI jsou schopny spalovat i alternativní paliva jako například HVO (hydrogenované rostlinné oleje), vyráběné z biologických zbytků a odpadů, masivnímu ústupu dieselů ze slávy to nezabrání.
Zelené vedení EU si vysnilo bateriovou elektromobilitu jako jedinou spásu našich silnic. Nafťáky tak bleskově mizí z nabídek výrobců, v nižších třídách zcela, v těch vyšších se ještě zatím drží kvůli zájmu firem.
Ale pozor – i když automobilky hlásí, že do roku 2030 „kompletně elektrifikují“, naštěstí to neznamená, že budou vyrábět pouze elektromobily. Myslí tím, že všechna auta – i ta nejmenší – dostanou pomocnou baterii a elektromotor. Což jim pomáhá při rozjezdech a výkonových špičkách, ale hlavně na papíře snižuje spotřebu paliva.
V reálu to tak většinou není, cílem je vyhovět stále nereálnějším bruselským předpisům. Buďme však rádi, že alespoň tak mohou benzinové motory zůstat ve výrobě. Otázka je, jestli to půjde i v budoucnu – vedení EU chystá drakoničtější normy, které by výrobě spalovacích motorů de facto zabránily (emisní norma Euro 7). Boj ovšem ještě neskončil, na odpor se staví mnohé státy včetně Česka.
