Nepíše se to snadno, zvlášť když podobná slova opakujeme už potřetí, ale jisté je, že nás čeká další těžký rok. Po dvouleté pandemii koronaviru se sice možná proočkujeme a promoříme ke kolektivní imunitě, ale ekonomické následky tvrdě dopadnou úplně na každého.
Loni měly automobilky obrovské problémy s výrobou nových modelů – lidé by je kupovali, ale celosvětově chyběly polovodičové čipy. Zjednodušeně řečeno, velcí výrobci dodávali dražší procesory do mobilů a počítačů, po nichž byla ohromná poptávka, a jednoduché levné čipy neměli kde vyrábět.
Podle lidí z autoprůmyslu problémy potrvají až do poloviny letošního roku, na čemž se shodují analytici, ale agentuře Bloomberg to řekl i „generál“ koncernu Renault Luca de Meo. Jen tuzemská Škodovka právě kvůli chybějícím čipům loni nevyrobila zhruba 250 tisíc aut, linky stály několikrát, naposledy se zastavily 22. prosince.
Problémy s výrobou a nedostatkem zboží prohlubují (se spoustou dalších příčin) takzvanou inflační spirálu. Zdražování nabírá na síle, bankéři dnes mluví o pokoření donedávna nemyslitelné osmiprocentní hranice. Jenže ceny aut se derou vzhůru i bez ohledu na inflaci, hlavně kvůli tomu, že automobilky musejí vydělávat na „polštáře“ pokut za výrobu „špinavých“ aut jezdících na fosilní paliva.
Dále si přečtete:
- Analýza roku - vývoj cen a zdražování
- Analýza roku - nová auta a ojetiny
- Novinky v zákonech a na silnicích
- Autonovinky u jednotlivých značek
Levná už nejsou
Loni v lednu jsme psali, že čekáme výrazné zdražování, a to se vyplnilo. Loni jsme počítali, kolik modelů aut se dá na rozdíl od minula koupit za 300 tisíc korun. Letos jsou takové počty zbytečné – kromě miniaut jsou to pouze jednotky modelů. Dokonce i dříve superlevná Dacia už nabízí v tomto limitu pouze základní Sandero a Duster.
Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvJeště nedávno bývala Dacia Sandero autem za zhruba 170 tisíc korun, dnes se smiřte s cenovkou o sto tisíc vyšší, a to mluvíme o základním atmosférickém litrovém motoru. Abychom byli úplně féroví, už loni jsme hranici tří set tisíc korun kvůli inflaci zvýšili na 350 tisíc a psali, že se do ní nevejdou už téměř žádné kompakty; jen v základních výbavách se dal sehnat Fiat Tipo, Hyundai i30, Kia Ceed; Škoda Scala atakovala už v základu 400tisícovou laťku.
Letos už nejlevnější Tipo přijde na necelých 370 tisíc, Ceed na 395, akční i30 na 400 a Scala na 418 tisíc korun. Všichni výrobci tak přihodili minimálně 20 tisíc...
O fabii dražší
U větších aut je to ještě markantnější, a nelze všechno svalovat jen na inflaci. Jestliže před čtyřmi lety stála tehdy představená Škoda Kodiaq se základním benzinem 678 tisíc korun, dnes je to o 186 tisíc víc – což je o 70 tisíc korun nad dosavadní inflací.
Ještě výrazně horší to bude, pokud zatoužíte po oblíbeném pohonu všech kol v kombinaci s naftou – takový kodiaq je dnes „o fabii dražší“ – tedy o 311 tisíc korun (Fabia startuje s cenami aktuálně na 340 tisících). A cena 1 033 900 korun Kodiaq katapultuje pro většinu normálních Čechů do říše snů.
Smutnou realitou je, že víc než původní Kodiaq stojí dnes i o třídu menší Karoq (skoro 690 tisíc s motorem 1.5 TSI), naftová čtyřkolka je pak za téměř 840 tisíc.
Důvodů ke zdražování je spousta a žádný z nich letos nepomine. Takže pokud stále váháte nad pořízením nového auta, rozhoupejte se co nejrychleji. Není žádný důvod vyčkávat – ceny v žádném případě neklesnou, a z přichystaných úspor ještě velmi citelně ukousne právě inflace. Auto se tak může stát solidní investicí, která si svou cenu podrží (skoro tak jako kdysi za komunismu) i několik let. Zvlášť pokud to bude stroj se spolehlivým spalovacím motorem.
Ojetá auta
Velká část pozornosti zájemců o pořízení vozu se tak přesune na plochy autobazarů. Tento trend jsme ostatně pozorovali už loni, kdy podle čísel od největšího českého prodejce ojetých vozů AAA Auto probíhalo výrazné zdražování srovnatelně starých a vybavených aut v řádu desetitisíců.
Třeba cena pěkného dvouletého VW Passat překročila hranici 700 tisíc korun, čímž se přiblížil k ceně, kterou míval jako nový. A podle šéfa největšího internetového tržiště Carvago Jakuba Šulty ceny ojetin porostou i letos.
„Globální krize v autoprůmyslu, způsobená nedostatkem čipů, materiálu, ale i pracovních kapacit, se dramaticky promítá i do trhu ojetin. Počet nabízených vozů z druhé ruky spadl na úroveň roku 2009, kdy svět drtila ekonomická krize,“ říká Šulta a přidává informaci, že průměrná cena české nebourané ojetiny vzrostla loni od ledna do září o 13 procent.
„Kdo s koupí auta loni váhal, mohl v případě nejprodávanějších modelů nižší střední a střední třídy reálně prodělat nějakých padesát tisíc korun. A přitom koupil přinejmenším opotřebovanější auto. Na začátku roku ukazoval tachometr nabízených ojetin průměrně 111 tisíc najetých km, v říjnu 118 tisíc. Pro mnohé řidiče přitom sedm tisíc kilometrů představuje nájezd za celý rok,“ vypočítává Šulta.
Lepší to nebude
Expert navíc nevidí šanci na zlepšení. „Kdo s nákupem vyčkává v naději, že ceny začnou klesat, plete se. Nelze doufat ani ve slevy ojetin, které od prvního ledna „zestárly o rok“. Naopak. Aut bude ještě méně a budou dražší – naše analýza říká, že během následujících tří měsíců klesne nabídka vozů k prodeji o dalších 5 až 10 procent,“ varuje Šulta.
Důvody? Odstávky výroby nových aut během vánočních týdnů, nižší prodejnosti vozů v prosinci a také současná nechuť lidí dávat svá auta k výkupu. „Prodejci si situaci dobře uvědomují. Zásadně se snížila jejich ochota poskytovat slevy, na žádané modely sepisují pořadníky a s ojetinami dokonce spekulují. Sázejí na to, že čím dříve nakoupí a později prodají, tím vyšší zisk dostanou,“ dodává Jakub Šulta.
Renovace ojetin
Za současné zdražování z největší části může od reality odtržený tlak evropských (hlavně německých) elit na násilné zavádění elektromobility. Nezpochybňujeme nutnost boje s rostoucími emisemi CO2, jež způsobují klimatické změny, ale stejně jako spousta vědců tvrdíme, že bateriové elektromobily problém nevyřeší a že doprava opravdu není hlavním problémem planety.
Automobilky jsou však stále pod větším tlakem a budou mít velké problémy s prodejem „obyčejných“ vozů se spalovacími motory. Což nahrává nezávislým dovozcům, kteří v mnohem větší míře než dřív dovážejí do Česka auta papírově „ojetá“, ve skutečnosti však mají na tachometru třeba padesát kilometrů. Také tento trend bude jistě nabývat na síle.
A ukousnout z krajíce ojetin chtějí i samotné automobilky. Neexistuje snad už žádné zastoupení významné značky, které by nemělo svůj vlastní program prodeje certifikovaných ojetých vozů, většinou i s dostatečnými zárukami pro nového majitele. Ještě dál se ovšem chce posunout francouzský Renault, zakládající novou značku Mobilize – která bude v nové továrně ve městě Flins renovovat až sto tisíc mladších ojetých aut a prodávat je znovu. Další taková „renovační továrna“ se chystá ve španělské Seville.
Cílem je navýšení zůstatkové hodnoty použitých aut, která po třech letech často klesá až k polovině původní hodnoty. Auta by navíc měla dostat moderní digitální služby a infotaiment; v případě elektromobilů a hybridů i nové baterie, uvažuje se i o výměnném systému staré za nové. To vše naznačuje, že i přes drtivý tlak shora se firmy snaží najít cesty, jak zachovat (alespoň částečně) lidem dostupnou mobilitu.
Diesel = nadávka
Přestože koncern Volkswagen před koncem roku oznámil, že jeho nejnovější naftové motory TDI jsou schopny spalovat i alternativní paliva jako například HVO (hydrogenované rostlinné oleje), vyráběné z biologických zbytků a odpadů, masivnímu ústupu dieselů ze slávy to nezabrání.
Zelené vedení EU si vysnilo bateriovou elektromobilitu jako jedinou spásu našich silnic. Nafťáky tak bleskově mizí z nabídek výrobců, v nižších třídách zcela, v těch vyšších se ještě zatím drží kvůli zájmu firem.
Ale pozor – i když automobilky hlásí, že do roku 2030 „kompletně elektrifikují“, naštěstí to neznamená, že budou vyrábět pouze elektromobily. Myslí tím, že všechna auta – i ta nejmenší – dostanou pomocnou baterii a elektromotor. Což jim pomáhá při rozjezdech a výkonových špičkách, ale hlavně na papíře snižuje spotřebu paliva.
V reálu to tak většinou není, cílem je vyhovět stále nereálnějším bruselským předpisům. Buďme však rádi, že alespoň tak mohou benzinové motory zůstat ve výrobě. Otázka je, jestli to půjde i v budoucnu – vedení EU chystá drakoničtější normy, které by výrobě spalovacích motorů de facto zabránily (emisní norma Euro 7). Boj ovšem ještě neskončil, na odpor se staví mnohé státy včetně Česka.
Nová pravidla i kousky dálnic
Přestože inovovaný bodový systém měl platit už několik let, nedočkáme se jej ani letos. Nový ministr dopravy Martin Kupka už avizoval, že se dlouho chystané změny ještě budou projednávat ve vládě a poté i v parlamentu. Stále by však mělo platit zjednodušení bodů (6-4-2 podle závažnosti přestupků).
Nový ministr také mluví o zvýšení povolené rychlosti na některých úsecích dálnic na 150 km/h – kolem tohoto bodu se však jistě ještě povede velká diskuse.
Jedna malá změna „boďáku“ však letos platit začala – dva body za stání na vyhrazeném místě pro invalidy nebo neoprávněné používání parkovacího průkazu pro imobilní.
Zajímavou novinku dostali do vínku městští strážníci – od Nového roku mohou na místě pokutovat přestupky související s neoprávněným užitím vyhrazeného jízdního pruhu. A nemusejí k tomu už volat příslušníky státní policie.
Už pár dní platí také široce diskutované nařízení – nutnost dodržet boční odstup 1,5 metru od předjížděného cyklisty (jeden metr na místních komunikacích s limitem 30 km/h). Odstup neplatí, pokud má cyklista na silnici vlastní jízdní pruh.
A ještě drobnost, kterou mnoho lidí netuší – nařízení platí jen pro řidiče motorových vozidel, takže cyklista může pomalejšího kolegu předjet i s menším odstupem. Teď v zimě to aktuální moc není, uvidíme, jak velké praktické problémy novinka přinese, hlavně při dokazování viny při případných kolizích.
Co se týče nových silnic a dálnic, nebude to letos žádný festival. Otevřeno má být jen 25,5 km nových autostrád, hlavně na pokračování D35 (Časy–Ostrov)a na obchvatu Frýdku-Místku. A ještě méně – 19,6 km – obchvatů na silnicích I. třídy (Církvice, Olbramovice nebo Chýnov).
Stavět se začne dalších 50 kilometrů nových dálnic (hlavně na dálnici D6 u Hořesedel a Hořoviček) a 92,8 kilometru silnic I. třídy. Vše ovšem jen po několikakilometrových kouscích, například 8,5 km na obchvatu Nové Paky.
Škoda Enyaq kupé... a možná superb?
Škodovka bude letos novinkami na českém trhu šetřit. Jistá je pouze premiéra Enyaqu iV Coupé, a to hned 31. ledna. Ladně tvarovaným (stále zamaskovaným) kupátkem jsme se už svezli loni v létě (čtěte zde). Techniku novinka sdílí s výchozím enyaqem, auto stojí na modulární platformě pro elektromobily (MEB) koncernu Volkswagen.
Jiná je pouze zadní část od takzvaného B sloupku – splývavá záď podle tvrzení automobilky zajišťuje nejlepší hodnotu součinitele odporu vzduchu ve své třídě: Cx=0,234. To je u elektromobilů zvlášť důležité, protože musejí co nejlépe hospodařit s energií uloženou v bateriích.
Víc novinek Škodovka pro letošek, zdá se, nechystá – bude spíše dohánět loňské resty a dokončovat dodávky svých aut. Původně byla v plánu ještě nová generace superbu – vlajková loď značky by na ni podle „životního cyklu“ měla nárok, zřejmě se však odloží na příští rok.
Vedení koncernu Volkswagen alespoň potvrdilo, že by se superb měl od roku 2023 vyrábět společně s VW Passat na Slovensku, v jeho bratislavském závodě. Prohlédněte si tedy alespoň náznak možné podoby čtvrté generace superbu, o nějž jsme tradičně požádali nezávislého designéra a učitele designu Petra Sieberta (podívejte se sem).
Ranault Austral – chybějící SUV
Nejočekávanější letošní novinka francouzské značky, pokud pomineme plně elektrický mégane, Austral je nástupcem modelu Kadjar, a právě proto mění svůj název – nechce být spojován s prodejně neúspěšným vozem. Renaultu se totiž ve třídě kompaktních SUV tradičně nedaří už od dob koleosu.
Technickým základem auta opět bude koncernový bratranec Nissan Qashqai, nejsilnější zbraní by však měl být prémiový design: že ten značka umí, ukázala už loňská arkana. Novinka, která se má představit na jaře, bude mít pod kapotou širokou paletu spalovacích a hybridních motorů včetně plug-inu.
Opel nová Astra
Širší, nižší, stejně dlouhá jako současná, ovšem se zcela novým dramatickým vzhledem nejnovějších opelů, vycházejícím ze studie Manta. Nová astra, která se v Česku představí hned na začátku ledna, se nám vzhledově moc líbí. Zcela opouští zbytky techniky koncernu GM, bude stát na platformě sesterského (a úplně nového) Peugeotu 308. Vzhledem k tomu, jak se povedl, nemáme strach ani o astru.
Pod kapotou bude buď benzinový tříválec 1.2 Turbo v různých výkonových variantách, nebo diesel 1.5 CDTI a poprvé i dva plug-in hybridy. Čistá „elektrika“ se představí až napřesrok.
Alfa Romeo konečně Tonale!
Měla to být premiéra roku 2020. Pak 2021, nakonec se dočkáme až letos, hlavně proto, že vedení automobilky rozhodlo, že se kompaktní SUV nemůže představit bez plug-in hybridu. Podle špionážních fotek se zdá, že tonale bude nakonec větší, než se čekalo, velikostně blíže k modelu Stelvio.
Dacia velké SUV Bigster
Koncept Dacia Bigster ukazuje nové logo značky, ale hlavně také až sedmimístný interiér. Automobilka tak vyslyší volání všech, jimž chybí větší SUV – oblíbený duster je spíš kompaktní. Vzhled konceptu je parádní, pokud by hlavní „svalnaté“ prvky zůstaly do série, byli bychom nadšeni.
Zatímco bigster čeká premiéra, naplno se rozběhnou prodeje rovněž sedmimístného MPV jménem Jogger, jenž se představil na sklonku loňského roku. Ceny by měly být hodně příznivé (od 360 tisíc korun, sedmimístná verze od 380 tisíc); uvidíme, jestli i Dacia nepodlehne zdražovacím tlakům.
Mazda nová SUV
Ofenzívu nových SUV modelů chystá na letošek japonská Mazda – a překvapivě se nakonec budou týkat i Evropy. Představit se mají dva modely: CX-60, větší než dosavadní vrchol nabídky CX-5, a ještě prostornější sedmimístné CX-80.
Do Evropy se díky nim poprvé podívají plug-in hybridy kombinující benzinový čtyřválec s elektromotorem. Automobilka zároveň představí benzinový šestiválec Skyactiv-X nové generace a také dieselový Skyactiv-D, vše v kombinaci se 48V mild-hybridním systémem.
Navíc se v první polovině roku ukáže nová verze prvního sériového elektromobilu Mazda MX-30, která dostane unikátní rotační motor Wankel (s nímž Mazda v minulosti mnohokrát experimentovala) coby generátor elektrické energie. Dojezd auta by se tak měl zdvojnásobit na 400 kilometrů, ovšem v tomto případě už těžko můžeme hovořit o elektromobilu...
Ssangyong x200
Na první pohled nepodstatné okrajové vozítko korejské značky, která se do Česka znovu začala dovážet, na druhý možná příslib, že jestliže velcí výrobci si nemohou dovolit dovážet klasické modely kvůli velkým pokutám pro značku, ti malí je mohou nahradit.
Parádní koncept ukazuje křížence mezi Jeepem Wrangler a Fordem Bronco (oba brzy už jen hybridní), ssangyoung by však měl zůstat i u klasických spalovacích motorů (1.5 turbobenzin, 1.6 turbodiesel) plus přidat hybridizované pohonné jednotky. Uvidíme, každopádně bychom podobný stroj na našem trhu rádi přivítali.
Další značky další novinky
Ferrari by mělo ukázat své první SUV se jménem Purosanque (plnokrevník neboli kůň z nejlepšího chovu). Maserati po opakovaných odkladech představí své nové SUV Grecale až letos na jaře. Auto má stát na stejné platformě jako Alfa Romeo Stelvio a má být nejrychlejším esuvéčkem ve své třídě.
Mercedes GLC by měl (stejně jako výchozí třída C loni) dostat faceliftovanou podobu a spoustu vyspělé techniky pod kapotu, hlavně nový infotainment a asistenční systémy. Podle spekulací by měly být k mání už jen čtyřválcové hybridy.
Peugeot se nechce smířit s velkým úspěchem konkurenčního Renaultu Arkana a chystá vlastní SUV coupé, postavené na základech zbrusu nové řady 308.
Suzuki by mělo letos ukázat úplně novou pátou generaci malého hatchbacku swift. Stát by měl na zcela nové platformě, dostat by měl moderní technické prvky, motory zřejmě zůstanou beze změny – předloni koneckonců dostal swift nové mildhybridní agregáty.
BMW chystá kromě jiného i novou třetí generaci svého bestselleru, kompaktního SUV X1. Kromě nových spalovacích motorů se dočkáme i dvou plug-in hybridů.
