Letos přibude do tuzemské dálniční sítě 46,5 kilometru nových dálnic. Proti loňsku je to přibližně dvakrát víc. Ještě letos se nově začne jezdit po části dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, dále po D35 mezi Opatovicemi a Časy, na obchvatu Otrokovic po D55, kolem Lubence na dálnici D6 a kolem Panenského Týnce na D7. Dalších téměř 23 nových kilometrů by mělo přibýt v síti silnic první třídy.
V příštím roce má stát v plánu otevřít tři úseky. Řidiči budou moci nově jezdit mezi Časy a Otrovem na dálnici D35, dále na obchvatu Frýdku-Místku na D48 a také po napojení této části k dálnici D56.
Právě výstavba dopravní infrastruktury by se podle vlády měla stát jedním z klíčových impulsů pro tuzemskou ekonomiku po koronavirové krizi. Tomu odpovídá i letošní rozpočet 61 miliard korun, se kterým Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) hospodaří. Jde o nejvyšší částku v historii organizace.
Ve výhledech pro příští dva roky jsou plánované rozpočty zatím nižší, dá se však očekávat, že je vláda ještě upraví. Stát bude muset v následujících letech při financování staveb řešit krátící se přísun peněz z evropských fondů. Jednou z často zmiňovaných alternativ je větší zapojení soukromých investorů. Pilotní akcí v tomto směru je stavba 32 kilometrů dálnic D4, kterou připravuje francouzské konsorcium Via Salis formou PPP (čtěte více).
V tempu výstavby Česko ve srovnání s některými okolními zeměmi zaostává. Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je zásadním problémem zdlouhavý proces přípravy. „Velmi pomalý proces přípravy staveb v ČR představuje v průměru třináctileté období, které je nesrovnatelně delší než v okolních zemích, kdy například v Německu je tato lhůta zhruba poloviční. Byrokratická zátěž je z tohoto pohledu jedním z hlavních problémů zaostávání výstavby dálniční sítě ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi,“ uvedl.
Upozornil například na Polsko, kde byla ještě před 15 lety dálniční síť kratší než v České republice. „Dnes je to ale nesrovnatelné. V Polsku ve srovnání s Českem přibilo několikanásobně více nových dálničních kilometrů,“ upozornil. Dopravní výstavbu by v následujících letech měly urychlit legislativní změny. Loni stát přijal novelu liniového zákona, která by přípravu staveb měla zkrátit až o třetinu. Zrychlení si vláda slibuje i od nového stavebního zákona.
Cena tuzemské dálniční výstavby je naopak v rámci Evropy srovnatelná. „Přestože mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly, z pohledu České republiky se nepohybujeme na spodním ani horním ohraji této škály,“ podotkl Pelc. Průměrná cena jednoho čtverečního metru stavby dálnice činila v předchozích třech letech kolem 7000 korun, což je podle Pelce cena s srovnatelná s Německem, Polskem či Španělskem.
V Česku se nyní jezdí po zhruba 1317 kilometrech dálnic. První dálniční úsek se v zemi otevřel přes 50 lety, šlo o část dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi (více čtěte zde).
