„Velvyslankyně Norského království byla o rozhodnutí prezidenta republiky vyrozuměna dnes, ve čtvrtek 8. října 2015, diplomatickou nótou Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová byla původně pozvaná na oslavy státního svátku 28. října 2015. Podle Ovčáčka jí bylo zrušeno pozvání na všechny akce pořádané Kanceláří prezidenta při příležitosti tohoto svátku.
Norská velvyslankyně byla o rozhodnutí pana prezidenta vyrozuměna dnes diplomatickou nótou Kanceláře prezidenta republiky.
„Mohu pouze potvrdit, že toto vyrozumění jsme dostali dnes ráno. Komentovat ho nebudeme,“ řekl k tomu pro iDNES.cz mluvčí norského velvyslanectví v Praze Terje B. Englund.
Na webových stránkách velvyslanectví se v úterý objevila informace, podle které velvyslanectví nemá žádné informace k důvodům rozhodnutí Krajské komise v Drammenu. Právě ta rozhodla na základě návrhu Barnevernu o předání jednoho z dětí k adopci. Velvyslanectví upozornilo, že na prvním místě je zájem dětí a jejich národnost nehraje roli (všechny články o kauze najdete zde).
Premiér Sobotka rozhodnutí nepozvat velvyslankyni rozumí
Pochopení pro rozhodnutí hlavy státu má premiér Bohuslav Sobotka. „Oslavu 28. října pořádá tradičně Hrad a je právo prezidenta rozhodnout o tom, koho pozve a koho ne. Rozumím tomu, že využil této příležitosti, aby demonstroval postoj k rozhodnutí norských úřadů. Vláda ji vyjádřila odesláním protestní nóty,“ zprostředkoval vyjádření předsedy vlády na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer.
Zemana chápe i předseda Sněmovny Jan Hamáček. Je to podle něj jedna z mála možností, jak dát najevo nesouhlas s postupem norských úřadů. „Kancelář prezidenta republiky nebo pan prezident osobně se rozhodl zvolit tento postup a já tento postup respektuji. Nemyslím si, že to je něco nestandardního,“ řekl Hamáček.
Zástupci pravicové opozice nehodnotí prezidentovo gesto jako šťastné. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je sice věcí prezidenta, koho na oslavy pozve, zároveň ale dodal: „Jakkoli taky nejsem schopen pochopit přístup norských úřadů k českým úřadům, já bych takovýto krok o státním svátku nevolil, hledal bych jiné mechanismy.“
Předseda ODS Petr Fiala byl ještě kritičtější. „Nepozvat někam norskou velvyslankyni, nebo dokonce hrozit odvoláním velvyslance, to přeci není žádné řešení,“ řekl. Připomněl, že Česká republika čerpá prostředky z norských fondů a i z toho důvodu je třeba ve sporu kolem dětí Michalákových postupovat obezřetně.
Místopředseda komunistů Jiří Dolejš se k prezidentovu kroku staví neutrálně. „Nemyslím si, že bychom měli právo mu říkat, koho má a nemá pozvat, ale nemyslím si také, že by to mělo vést k nějakému dramatickému zhoršení vzájemných vztahů, neřkuli k narušení diplomatických vztahů s Norskem,“ uvedl.
Považujete krok Hradu za adekvátní?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 11. října 2015. Anketa je uzavřena.
Zaorálek poslal Norsku nesouhlasnou nótu
Rozhodnutí norských úřadů vzbudilo nevoli i u dalších českých politiků. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se sešel se zástupkyní norské velvyslankyně a ve středu jeho úřad předal ambasádě protestní nótu (více zde). „Ministerstvo zahraničních věcí je hluboce znepokojeno rozhodnutím komise o zbavení rodičovských práv v případu Michalákových,“ řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Irena Valentová.
Premiér Sobotka označil postup norského sociálního úřadu a komise, která o umístění dítěte do adopce rozhodla, za bezohledné k Evě Michalákové. Vadí mu, že norské úřady postupovaly v rozporu s informacemi, které poskytly české straně (více zde).
Michalákové odebral norský sociální úřad Barnevern syny v roce 2011 pro podezření ze zneužívání a zanedbávání. Podezření se neprokázalo a žena usilovala o to, aby obě děti získala zpět. Mladšího syna, šestiletého Davida, norské úřady poslaly nedávno k adopci. Se starším Denisem, kterému je nyní deset let, se Michaláková nesmí vídat. Ztratila k němu rodičovská práva.
Podle právničky Michalákové Janne Fjelnsethové úřad nezvládl mediální tlak, a to se projevilo v jeho rozhodnutích. O zrušení kontaktů Michalákové se syny usiloval již dlouho, argumentoval přitom právě zveřejněním případu.
Česká diplomacie proti postupu norských úřadů protestuje:
